V Tachově si lidé připlatí za daň z nemovitosti, v Plzni zůstane stejná

  9:50
Daň z nemovitosti je jednou z cest, jak přilepšit městským rozpočtům. Ne všechna okresní města v Plzeňském kraji však ke zvýšení daně z nemovitosti sahají. Nejvyšší základní koeficient má Tachov, kde se jako v jediném okresním městě příští rok zvýší. Nejnižší základní koeficient je naopak v Plzni a v Domažlicích.

Daň z nemovitosti se v příštím roce zvýší v Tachově. Naopak v Plzni nadále zůstane na koeficientu 1. | foto: Petr Eret, MF DNES

„Česko má jednu z nejnižších majetkových daní na světě,“ zdůvodnil místostarosta Tachova Josef Horáček z KSČM, proč Tachov zvýšil základní koeficient z 2 na 3.

„Začne platit od 1. ledna 2022. Při koeficientu 2 jsme na této dani vybrali přes 14 milionů korun, příští rok to bude 20 milionů. Za získaných šest milionů se dá například vybudovat nový povrch silnice v jedné ulici,“ přiblížil místostarosta Tachova, kde celkové příjmy rozpočtu v příštím roce dosáhnou 348 milionů korun. 

Běžných obyvatel se zvýšení koeficientu o jeden stupeň dotkne podle místostarosty jen mírně. „Jde ročně řádově o stokorunové položky, ale městu to pomůže,“ sdělil.

Důvodem zvýšení koeficientu je podle něj i to, že rozpočet Tachova je napjatý. I proto si radnice musí vzít nejvyšší úvěr od roku 1989, celkem 150 milionů korun. Ve městě totiž nedávno spustili dvě velké investice – obě zhruba po 80 milionech korun. Jedná se o opravu kulturního domu Mže a další etapu rekonstrukce jízdárny Světce.

„Na opravu jízdárny sice dostaneme dotaci 56 milionů, ale tu nám proplatí až po dokončení v roce 2024. Musíme tedy projekt zatím financovat z rozpočtu,“ popsal Horáček.

Základní koeficient 1 zůstane i příští rok v Plzni. Radní pro ekonomickou, bytovou a majetkovou oblast David Šlouf z ODS sdělil, že důvodem nízké daně je snaha finančně nezatěžovat obyvatele. 

Rozpočet Tachova je napjatý

„Máme nejnižší koeficient 1, ale mohli bychom mít i koeficient 4,“ doplnil Šlouf s tím, že při stávající nejnižší možné výši město vybere ročně 140 milionů korun. Kdyby tedy využilo nejvyšší možné výše koeficientu, bylo by to 560 milionů. 

„Pokud si někdo koupil jeden nebo 50 bytů, koupil si je za peníze, které si vydělal a zdanil je. Proč ho tedy omezovat, když je úspěšný a vydělává si?“ ptá se Šlouf.

Jedním dechem ale přiznává, že to má i rizika. „Lidé si byty kupují jako investici a pronajímají je za vysoké ceny. Obyvatelé s nižším příjmem pak na nájemní bydlení těžko dosáhnou,“ dodal radní. 

Plzeň a Domažlice mají koeficient 1

Při zvýšení daně z nemovitosti by se podle něj ale dalo očekávat, že majitelé bytů ho promítnou do zvýšení nájemného a dostupnost tohoto druhu bydlení by se ještě snížila. Pro nízkopříjmové skupiny proto podle něj v Plzni existují městské byty, které se pronajímají za nižší nájmy. 

„V Plzni je dnes tržní nájemné 180 až 200 korun na čtvereční metr za měsíc bez energií, v městských bytech je to 90 korun. Jsme tedy na 50 procentech tržního nájemného, přesto nízkopříjmové skupiny mají leckdy problém nám nájem zaplatit,“ uvedl Šlouf. Proto je pro určité skupiny ohrožené bytovou nouzí, například pro seniory či hendikepované, nájemné v městských bytech ještě nižší.

A jaká je daň z nemovitosti v dalších okresních městech Plzeňského kraje? V Domažlicích je základní koeficient 1, tedy jako v Plzni, v Klatovech je na hodnotě 2. Stejné to zůstane i v příštím roce.

Když ale mají v Plzni stejný základní koeficient jako v Domažlicích, neznamená to, že by zde platili stejnou daň z nemovitosti. Zohledňuje se totiž i počet obyvatel – čím více lidí, tím vyšší daň. V Plzni navíc lidé mají zohledněno i to, v které části města bydlí. To znamená, že v centru platí více než v okrajových částech.