Rozšíření kompetencí sester je součástí změn zákonů, jejichž část už projednala vláda. Organizace, které v Plzeňském kraji klienty ošetřují v domácím prostředí, na změnu čekají jako na smilování.
Třeba proto, že sestry různé zdravotnické výkony provádějí už dnes, ale nemohou je dostat zaplacené. Kdyby část práce převzaly, lékařům by například částečně odpadlo papírování a měli by více času na pacienty.
„Je to paradox. Zdravotnictví se dlouhodobě snažilo o sestry bakalářky s tím, že jsou to manažerky ve zdravotnictví. Proto větší kompetence dávno měly mít,“ uvedl ředitel Diecézní charity Plzeň Jiří Lodr.
Jitka Nováčková z tiskového odboru Ministerstva zdravotnictví uvedla, že ministerstvo již změny, které souvisejí s posílením samostatnosti a odpovědnosti všeobecných sester v systému zdravotní péče, zahájilo.
„Týká se to prostředí, kde není trvale lékař nebo kde převažuje ošetřovatelská péče a sestry se zde pohybují ve větší míře než lékaři,“ uvedla Nováčková. Týká se to podle ní i péče o pacienty s chronickými onemocněními, která je ale bezprostředně neohrožují na životě.
Sestry už spoustu výkonů dělají, ale nemají to v kompetenci
„Je to správná cesta i proto, že máme sestry vysokoškolačky a nevyužíváme jejich vzdělání. Je navíc spousta výkonů, které sestry už dnes dělají a nemají to v kompetenci. Tím by se takové úkony legalizovaly a sestry by po právu dostaly práci zaplacenou,“ popsala Bohumila Hajšmanová, ředitelka sociální služby Domovinka, která na území Plzně pomáhá již přes dvacet let.
Vysvětlila, že lékařů je málo a kdyby je sestry v některých případech vlastně nelegálně nezastoupily, pacienti by dnes nedostali péči, kterou potřebují.
„Máme stacionář pro seniory, kde inkontinenční pomůcky stejně předepisujeme my, protože pacienty známe. Paní doktorka to pak jen podepíše, protože k nám má důvěru. Máme ve stacionáři asi 25 lidí, kteří tyto pomůcky potřebují. Ušetříme lékařce půl dne vypisování žádanek,“ vysvětlila Hajšmanová.
Podle Lodra je vysoká erudice sester v domácí péči daná tím, že se musí rozhodovat samostatně a nemají jako sestry v nemocnici zázemí v podobě lékařů a dalšího zdravotnického personálu.
Sestry by mohly dávat indikaci k ošetřování chronických ran
„Naše sestry jsou v terénu samy, neustále musí sledovat klienty v domácím prostředí, musí přinést lékaři informace nebo ho včas povolat k vyšetření. Zdravotní sestry v terénu mají zásadní odpovědnost a posilovat jejich kompetence a ohodnocení je proto důležité,“ sdělil Lodr.
Hajšmanová uvedla, že podle návrhu zákona by sestry v domácí péči mohly mužům zavádět permanentní močový katétr, mohly by dávat indikaci k ošetřování chronických ran, kam patří bércové vředy či diabetická noha.
„Nyní musí pacient k lékaři a ten indikuje postup léčby rány,“ vysvětlila Hajšmanová.
Sestra by měla zavádět a udržovat kyslíkovou terapii třeba u astmatiků.
„I o té dnes rozhoduje lékař, který napíše sestře třeba: teď dávejte pět litrů kyslíku za hodinu. V novém pojetí by to sestra mohla rozhodnout sama. Ve hře je i rozhodnutí, že zavede žilní katétr na podání infuze, nyní k tomu musí mít písemný souhlas lékaře,“ uvedla Hajšmanová.
Uvažuje se i o tom, že by sestra mohla samostatně provést základní fyzikální vyšetření pacienta, jako je poslech srdce a plic a prohmatání břicha. „Tím by se stala prodlouženýma rukama a očima lékaře,“ míní Hajšmanová.
Lékařům odpadne kus byrokratické zátěže
Pacientům by podle ní hodně pomohlo i to, kdyby sestry mohly předepisovat zdravotnické pomůcky v rozsahu, jaký má praktický lékař, ke kterému by kvůli těmto věcem nemusel pacient opakovaně chodit. Patří sem kromě inkontinenčních pomůcek také třeba chodítko, francouzské hole nebo pomůcky na toaletu.
„V návrhu zákona jsou i některé diabetické pomůcky,“ upřesnila. V první fázi se podle Hajšmanové praxe ověří v pilotním programu platícím jen pro sestry v domácí péči, následovat by měly sestry praktických lékařů a po nich všechny ostatní.
Zvýšení kompetencí sester je součástí novely zákona o zdravotnických prostředcích, kterou nedávno schválila vláda, a novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, která je v meziresortním připomínkovém řízení. Účinnost zákonů se bude podle mluvčí Nováčkové odvíjet od průběhu legislativního procesu.
Podle Hajšmanové by opatření částečně řešilo nedostatek lékařů, kterým by odpadl kus byrokratické zátěže. Na otázku, zda zvýšení kompetencí neodradí část sester, které jsou rády, když o všem rozhoduje lékař, odpověděla, že se takové určitě najdou.
„A budou to brát jako práci navíc. Ale pokud se jim práce zaplatí, myslím, že si rychle zvyknou,“ sdělila Hajšmanová.