Dvacetiletá Plzeňanka je součástí týmu LASAR složeného z mladých lidí z Česka. Ten v roce 2024 dostal nabídku vyslat vlastní družici LASARsat do vesmíru. A stalo se to téhož roku v prosinci. Jak však říká Anna Krebsová, to už bylo pokračování příběhu.
Na začátku roku 2024 se tým pěti mladých lidí z celé České republiky, v kterém Anna byla jedinou zástupkyní ženského pohlaví, dostal do finále prestižní mezinárodní soutěže Conrad Challenge. Jejím cílem je motivovat mladé mozky k podpoře inovací. Ze dvou tisíc týmů z celého světa se český LASAR dostal až do finále mezi zhruba dvě desítky skupin.
Tehdy se Anna podívala do centra světové kosmonautiky v NASA v americkém Houstonu. Český tým zaujal nápadem restartovat nekomunikující družice ve vesmíru s pomocí laserového paprsku.
V současné době se cítí nejvíc jako popularizátorka vědy
Myšlenka vznikla ve spolupráci s centrem Hilase, což je špičkové pracoviště Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky, které vyvíjí novou generaci laserů s vysokým výkonem pro průmyslové aplikace.
Studentka prvního ročníku Fakulty dopravní ČVUT v Praze oboru technika a technologie v dopravě je v kontaktu i s Alešem Svobodou, který se stal jejím vzorem. V listopadu 2022 byl totiž Evropskou kosmickou agenturou ESA vybrán do záložního týmu astronautů. „Je to skvělé uspět mezi více než 22 tisíci uchazeči. Aleš Svoboda je určitě vzorem pro nespočet dětí, které se zajímají o technické obory,“ říká Anna, která o dráze astronautky zatím jen sní.
„Ale v současné době se nejvíc cítím jako popularizátorka vědy,“ říká Anna Krebsová. Vedle náročného studia pořádá přednášky, účastní se workshopů či panelových diskusí. „Jde mi o to, abych se pořád učila něco nového, ale také se snažím co nejvíc toho předávat ostatním a ukazovat, že věda je fajn, že není třeba se jí bát a že člověk nemusí být premiant v matematice nebo ve fyzice, aby mohl dělat vědu,“ vzkazuje mladým lidem a dodává, že ona sama také nikdy neměla samé jedničky z matematiky nebo z fyziky. „Vědci jsou lidé, kteří se ani v dospělosti nebojí pokládat otázky a hledat na ně odpovědi,“ říká dívka.
Tým si musel na svou družici sehnat peníze. Přispěl i pivovar
Za někoho, kdo výrazně pomohl vědě, pokládá třeba Elona Muska. „NASA v době před ním vyráběla třeba rakety Saturn V, kterými vynášela astronauty na Měsíc nebo okolo Měsíce v rámci misí Apollo. Od závodu mezi Sovětským svazem a Amerikou v dobytí Měsíce uběhlo víc než 50 let, během kterých se výzkum výrazně zpomalil. Pak ale Elon Musk vsadil svoji budoucnost na společnost SpaceX a začal úplně novou éru v raketovém průmyslu. Části raket, které slouží k prvotnímu zažehnutí a po nějaké době odpadnou, znovu používá. U dosavadních technologií byly jen na jedno použití,“ vypráví Anna.
Ta je sice rozpačitá z některých Muskových politických výroků z posledních let, ale jeho přínos v oblasti inovací je podle ní ohromující.
Ona sama se s kolegy věnuje i myšlence čištění vesmíru od kosmického smetí. To lze pomocí laseru navést do nižší vrstvy atmosféry, kde následně shoří.
A jak se satelit LASARsat dostal na oběžnou dráhu? „Představte si velké boxy, do kterých se umístí mnoho malých družic podobných LASARsatu, což je krychle o délce hrany 10 centimetrů. Družice jsou v boxech poskládané tak, aby se prostor co nejlépe využil,“ vypráví Anna. Boxy nakonec putují dovnitř rakety, která vyletí na oběžnou dráhu třeba 500 kilometrů nad Zemí. „Tam se odklopí její část a družice se vypustí,“ vysvětluje možná budoucí astronautka.
LASARsat, který je na oběžné dráze od prosince 2024, pořád sbírá data. Satelit obsahuje třeba dozimetry měřící radiaci či fotodiody, které snímají částice světla. „Ze všech naměřených dat můžeme vyčíst, jak je družice zrovna natočená vůči Zemi, jak rychle rotuje a tak podobně. Jsou tam solární panely, které sbírají sluneční energii zajišťující chod všech přístrojů. Ty jsou potom schopné pomocí palubního počítače a antén vysílat na Zemi data,“ vypráví Anna.
Před odletem LASARsatu do vesmíru však musela skupinka mladých vědců sehnat na jeho putování po oběžné dráze finanční prostředky. Kromě jednoho velkého mecenáše prý posloužily hlavně různé menší firmy včetně těch, které s kosmickým výzkumem žádnou spojitost nemají.
Mladí vědci třeba navázali spolupráci s klášterním pivovarem z obce Podklášteří nedaleko Brna. „Bylo to vtipné. Snem majitele pivovaru bylo totiž poslat vlastní pivo do vesmíru,“ vypráví studentka. „Poslali jsme mu tedy prostřednictví LASARsatu do vesmíru malou kapsli s pivem. Protože je to studentský projekt, udělal výjimku a uvařil limitovanou edici nealkoholického piva,“ popsala s úsměvem Anna.
Svou budoucnost chce studentka spojit s letectvím
U satelitu však nezůstalo. Studenti z LASARtýmu finalizují projekt Antény do škol. Díky tomu se budou moci školy se satelitem spojovat. „Máme prototyp antény, díky níž jsme schopni navázat rádiové spojení s LASARsatem, když zrovna přelétá nad určitým územím. Škol, které se o anténní sady hlásí, jsou už desítky. Učitelé s žáky si anténu složí a pomocí školního počítače a softwaru se budou moci napojit na LASARsat a využívat jeho data přímo ve výuce,“ vypráví studentka.
Jako správná popularizátorka vědy umí věci zjednodušit, což aplikuje i při svých přednáškách. Jednu měla nedávno v muzeu ve Stříbře, ke kterému má blízký vztah. Především je však plzeňskou patriotkou. Proto také místo ubytování na koleji v Praze vsadila na každodenní dojíždění.
Zajímavé je, že nikdo z jejích nejbližších příbuzných není jako ona orientovaný na technický obor. Tatínek Roman Krebs je totiž dlouholetý člen muzikálového souboru Divadla J. K. Tyla v Plzni a maminka je učitelka češtiny a dějepisu. „K technice mě doma nikdo nevedl, ale zároveň mě naši nikdy nenutili, abych zvolila jako oni humanitní směr,“ vypráví Anna, ale zároveň přiznává, že geny se mohly přenést ob generaci, protože oba její dědové měli k technice blízko.
Svůj zájem o technické věci, který se objevil už v dětství, začala naplňovat na 15. základní škole v Plzni, kde zažila radost díky různým pokusům třeba ve fyzice. Když přestoupila na šestileté gymnázium na Mikulášském náměstí v Plzni, fyziku a matematiku také hltala, ale bylo to prý spíš o teorii.
Jednoduché fyzikální pokusy začala tedy podle různých videí z internetu praktikovat doma. Když narazila na kroužek v plzeňské Techmanii, našla tam komunitu, s kterou mohla třeba své noční zážitky ze startů různých raket sdílet, a pokusy už mohla provádět v týmu.
Když pak odcházela na ČVUT, měla jasno: chtěla se zaměřit na leteckou dopravu. „Po skončení školy mohu pracovat třeba v řízení letového provozu nebo se vrhnout na ještě větší specializaci, což jsou letecké systémy, letiště, bezpečnost nebo i management či ekonomika spojená s letectvím,“ uvažuje Anna o své budoucnosti.
A protože její vášeň je letectví, svěřila se i s názorem na stíhací letouny F-35. Část politiků totiž jejich nákup kritizuje, ale Anna má jasno. „Pár týdnů zpátky jsem byla na besedě s Alešem Svobodou a s tím, co tam řekl, souhlasím. Nákup stíhaček F-35 je pro Česko výhodný, protože díky tomu budeme vybavení tím nejmodernějším, co na světě existuje,“ je Anna přesvědčena.
