„Plánovaná generální rekonstrukce má za cíl vyřešit nejen nejzávažnější nedostatky ve fyzickém stavu obou objektů, ale také přizpůsobit oba dva objekty moderním požadavkům na muzejní instituce 21. století,“ uvedla mluvčí muzea Romana Němečková.
Výstavní prostory, které by měly po rekonstrukci přivítat první návštěvníky v roce 2024, budou i nadále věnované zejména tématu každodennosti lidí, kteří v minulosti žili v Plzni a na Plzeňsku.
„Zaměřujeme se na všechny aspekty jejich života. I v takových detailech, jako je vybavení domácností, způsoby obživy od řemesel po obchod nebo spolková činnost,“ říká vedoucí Národopisného muzea Plzeňska Michal Chmelenský.
Nové zpracování se ale bude od toho současného lišit. „Pracovníci muzea teď začnou dělat na scénáři pro novou expozici. Ta bude představovat stejnou náplň, ale rozšíříme ji o nové věci. Budou použité nové prezentační postupy a interaktivní prvky,“ vysvětlil Jiří Orna, ředitel Západočeského muzea v Plzni, jehož pobočkou Národopisné muzeum je.
Objekt získá nové a klimaticky odpovídající depozitáře, vyřešit bude nutné i zastaralé napojení sítí.
Výrazných změn dozná výstavní sál v přízemí. „I po rekonstrukci bude sloužit krátkodobým výstavám, o něž mají návštěvníci zájem. Vzhledem k nevhodnému dispozičnímu řešení objektu Chotěšovského domu nemůžeme pokladnu předsadit ke vstupu. Část sálu se proto promění v recepci, kde bude možné zakoupit vstupenky a suvenýry. Prostory pro výstavy se sice trochu zmenší, ale zároveň vzniknou další v jiných částech domů,“ konstatuje Chmelenský.
Obnovou projde i lodžie měšťanských domů
Nové využití se chystá také pro atrium Chotěšovského domu. „Dříve se tady nacházela otevřená venkovní kuchyně, která byla v dalších letech zazděna. Při přípravě rekonstrukce jsme vymýšleli, jak tento prostor využít. Památková ochrana nepřipouští návrat k původnímu stavu. Ta zazdívka je totiž klasicistní a sama už má památkovou hodnotu. Rozhodli jsme se pro kompromis. Bude tam volný vchod, za nímž zařídíme kuchyni. Ta bude sloužit jako zázemí pro různé workshopy, vernisáže a jiné akce,“ informuje Chmelenský.
Atrium se pyšní také další perlou. Tou je jediná dochovaná renesanční lodžie měšťanských domů v Plzni. „Projde citlivou obnovou a za tři roky ji budou moci návštěvníci spatřit v plné kráse,“ doplňuje.
V současnosti pracovníci stěhují jednu z putovních výstav. Na stálé expozice dojde později. Přesun tisíců předmětů do externího depozitáře nebude jednoduchý. „Jde o náročnou práci, kterou v lepším případě dokončíme v březnu. Pro předměty je třeba zajistit restaurování a konzervaci,“ dodává Chmelenský.
To je případ třeba oblíbeného příbramského betlému, který návštěvníky udivuje především skvělými ukázkami architektury.
„Právě tím se příbramské betlémy vyznačují. Návštěvnicky jde o velmi atraktivní exponát. Po restaurování a běžném zakonzervování se k nám vrátí. Před stěhováním je zapotřebí každou figurku zabalit zvlášť. Musí se počítat s tím, že předměty budou na místě uloženy delší dobu. Nesmí proto být zabaleny do nevhodného materiálu, který by je mohl poškodit,“ sděluje vedoucí muzea.
Náklady na generální rekonstrukci Národopisného muzea Plzeňska jsou téměř 115 milionů korun. Na financování se bude podílet Integrovaný regionální operační program, ministerstvo pro místní rozvoj a Plzeňský kraj.