Pokud si někdo přečte oznámení Fakultní nemocnice Plzeň směřované onkologickým pacientům, napadne ho, že v době koronavirové není dobré marodit.

Koronavirus v Česku Zobrazit fotogalerii

Nemocnice totiž upozorňuje, že v době kulminace pandemie může dočasně dojít k omezení či přerušení péče.

Největší zdravotnické zařízení se ale dušuje, že v žádném případě nehodlá lidi s rakovinou hodit přes palubu.

A co přesně se na webu FN objevilo? „Vzhledem k nutnosti dodržovat zvýšený hygienický režim v rámci stavu nouze při epidemii koronaviru, a to jak na Onkologické a radioterapeutické klinice, tak v centrálním ředění cytostatik, snížila se významně kapacita pracoviště pro podávání protinádorové léčby. Lékaři se snaží, aby změny v léčbě byly co nejmenší, ovšem je nutno s nimi u všech nemocných počítat,“ zní část vzkazu.

Podle náměstka pro léčebně-preventivní péči FN Plzeň Eduarda Kasala to v žádném případě neznamená, že by tito nemocní byli o léčbu ošizeni. 

„Péče se neomezuje, zdravotnické zařízení se pouze připravuje na krizový scénář,“ sdělil s tím, že v momentě kulminace epidemie COVID-19 bude muset nemocnice mobilizovat veškeré kapacity.

„Co zvládáme, to se snažíme udržet v chodu, zejména onkologickou léčbu u pacientů rozléčených a u těch, u kterých je životně nutné ji zahájit. Ale může se stát cokoli. Někdo z personálu onemocní nebo se na pracoviště dostane pozitivní pacient, což se snažíme minimalizovat, a pak by se některé výkony musely na chvíli přerušit nebo omezit,“ popsal Kasal.

Někteří lidé si podle něj stále nechtějí připustit, že kulminace pandemie COVID-19 během 10 nebo 14 dnů přijde. „Teď jsme v rozjezdu, ale má to svůj logický vývoj, který je s určitou pravděpodobností předpověditelný,“ sdělil Kasal.

To, že se zatím péče pro onkologicky nemocné nepřerušila, potvrdil primář Hemato-onkologického oddělení FN Plzeň Pavel Jindra.

„My léčbu neomezujeme, protože na jedné misce vah je hypotetické riziko oslabení člověka koronavirem a na druhé reálně definované riziko, že když léčbu přerušíme, omezíme, zredukujeme, její úspěšnost se může snížit třeba o 50 i 70 procent,“ vysvětlil Jindra. 

Onkologické pacienty testují na přítomnost koronaviru

Rozléčení pacienti tedy i nyní do nemocnice docházejí. Pravidla omezující rizika museli podle něj dodržovat i dříve - po chemoterapii chodili v rouškách a vyhýbali se kontaktu s lidmi, kteří mají infekci. „Léčí se prostě tak, jak mají, způsob starosti o pacienty to ale úplně změnilo a přineslo personálu výkony navíc,“ doplnil.

„Onkologické pacienty otestujeme na přítomnost koronaviru, i když přijdou na léčbu nebo při komplikacích, třeba bolesti břicha. Do doby, než získáme výsledek testu, se k nim chováme jako k potenciálně pozitivním. K tomu máme vyhrazené dva izolované pokoje. Když se potvrdí, že jsou negativní, dáme je na normální pokoje,“ popsal současnou praxi Pavel Jindra. 

Pacienti s příznaky COVID-19 jdou rovnou na speciální pracoviště v pavilonu 22 borského areálu a na výsledky testů čekají tam.

Jiný způsob léčby zažívá i další riziková skupina - pacienti s cukrovkou. „Když přijde termín kontroly, telefonujeme si s nimi, zapíšeme jejich data, ale nezveme je sem. Do nemocnice přichází jen pacienti s komplikacemi, to je odhadem jeden z deseti až dvaceti,“ popsal Zdeněk Rušavý, vedoucí lékař Diabetologického a nutričního centra Fakultní nemocnice v Plzni.

Uvedl, že tento způsob léčby provázený zasláním elektronického receptu se podle něj nedá v době krizového stavu brát jako ochuzení o péči.

„Péče totiž dnes spočívá hlavně v tom, aby lidé s diabetem, kteří patří k nejohroženějším skupinám, nevycházeli, protože je to chrání,“ sdělil Rušavý.