Plzeň vede žebříček nehod s vážnými následky, hustota dopravy je obrovská

  10:06
Plzeň je mezi krajskými městy v České republice nejhorší co se týče následků dopravních nehod. Za prvních šest měsíců letošního roku zemřel v krajské metropoli jeden člověk a třicet se těžce zranilo. V roce 2011 přitom byla Plzeň ze všech krajských měst nejlepší.

V Plzni letos během šesti měsíců zemřel při dopravní nehodě jeden člověk a třicet se těžce zranilo. | foto: Petr Ježek, MF DNES

Když odborníci z Centra dopravního výzkumu podle dlouhodobě používané metodiky přepočetli následky dopravních nehod na množství obyvatel ve městech do tradičního Indexu bezpečnosti Generali České pojišťovny, Plzeň skončila v porovnání krajských měst na konci. Je tedy nejhorší.

Jediný lidský život v prvním pololetí vyhasl 2. března odpoledne v křižovatce U Práce. Špatně vidící pětapadesátiletý muž, kterého doprovázela mladší žena, se objevil v silnici těsně před kamionem. Ten se právě začínal rozjíždět po rozsvícení zeleného světla na semaforu. Chodce, který byl mimo přechod, tahač srazil. Muž pod ním zůstal zaklíněný. Záchranáři mu už nedokázali pomoci.

„Při dopravních nehodách v Plzni zemřel v prvním pololetí jeden člověk, třicet dalších bylo při střetech těžce zraněno,“ vyčetla ze statistik plzeňská policejní mluvčí Michaela Raindlová.

Tato čísla přepočítaná na obyvatele města poslala Plzeň v aktuální tabulce na úplně poslední místo mezi krajskými městy. Přitom v roce 2011 byla Plzeň nejlepší.

Aktuální index bezpečnosti

(číslo v závorce je umístění v roce 2019)

1. Ostrava (10.)
2. Ústí nad Labem (9.)
3. Liberec (2.)
4. Hradec Králové (6.)
5. Pardubice (8.)
6. Olomouc (1.)
7. Karlovy Vary (4.)
8. Praha (3.)
9. Jihlava (7.)
10. České Budějovice (13.)
11. Brno (12.)
12. Zlín (5.)
13. Plzeň (11.)

Plzeň v indexu bezpečnosti

rok 2015 9. místo
rok 2016
9. místo
rok 2017 2. místo
rok 2018 11. místo
rok 2019 11. místo

„Abychom eliminovali riziko zkreslení, situaci sledujeme a hodnotíme nejen po pololetích, ale i za celý kalendářní rok. Index vychází ze statistik nehodovosti Policie ČR a je vztažen k počtu obyvatel daného města. Sledujeme počet vážných nehod na silnicích ve městech. V roce 2018 při příležitosti 15 let bezpečnostního indexu jsme jej zpracovali i za celou dobu jeho fungování. Z těchto dat lze spolehlivě odečíst, která města jsou bezpečná a která méně,“ vysvětlila princip počítání indexu bezpečnosti mluvčí Generali České pojišťovny Ivana Buriánková.

Proč se Plzeň propadla až na samé dno tabulky, když hodnotitelé z Centra dopravního výzkumu říkají, že nejvíce vážných nehod se i letos stalo v jiných městech? V Praze za stejnou dobu zemřelo 11 lidí a 70 se těžce zranilo. V Brně přišlo o život osm lidí, záchranáři převáželi do nemocnic 27 těžce zraněných. „V přepočtu na počet obyvatel to Prahu řadí na sedmé a Brno na jedenácté místo,“ doplnila Buriánková.

Podíl tranzitní dopravy v Plzni je stále vysoký

Plzeň se dlouhodobě snaží o zvyšování bezpečnosti na silnicích. Frekvence dopravy ve městě je ale obrovská.

„Sice máme dálniční obchvat, ale stále nemáme dokončený východní ani západní okruh. Proto je podíl tranzitní dopravy stále vysoký. Navíc rozkopání některé ze zatíženějších ulic ve městě situaci v dopravě ještě podstatně zhoršuje. Snažíme se při úpravách a rekonstrukcích komunikací i tramvajových tratí bezpečnost zvyšovat,“ uvedl vedoucí odboru dopravy plzeňského magistrátu Roman Kočí.

Vznikají stezky pro cyklisty, které nejsou vedené v silnici, budují se nové chodníky, ostrůvky v přechodech pro chodce, aby byli pěší více chránění. „Jsou to dílčí opatření, která město dělá při rekonstrukcích komunikací,“ připomíná Kočí.

Oblastí s maximální povolenou rychlostí 30 víc nebude

Západní okruh Plzně má být dokončený v roce 2023. První část spojující Borská pole s výpadovkou na Stříbro u Křimic je v provozu od podzimu 2014. V létě začalo budování druhé stavby od Křimic na Košutku.

Východní okruh, který propojí výpadovku na Karlovy Vary kolem Boleveckého rybníka a podél železniční trati na České Budějovice s dálničním přivaděčem od Černic, bude hotový snad v roce 2033.

Teď stavební firmy budují silnici kolem Boleveckého rybníka ke vznikajícímu kruhovému objezdu u železničních mostů na konci Jateční ulice pod Bílou Horou.

Už několik let projektanti při úpravách plzeňských ulic a silnic zvětšují tramvajové zastávky, které se, pokud to jde, přesouvají až za rušné křižovatky. Řidiče by měly zpomalit i zužované silnice v zastavěných částech Plzně.

Kočímu se ale jako problematický zdá trend posledních let, kdy na nejzatíženějších a nejširších komunikacích nahrazují přechody pro chodce místa pro přecházení.

Podle odborníků, kteří se zabývají dopravou a bezpečností, je v plzeňské silniční síti nereálné, že by se začaly rozšiřovat oblasti s maximální povolenou rychlostí 30 kilometrů v hodině, jak se stále častěji děje v zemích na západ od Česka.

„Tam, kde roste nová výstavba, budou vznikat obytné zóny, ve kterých je rychlost omezená na 20 kilometrů v hodině. Ale na běžných silnicích je třicítka v Plzni nereálná, když město nemá vybudované okruhy, po kterých by se tranzit městu vyhýbal,“ shodlo se několik oslovených.

Autor: