V komplexu budov je kvůli havarijnímu stavu uzavřená západní část s velkým sálem. Návrh dalšího řešení dostanou k projednání zastupitelé Plzně.
Nejprve by se v soutěži měli dostat ke slovu architekti, kteří by navrhli, jak by soubor budov mohl vypadat.
Pokud vznikající záměr získá podporu radnice, hotový bude za několik let a tempo přeměny bude zřejmě nejvíc záviset na způsobu financování. Jenom náklady na rekonstrukci části s velkým sálem byly dosud odhadovány na zhruba půl miliardy korun.
Budova s velkým sálem je uzavřena od roku 2018, kdy se po zahájení částečné rekonstrukce ukázalo, že je krov v havarijním stavu. Město se pak pokusilo objekt prodat za 6,5 milionu s podmínkou zachovat velký sál pro kulturu a společenské akce. Zájemce se nenašel.
Proto nyní zástupci magistrátu začali hledat cestu, jak by město mohlo problém vyřešit vlastními silami. „Shodli jsme se, že nutné je zachovat velký sál. Přístavby směrem k Fischerově vile by se mohly ubourat a dostavět. Vytipovali jsme okruh možného využití v budoucnu,“ prohlásil náměstek primátora pro ekonomiku David Šlouf z ODS.
Do variant případného nekomerčního využití patří například knihovna, klubová nebo přednášková činnost. Mohla by tam být kavárna nebo restaurace.
Co se Muzea generála Pattona týče, je dlouhodobě připravováno jeho přemístění do domu na Klatovské 19.
V případě, že by se část komplexu v budoucnu vyžívala komerčně, připadalo by podle náměstka v úvahu využití části objektu pro bydlení nebo kancelářské prostory. Ty by bylo možné pronajímat nebo by je mohl v případě potřeby využít magistrát.
Nutné je zachovat velký sál
Náměstek Šlouf tvrdí, že by se řešením Pekla mohla zabývat skupina zastupitelů, která už problém řešila. „Upřednostňoval bych, aby proběhla architektonická soutěž, kterou by hodnotila nezávislá odborná komise. A jednou z podmínek soutěže by bylo, že s návrhem budou souhlasit památkáři,“ řekl.
Zároveň by město muselo vyřešit financování. Podle Šloufa část s velkým sálem ještě nějakou dobu vydrží, protože je zajištěna provizorní konstrukcí. Předpokládá, že o architektonické soutěži a návrhu, který by z ní vzešel, už bude rozhodovat příští zastupitelstvo a v příštích letech by bylo možné jednat o možnosti, že na projekt přispěje stát.
Ředitelka Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně Irena Vostracká řekla, že zachování části s velký sálem je jisté, ale využití navazující části považuje za otevřenou záležitost.
Galerie, startovací byty, komunitní centrum?
„Mohla by tam být nějaká menší galerie nebo startovací byty. Jednalo by se o politické rozhodnutí, které bude na zastupitelstvu,“ konstatovala. Připomíná, že Peklo je památkově chráněné, ale ve střední části je možná výraznější přestavba.
Vostracká se neobává, že by se pro nový objekt nenašlo využití. Domnívá se, že by v něm mohl vzniknou nějaký typ komunitního centra. „Pak by to jako celek mohlo velmi dobře fungovat. A provázání nového objektu se starým, to je výzva pro architekty, kteří už podobné záležitosti velmi dobře zvládají,“ uvedla.
Kulturní dům v Pobřežní ulici v centru Plzně se začal budovat na konci 19. století. Na začátku 20. století byla postavena budova s velkým společenským sálem.
Po roce 1948 spravovala Peklo Krajská odborová rada a od roku 1987 do roku 2003 armáda. Pak objekt převzalo město.
Radnice dlouhodobě plánovala nutnou rekonstrukci, kterou však politici roky odkládali. Až v roce 2018 měla začít oprava toho nejnutnějšího. V srpnu toho roku však byla budova uzavřena, protože se ukázalo, že je v havarijním stavu.
Pro město je v Pekle nejvýznamnější velký sál. Ten má kapacitu téměř 800 lidí, což je o stovku víc, než pojme velký sál v Měšťanské besedě.