Mistrovství, jehož historie sahá do 70. let minulého století, se kvůli pandemii koronaviru konalo po dvouleté pauze. Nejvyšší modelářskou soutěž pořádal Plzeňský klub železničních modelářů.
„Modely se staví různými technologiemi. Každý modelář se snaží, aby byl jeho model co nejpřesnější. Vznikají z papíru, upravených plastových odlitků, leptů, ale také třeba pomocí 3D tisku i za využití jiných postupů a materiálů,“ přiblížil ředitel výstavy, která byla neveřejná, Jiří Baudis.
Devětapadesát modelů bylo rozmístěno na několika stolech. V bílých rukavičkách je odborným porotám přinášel pověřený člen klubu a výtvory, na nichž autoři strávili několik desítek hodin, nosil jako svátost.
Poté následovala dlouhá diskuze rozhodčích nad tím, jak se soutěžní kus modeláři povedl. „Tenhle motiv vůbec neodpovídá dokumentaci, kterou nám modelář předložil. Navíc strážní domek není usazený v trávě, na střeše chybí štíty, přeplechování kolem komínu je špatně,“ vyjmenoval rozhodčí Václav Sobota nedostatky osmnáctiletého soutěžícího. Podle druhého rozhodčího Petra Krause mladšího jsou takové chyby nepřípustné.
Každý soutěžící musel ke svému dílu dodat potřebnou dokumentaci. Bez ní by byl diskvalifikován. „Je nutné, aby dodal archivní fotografie například nádraží, které postavil, abychom měli model s čím srovnávat. Dále popis, jak objekt stavěl a co k tomu použil za materiál,“ ukazoval Baudis několikastránkový dokument.
Mistrovství ČR v železničním modelářství |
Rozhodčí vzali každý model do rukou a prohlíželi si ho ze všech stran. Neušel jim sebemenší detail. Zatímco jeden ocenil, že modelář udělal střechu domku s přejezdem z eternitu, líbila se mu také barva cihel i jejich správné vyspárování, druhému se tmavě zbarvená střecha nelíbila.
„Vybral si náročný motiv. Škoda, že střechu, kterou vidíme jako první, dělají naposledy a odfláknou jí. Kdyby to bylo obráceně, vypadala by mnohem líp. Ale jinak je to čistá práce, nikde žádné lepidlo,“ diskutovali členové poroty nad bodovým hodnocením žákovské práce.
Ti také zjišťovali, zda autoři vtiskli svým lokomotivám a vagonům život, tedy jestli jsou plně funkční a na modelovém kolejišti se rozjedou.
Hodnocení probíhalo v sedmi kategoriích - lokomotivy, vagony, stavby, drážní jeřáby, makety, dioráma a uniformy či mechanická návěstidla. Soutěž byla rozdělena na seniory od 18 let a starší, na juniorskou kategorii od 15 do 18 let a na žákovskou do 15 let.
Propracované, ale i funkční
Právě poslední dvě kategorie měly v Plzni největší zastoupení. „Práce v žákovské kategorii jsou na velice dobré úrovni. Jsou kvalitní a propracované,“ chválil mladou generaci Petr Kraus starší z Ostrova, který nejenže usedl v porotě, ale do Plzně přivezl i dva soutěžní kusy - model krajiny s nádražím z dob Rakouska-Uherska a vagon ze 70. let. Právě on se může pochlubit úspěchem na mistrovství Evropy s diorámou zaniklé trati Ostrov - Jáchymov. Modelařině se věnuje od sedmi let.
Porota byla nejen přísná, ale dávala soutěžících i cenné rady, co by mohli na svých modelech vylepšit. „Pokud někdo model opraví, může s ním soutěžit ještě další rok,“ upozornil Baudis.
Dodal, že v České republice je 12 modelářských klubů, které jsou na špičkové úrovni. „Členů je více než 320,“ vyjmenoval ředitel plzeňského klubu, který čítá 25 členů.
