„Na počátku distanční výuky loni v březnu se výrazně zvýšil zájem o doučování, odhadem o třetinu,“ říká Josef Bém z Klatov, který měl velkou výhodu. Online totiž začal doučovat mezi prvními v České republice už v roce 2005, takže rozšířit tuto výuku pro všechny své žáky byla pro něj maličkost.

„Jinak na tom ale byly školy. Když distanční výuka začala, někteří učitelé nebyli připraveni pracovat s programy pro videokonference, většina škol dětem jenom posílala úkoly mailem. Přišlo mi, že učitelé si nevěděli rady s tím, jaké úkoly mají zadávat, aby to žáci zvládli. Novou látku tedy moc vysvětlovat nemohli a žáci, aby mohli zadané úkoly splnit, hledali pomoc mimo školu,“ vzpomíná Bém.

Zatímco dříve jen málokdy přesáhl 200 hodin měsíčně, loni učil za měsíc až 230 hodin. „V tom je zahrnuto i učení na Střední zemědělské a potravinářské škole v Klatovech, odkud mi zavolali, že potřebují výpomoc za nemocného učitele,“ vysvětluje Bém.

Pro srovnání – učitel zaměstnaný ve škole průměrně odučí 23 hodin týdně, což vychází na necelých 100 hodin měsíčně. „Třeba v červnu, který je obvykle nejslabší, učím čtyřicet padesát hodin za měsíc i méně,“ přibližuje Bém.

Zatímco loni byl zájem o doučování mnohem větší, letos se podle něj už situace normalizovala na původní úroveň.

„Může to být tím, že to učitelé dělají jinak než loni. Možná, že víc učí, ale méně zkouší. Je to na každé škole jinak. Žáci také přišli na to, že když neumí a nepracují, neublíží jim to,“ uvažuje učitel, který získává každý rok 150 až 200 nových studentů, kterým pomáhá s výukou.

Zámečnické řemeslo šlo stranou

K doučování provozuje Bém ještě zámečnické řemeslo, loni tuto činnost kvůli velkému zájmu žáků a studentů musel utlumit. 

„Řemeslo jsem nedělal vůbec, ztratil jsem kvůli tomu fyzickou kondici. Ráno jsem zasedl za stůl, celý den jsem jen seděl až do večera,“ popisuje zkušenost, která pro něj byla psychicky velmi náročná, počítače a síť byly přetížené a selhávaly.

Na otázku, jestli loňskou praxi bere i tak, že pomáhal žákům zvládnout koronakrizi, sdělil, že žákům pomáhá nejen v době pandemie, ale vlastně celý život. Když ale srovná distanční výuku a výuku ve společnosti žáka, tak říká, že online hodina je náročnější, protože je nutné se na ni víc soustředit. „I to je důvod, proč je její efekt menší, zkrátka žáci se toho naučí méně,“ dodává vystudovaný strojní inženýr.

Zakladatel webu naucim.cz Miron Šmidák uvedl, že množství poptávek u doučování školních předmětů a u výuky jazyků zůstává podobné. „Žáci i lektoři zpočátku pandemie vyčkávali a potom přešli na online výuku,“ sdělil Šmidák. 

Podle něj se ale snížila poptávka po výuce oborů, u kterých je běžnější prezenční výuka, jako například hra na hudební nástroje. „Přesto mnozí lektoři změnili svoje dosavadní metody a přizpůsobili se současné situaci, takže i takové obory nyní vyučují online,“ podotkl Šmidák. 

Stabilně největší zájem je o doučování matematiky, českého jazyka, fyziky a chemie, dále o výuku angličtiny, němčiny a francouzštiny. U hudebních předmětů stále převažuje poptávka po hře na klavír, na kytaru a na housle, zájem je rovněž o výuku zpěvu.

Dalšími weby, kde mohou žáci, studenti nebo i dospělí najít učitele na doučování je doucuji.eu, doucovani.net, aktivnistudium.cz/doucovani. php a další.