Depolymerizační linka by měla stát v areálu bývalých státních statků u silnice z Plané do Kyjova. Z čistého a rozdrceného plastu, který se zahřeje, vznikne olej. Ten lze dále využít, například v rafinériích nebo při budování silnic. Na případ jako první upozornil Deník.
Proti chystanému záměru se vymezila opoziční zastupitelka z KSČM a členka kontrolního výboru Helena Ryšavá, která petici iniciovala.
„Zajímá nás, co to městu a lidem v něm skutečně přinese. Zatím jsme nedostali jasnou odpověď. Už tady máme dva znečišťovatele. Nechceme, aby se přidaly další potíže,“ podtrhla Ryšavá.
Podle jejího názoru vedení Plané málo o záležitosti komunikuje, chybí také veřejné projednání projektu. „Obáváme se, jaké budou skutečné dopady. Aby se nakonec nestalo, že se do vzduchu budou uvolňovat škodlivé látky, jako třeba dioxiny. Existují i bezpečnostní rizika, může dojít k jakémukoliv výbuchu. Neznáme ani přesně informace o dopravní obslužnosti, hlučnosti a další,“ vyjmenovala zastupitelka.
K petici se zatím přidalo 889 lidí, většinou z Plané či blízkého okolí.
Starostka města Martina Němečková ze STAN se domnívá, že klíčový je především posudek vlivu na životní prostředí (EIA).
„Ten jsme vyžadovali. Aktuálně se na něm pracuje. Řekli jsme, že jeho závěry jsou pro nás zásadní. Nic jiného a tvrdšího jsme v dané chvíli udělat nemohli. Až bude posudek hotový, můžeme věc projednat veřejně. Nedopustila bych, aby v Plané bylo něco, co škodí. Vždyť tu sama žiji,“ zdůraznila.
Společnost tvrdí, že jde o bezpečnou recyklaci
Oslovila Státní zdravotní ústav, od něhož si objednala měření hlučnosti, prašnosti či emisí v dané lokalitě. „Pokud by záměr dostal zelenou, je dobré mít data pro srovnání. Veškerou argumentaci chci opírat o fakta,“ dodala Němečková. Domnívá se, že iniciátoři petice využívají situaci hlavně k politickému boji.
Investorem depolymerizační linky je společnost Petrolia. Její jednatel Luboš Krištof ujišťuje, že jde o bezpečný způsob, jak recyklovat plasty. „Je to špičková technologie. Mezi odborníky podporovaná. Půjde o čisté, jednodruhové plasty, které budou nasekané na šupiny nebo slisované. Ty zahřejeme, bez přístupu vzduchu a v podtlaku z nich uděláme až z devadesáti procent olej. Pak ho stočíme a můžeme prodat do rafinérií nebo firmám, které ho při opravách silnic přidávají do asfaltu,“ vysvětlil.
Zbytkový plyn se vyčistí a použije k ohřevu výchozího materiálu. „V podstatě to funguje podobně jako domácí plynový kotel, jen na větším a modernějším hořáku. Žádné škodlivé látky nevznikají. Pokud by přeci jen k něčemu takovému došlo, systém kontroluje online inspekce životního prostředí a případně ho na dálku vypne,“ ozřejmil.
Z tuny odpadu se stane až 900 litrů oleje
Krištof přiznal, že komunikaci vůči obyvatelům Plané podcenil. V současnosti proto připravuje webové stránky a letáky. „Iniciátoři petice se snaží vytvořit atmosféru strachu a ostatní vylekat. Používají slova jako spalovna nebo dioxiny. Lidem ve městě se nedivím a nezazlívám jim to. Nyní je potřeba věci uvést na pravou míru. Jestliže se ukáže, že má projekt negativní vliv na životní prostředí, samozřejmě ho zastavím. Také tady s rodinou žiji,“ konstatoval.
Za hodinu může depolymerizační linkou projít maximálně tuna odpadu, z něhož se stane až 900 litrů oleje.
K záležitosti se na podnět petentů vyjádřil Ivo Kropáček z hnutí Duha. Odborník na odpadové hospodářství poukázal na neblahé zkušenosti s uvedenou technologií v zahraničí. „Díváme se na to skepticky. Jen málokdy to v cizině skončilo tak, jak se na začátku slibovalo,“ nastínil.
Rizikové jsou podle něj dva hlavní body, a to zajištění vhodného vstupního materiálu a použití výchozího produktu. „Čistý jednodruhový plast v klasickém komunálním odpadu nenajdete. A PET nebo PVC do linky nemůžou. To by muselo jít o průmyslový odpad. Kdo ohlídá, že olej pak firmy skutečně dodají do asfaltu, ale nespálí ho? Navíc je důležité myslet i na případné havárie a dobře zmapovat bezpečnostní rizika,“ uzavřel Kropáček.