„Ke státům s největším výskytem se řadíme i v oblasti karcinomu tlustého střeva a konečníku, premianty v negativním slova smyslu jsme i u metastáz těchto nádorů do jater,“ upozornil vědecký pracovník centra a lékař Chirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni Václav Liška.

U nádorů jater, tlustého střeva a konečníku se ve Fakultní nemocnici v Plzni dosahuje mnohem lepších výsledků než u slinivky břišní, kdy většina pacientů s rakovinným nádorem umírá. Proto se vědci snaží najít preventivní metodu, která by dokázala nádor včas diagnostikovat.

Vědci Biomedicínského centra se vydali směrem sledování mikrobiomu ve střevě a žaludku, což je soubor různých druhů mikrobů, například bakterií, které tam žijí.

Vědci budou sledovat bakterie

„Jejich složení se v souvislosti s kolorektálním karcinomem či karcinomem pankreatu může měnit. Pokud bychom byli schopni sledovat mikrobiom, možná bychom zjistili, že se v organismu odehrává něco, co tam být nemá a vedlo by nás to k intenzivnější diagnostice s pomocí zobrazovacích metod, endoskopických metod a k časné detekci nádoru,“ přiblížil Liška.

Takzvaným nádorovým markerem upozorňujícím na nádor v těle by se v tomto případě stal mikrobiom ve střevě a žaludku. Vědci by se tedy zaměřili na poměr mikrobů a hlavně na ty mikroby, které by tam být v tak velkém množství neměly.

„Možná se bude stanovovat poměr několika základních patogenů. Jde zatím o výzkum. Dovést projekt do klinického využití, aby screeningem mohly projít ročně desetitisíce až statisíce lidí, je běh na dlouhou trať,“ popsal lékař.

Dalším směrem, kterým se už lékaři směřující ke zlepšení výsledků při léčbě rakovinných nádorů slinivky břišní vydali, je předléčení pacientů, kteří jsou v pokročilém stádiu choroby tak, aby se nádor slinivky dal operovat. „Ze zahraničních studií vyplývá, že takzvaná sekundární operabilita je možná u 20 procent nemocných,“ popsal.

Pokud by množství pacientů schopných operace stoupalo, odehrálo by se to, co chirurgové z Chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň zažili u léčení rakovinných nádorů jater.

„Někdy na konci 90. let minulého století bylo velkou raritou operovat metastázu kolorektálního karcinomu v játrech. Pacienti tehdy umírali během jednoho, dvou let po neúčinné onkologické léčbě, ale díky následným operacím se povedlo to, že dnes více než polovina pacientů po pěti letech žije,“ vylíčil Liška s tím, že navíc 25 až 30 procent z nich je bez známek onemocnění dlouhodobě.

„Jsou tedy vyléčení bez známek recidivy. Každý třetí člověk se vyléčí, což jsou ve srovnání s 90. lety optimistická data. U slinivky břišní nás čeká podobná cesta,“ dodal Liška. Je jedním z několika operatérů, kteří nedávno vyjeli do italského Milána, aby tam absolvovali stáž s cílem operovat jaterní nádory s pomocí robota.

„Věříme, že tak přibude pacientů, kteří budou díky robotické chirurgii operovatelní,“ sdělil ředitel Fakultní nemocnice v Plzni Václav Šimánek.