iDNES.cz

Opravená katedrála svatého Bartoloměje překvapila prosvětleným interiérem

  18:00
Tříleté období, kdy byla katedrála svatého Bartoloměje na plzeňském náměstí Republiky kvůli rozsáhlé rekonstrukci uzavřena, skončilo. Dnes mohli zájemci poprvé po opravách nahlédnout do jejích útrob. A mnozí z nich byli poněkud překvapeni. Prostor, který dříve působil temně, je nyní výrazně světlejší.

„Návštěvníky jednoznačně nejvíce zaujme ta světlost. Já mám pocit, že interiér je najednou až veselý. Přestal působit chmurně. Na mě doteď nijak špatně nepůsobil, protože jsem na něj byl zvyklý, ale teď ten kontrast vynikl,“ uvedl architekt Jan Soukup, který měl opravy na starost. 

Kostel muselo před začátkem opravy opustit asi sto obrazů a soch, které zamířily do restaurátorských dílen. 

„Uvnitř jsme rekonstruovali naprosto všechno. Není tady metr čtvereční, na nějž by se nesáhlo. Začali jsme čištěním stěn a sloupů. Postupně se postavilo lešení ve všech prostorách. Když bylo lešení v jižní lodi, sloupy byly očištěné do půlky. Tehdy byl vidět obrovský rozdíl mezi světlou barvou na upravené části a černou v místech, která ještě očištěna nebyla,“ konstatuje Soukup. 

Katedrála svatého Bartoloměje v Plzni se po třech letech otevřela veřejnosti. Rekonstrukce jejího interiéru si vyžádala přes sto milionů. (2. 6. 2021)

Špínu, která podle něho pocházela především ze škodováckých provozů, museli pracovníci odstranit kartáčem, štětcem nebo smetáčkem. Opravit bylo třeba i klenby. U některých byly vysypané výplně mezi jednotlivými kameny. 

S jednou z nich je spojena i jedna z největších zajímavostí, na kterou restaurátoři během úprav přišli. „Objevili jsme, že klenba v presbytáři byla prostřílená. Netušili jsme, jak se to stalo. Ptal jsem se místních historiků. Nikdo nic nevěděl. Záhadu objasnil až můj bratr Emil,“ vypráví Soukup. 

„V květnu roku 1945, když mu bylo sedm let, k nám prý přišel strejček Chudáček s tím, že byl v kostele a tam dorazili Němci. Bylo to hodinu před příchodem Američanů. Nacisté lidi vyháněli. Oni nechtěli katedrálu opustit a tak začali Němci střílet do klenby. Zezdola rány nebyly vidět. Nahoře jsme našli dokonce zavrtanou střelu,“ dodal Soukup. 

Překvapením byl rovněž nález monumentálních renesančních maleb symbolizujících Víru a Naději, které byly pod podlahou kůru. 

Práce, které nedávno skončily, byly součástí teprve třetí velké rekonstrukce katedrály. První se uskutečnila mezi léty 1879 až 1883 pod vedením architekta Josefa Mockera, druhou pak v letech 1914 až 1919 zajišťoval Kamil Hilbert. 

Kolem roku 1990 se pak ještě odehrála oprava vnějšího pláště včetně vitráží v oknech. „Ty tak byly v poměrně dobrém stavu. Opravit jsme museli jen ty na jižní straně. Byly zřejmě poškozeny ohňostroji a petardami v důsledku bujarých oslav příchodu nového roku,“ vysvětluje Soukup. 

Novými prvky vybavení je nová zpovědnice, osvětlení či křeslo - katedra pro biskupa, které dosud v chrámu chybělo.

Podle Ivy Fictumové z Biskupství plzeňského byl rozpočet na opravu 103 milionů korun, 95 procent činil příspěvek EU. 

Nečekané závady, ale i objevy

„Při rekonstrukci se objevily některé nečekané závady jako například poškozené klenby, které bylo třeba napravit. Přesto vícepráce nepřesáhly dvě procenta nákladů,“ řekla Fictumová.

Na opravy přispělo město Plzeň, Plzeňský kraj či Plzeňský Prazdroj. Katedrálu dnes slavnostně otevřel koncert Plzeňské filharmonie. 

Ode dneška bude kostel otevřen pro veřejnost od 10 do 18 hodin. Navštívit bude možné i věž a expozici, která vznikla v monumentálních nově zpřístupněných krovech.

Opravy katedrály v Plzni prodlužují nečekané objevy (13. 9. 2019)

13. září 2019

Oslavy otevření budou pokračovat v sobotu, kdy se uskuteční diecézní pouť. Odpolední mši svatou bude celebrovat pomocný pražský biskup Václav Malý, který v Plzni prožil začátky svého kněžství jako kaplan. Vzhledem k opatřením se mohou pouti zúčastnit pouze zástupci z jednotlivých 66 farností na území plzeňské diecéze. 

Na diecézní pouť naváže od 17 hodin koncert s názvem 3 varhaníci 4000 píšťal. „Pozval jsem do Plzně regenschoriho od sv. Víta v Praze a sv. Petra v Regensburgu. Je to symbol, protože z řezenské diecéze vznikla pražská a z té zase ta naše, plzeňská. Navíc varhany z roku 1894 byly také opravovány. Zachovalo se přibližně 80 procent píšťal a ty v tomto královském nástroji budou znít i nadále. Doufáme, že dalších minimálně sto let,“ představil varhanní koncert plzeňský regenschori Aleš Nosek. 

V neděli 6. června bude od 10 hodin celebrovat v opravené katedrále bohoslužbu plzeňský biskup Tomáš Holub. V 18 hodin pak program k otevření katedrály vyvrcholí charitativním koncertem Opera v katedrále, který připravuje plzeňské Divadlo J. K. Tyla.

zpět na článek