Zemědělec Richard Vykoukal o plánovaném použití otrávených granulí dopředu informoval úřady včetně malesické radnice.

„Po aplikaci budou u konkrétních polí po dobu 48 hodin cedule s varováním. Co mám nařízené od státu, to musím splnit,“ uvedl zemědělec. 

Plánuje, že granule rozhází na lány mezi 18. a 30. září rozmetadlem. Podle předpisu smí na hektar plochy použít maximálně deset kilogramů přípravku. „Samozřejmě budu dodržovat všechna ochranná pásma,“ ubezpečuje zemědělec.

U Malesic inspektoři opakovaně počítají nory, ze kterých vylézají hlodavci na rozloze jednoho hektaru. V dubnu ve srovnání s březnem jejich počet klesl na třetinu, podle posledního sčítání je tam teď ale ještě víc hlodavců, než napočítali na jaře.

„I já mám zahradu rozvrtanou, je v ní minimálně 60 děr,“ poznamenal malesický starosta Aleš Tolar.

„Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský kvůli vysokým výskytům hraboše polního vydal na začátku září nařízení, která umožňují aplikaci zvýšené dávky rodenticidu Stutox II do nor, případně rozhozem na povrch půdy. Aplikaci rozhozem je možné provést pouze na základě rozhodnutí ÚKZÚZ s uvedením konkrétních pozemků, a poté, co početnost hraboše přímo v terénu ověří inspektoři,“ vysvětlila mluvčí ústavu Ivana Kršková.

Proti použití jedu je zvířecí záchranář Karel Makoň. Má strach, že se chemikálie dostane až do řeky Mže, ve které žije chráněný bobr, v jejím okolí se navíc vyskytují také chránění ptáci. 

„Když myš sežere jed, je omámená a pro predátora snadnější kořistí. Když dravec takovou potravu pozře, odletí někam pryč, a tam uhyne za několik dnů. Nikdo ale neprokáže, že příčina je na poli vzdáleném mnoho kilometrů,“ soudí Makoň.

Připomněl loňský případ z okolí Bartošovic na Opavsku, kde našli uhynulé čápy. U zobáku jednoho z nich ještě leželi uhynulí hlodavci. Při rozborech pak v orgánech čápů našli vysoce toxický fosfid zinku, chemické látky, na jejíž bázi fungují některé jedy na hlodavce.

„Lze si jen velmi obtížně představit, že by čápi sezobávali přímo otrávené granule, naopak hraboši patří k hlavní složce jejich potravy,“ shrnul loni vedoucí tamní záchranné stanice Petr Orel.

Na dohledávání druhotně otrávených zvířat se podílí i Česká společnost ornitologická se speciálně cvičenými psy:

Myši se z polí stěhují na zahrady i do domů

Podle zemědělce Richarda Vykoukala se před dvěma třemi roky tak dlouho čekalo se zásahem proti hlodavcům na Moravě, že když se proti nim vyrazilo, bylo už pozdě. Vše už bylo sežrané. 

Letos se přemnožení hlodavců objevilo v severních a středních Čechách, teď začínají problémy s hlodavci i na Plzeňsku a Rokycansku. „Když zořeme pole, stále víc lidí nás chytá, že se myši stěhují k nim na zahrady a dostávají se i do domů, že je to hrozné,“ popsal Vykoukal.

Ministerstvo zemědělství upozorňuje, že v případě nepovoleného použití chemikálie hrozí zemědělci až čtyřmilionová pokuta. Pokud by například pes sežral jednu granuli, která páchne po česneku, nemělo by se mu nic stát.

„Pro zdravé zvíře vážící jeden kilogram by bylo nebezpečné pozřít 16 až 32 granulí,“ uvedlo už na jaře ministerstvo zemědělství.

Pozření jedné granule je ale smrtelné pro hraboše do 30 gramů. V kyselém prostředí v žaludku se při chemické reakci s chemikáliemi v granuli vytvoří toxický plyn fosfan, u malého hlodavce dojde k úmrtí do tří až pěti hodin.