Začalo se stavět 11 let od nápadu, a jak říkají investoři, v tu nejméně vhodnou dobu kvůli cenové nejistotě na trhu stavebních materiálů. Výsledkem oddalování stavby je zdražení o 100 až 120 milionů.
„První odhady před osmi lety byly 230 až 250 milionů korun, dnes je to téměř 400 milionů,“ uvedl vedoucí stavby Miroslav Holub. Podle něj jde o 400 tun oceli postavené na střeše za provozu, k tomu je třeba připočítat beton.
„Největší problém byl, že přímo v patře pod stavbou se léčily desítky pacientů. I když ve smlouvě stojí, že se bude stavět za plného provozu nemocnice, nakonec se lůžkové oddělení sídlící přímo pod stavbou odstěhovalo,“ řekl Holub.
Na jižní straně Obláčku, odkud je výhled na centrum města s plzeňskou věží, bude ocelová konstrukce prosklená, stejně jako na západní straně s výhledem na novou lékařskou fakultu či Škodovku.
Plocha fasády je podle Holuba 2 500 metrů čtverečních, z toho 80 procent bude tvořit sklo. Pracuje se podle osm let starého projektu, protože schvalovací proces se až do schválení výjimky vládou velmi táhl.
„Nyní sídlíme v šesti patrech tří různých budov nemocnice, což není komfortní pro personál, pro péči o pacienty, ale hlavně pro pacienty samotné,“ konstatoval Pavel Jindra, primář Hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice v Plzni, který se těší právě na to, až se pracoviště sestěhují do jednoho celku.
Přístavbou se musela zabývat vláda, protože jde o jediný projekt svého druhu v Česku. Jde totiž o stavbu na střeše státní instituce, kterou financuje soukromý subjekt – obecně prospěšná společnost Český národní registr dárců dřeně. Podmínkou bylo převedení části státního pozemku do spoluvlastnictví registru.
Realizace Obláčku se nedočkal autor nápadu, bývalý primář hemato-onkologie Vladimír Koza. Ten v říjnu 2011 ideu zveřejnil, nazval ji Obláčkem snů nad Plzní, a oslovil architektku Evu Jiřičnou. Ani ne za rok na to ale zemřel.