iDNES.cz

Nemocnice kraje loni opět snižovaly ztráty, pomohly jim úhrady za covid

  15:48
Ačkoliv Nemocnice Plzeňského kraje loni odsunuly většinu plánovaných operací a personál se věnoval hlavně covidovým pacientům, zdravotnická zařízení na tom nijak netratila. Covidová péče byla pojišťovnami tak dobře zaplacená, že skupina Nemocnice Plzeňského kraje by měla snížit ztrátu z předloňských 240 milionů korun na loňských 200 milionů.

ilustrační snímek | foto: Petr Eret, MF DNES

„Covidem způsobené ztráty naštěstí adekvátně vyrovnala kompenzační vyhláška a s ní nárůst tržeb od zdravotních pojišťoven,“ komentoval mluvčí Nemocnic Plzeňského kraje Jiří Kokoška.

Navíc se ukazuje, že pokračuje trend snižování ztráty krajských nemocnic. Ty totiž v roce 2017 dosáhly ztráty 331 milionů korun, o rok později to bylo 260 a v roce 2019 celkem 240 milionů. Za loňský rok ztráta klesla o dalších 17 procent. 

Jisté ale je, že za poslední čtyři roky celkové ztráty krajských nemocnic dosáhly jedné miliardy a 71 milionů korun.

Hejtmanka kraje Ilona Mauritzová uvedla, že na základě rozhodnutí zastupitelstva je na kompenzaci ztrát nemocnic za loňský rok - neboli na úhradu za služby obecného hospodářského zájmu (SOHZ) - připraveno 240 milionů korun. 

„Ale nemocnice tuto částku čerpat nebudou. Výsledovka hovoří o tom, že bychom měli potřebovat 200 milionů korun,“ sdělila Mauritzová. „V covidovém roce, kdy byla péče omezená, je to úspěch,“ dodala.

Ztráty dosáhly jedné miliardy a 71 milionů

Skupina Nemocnice Plzeňského kraje loni hospodařila s částkou zhruba 2,27 miliardy korun. „Pandemie koronaviru měla na hospodaření negativní vliv ve smyslu významného navýšení nákladů. Například na ochranné pomůcky padlo meziročně o zhruba 30 milionů korun navíc, navýšení nákladů o zhruba 15 milionů korun znamenal provoz covidových pracovišť - včetně péče o covidové pacienty,“ sdělil mluvčí nemocnic Jiří Kokoška.

Pandemie pro krajské nemocnice znamenala i navýšení osobních nákladů, ať už samotným nárůstem mezd nebo odměnami. „Nárůst osobních nákladů byl tak ve skupině opět rekordní. Meziročně činil 266 milionů korun, celkem osobní náklady dosáhly částky 1553 milionů korun,“ přiblížil Kokoška.

Připomněl, že negativní vliv měla ve výkazu ztrát změna odpisové politiky Klatovské nemocnice, která účetně upravila životnost vybraného přístrojového vybavení a snížila tak jednorázově jeho cenu o desítky milionů korun. 

„Jen kosmetický vliv měly na výsledek hospodaření snížené tržby lékáren, a to ve výši zhruba pěti milionů korun. Důvodem byla menší frekvence pacientů v areálech nemocnic,“ uvedl Kokoška. 

V pandemii vzrostly mzdy nebo odměny

Podotkl, že covidem způsobené ztráty naštěstí adekvátně vyrovnala kompenzační vyhláška a s ní nárůst tržeb od zdravotních pojišťoven ve výši 1614 milionů korun oproti 1376 milionům tržeb za rok 2019.

Ztrátu - neboli úhradu za služby obecného hospodářského zájmu, jinak také SOHZ - Kokoška komentoval slovy, že se jedná o peníze na péči, kterou buď nehradí vůbec, nebo jen částečně systém zdravotního pojištění, jako je například ústavní či lékařská pohotovost, sociální péče, hospitalizace interních nebo dětských pacientů. Její výši ale kritizují soukromé nemocnice. 

Petr Zimmermann, někdejší hejtman Plzeňského kraje za ODS a nynější spolumajitel sítě soukromých nemocnic, kam patří plzeňské nemocnice Privamed a Mulačova nemocnice, například v roce 2019 uvedl, že na SOHZ dává kraj přemrštěně vysoké částky a že to bere jako nekalou konkurenci.

I jeho skupina z krajského rozpočtu čerpá peníze na SOHZ, ale jedná se o mnohem nižší částky než jdou do krajských zařízení. Zdravotničtí manažeři krajských nemocnic si ale dlouhodobě stěžují na to, že zdravotní pojišťovny měří různým nemocnicím různým metrem.

zpět na článek