iDNES.cz

Plzeň nabízí rekonstruované prostory i klientům neziskových organizací

  16:02
Desítky městských bytů přibývají v poslední letech nebývale rychlým tempem k těm, které jsou v Plzni vyhrazené pro sociální účely. Vedení města při jejich využívání ve stále větší míře spolupracuje s neziskovými organizacemi. Jejich klienty jsou lidé, kteří by bydlení za běžných podmínek získali těžko.

Plzeň v březnu dokončila výstavbu dvaceti nových bytů na Nové Hospodě. | foto: Město Plzeň

Zástupci neziskových organizací v minulosti často poukazovali na to, že podmínky pro získání nájemního městského bytu byly pro jejich klienty těžko splnitelné.

Aktuálně se město dohodlo s organizací Ledovec, která pomáhá lidem s duševním onemocněním. Plzeň se tak zavázala, že poskytne pro klienty Ledovce deset bytů se základním vybavením. 

Zástupce Ledovce Petr Moravec řekl, že bez podpory města by organizace do projektu patrně nešla. „Přestože se nám daří získat i byty nabízené na běžném trhu, jsou pro účastníky městské byty finančně dostupnější. Hlavní věc je, že díky podpoře města bude mít minimálně deset lidí v bytové nouzi svůj domov,“ sdělil Moravec.

Karolína Vodičková z magistrátu upozornila, že možnost získat bydlení může klientům Ledovce přinést mnoho pozitivních změn.

„Může jim to pomoci ke zvýšení sebevědomí, motivovat ke zlepšení zdravotního stavu, rozšiřování a posilování sociálních vazeb i ke snaze o vyšší sebeuplatnění včetně získání zaměstnání,“ doplnila Vodičková. 

K neziskovým organizacím, které mohou od města získat pro své klienty bydlení, patří například humanitární organizace Člověk v tísni nebo společnost Tady a teď, která se zaměřuje na pomoc lidem ze sociálně slabých nebo špatně fungujících rodin. Ředitelka společnosti Michaela Stehlíková řekla, že neziskové organizace byty pro klienty mohly získat už dříve, ale bylo to komplikovanější a nabídka byla mnohem menší. 

„A spolupráce s městem nebyla tak jasně deklarovaná, jako nyní. Možná to patří k vývoji v oblasti sociálních služeb. My z terénu vidíme, že bydlení je základ. Díky němu s klienty můžeme pracovat mnohem líp,“ uvedla.

Stehlíková řekla, že její společnost by mohla městské byty využít pro ženy, které byly obětí domácího násilí.

„Některé byty by mohly sloužit pro krátkodobé krizové ubytování. Ale další by mohly být využívané i dlouhodobě. Poptávka po takovém bydlení určitě je. Víme, že i provozovatelé jiných sociálních služeb o to mají zájem. Dlouho tady chybí možnost poskytnout rychle bydlení člověku, který se dostane do kritické situace,“ řekla.

V březnu město dokončilo dvacet nových bytů pro seniory nebo lidi se zdravotním hendikepem v Prostřední ulici na Nové hospodě. Nové malometrážní byty vznikly v dosud nevyužívaných prostorách domu v majetku města, kde do té doby bylo téměř sedm desítek bytů pro seniory.

Letos v únoru zástupci města předali Středisku křesťanské pomoci Plzeň zrekonstruovaný prostor na adrese Palackého 16. Jedná se o mimořádně rozlehlý byt s dispozicí 11+1. Bude sloužit jako takzvaný Dům na půl cesty. Ten je určený mladým lidem ve věku 18 – 26 let, například těm, kteří přichází z dětských domovů. 

Plzeň měla přes 300 nevyužívaných bytů

„Plzeň v posledních letech systematicky buduje nájemní byty pro lidi, jimž by mohlo hrozit sociální vyloučení, ať již jde o seniory, samoživitele a samoživitelky, rodiny s více dětmi či osoby se zdravotním postižením,“ řekl primátor Martin Baxa z ODS.

Loni město například poskytlo dvě patra ve zrekonstruovaném domě ve Veleslavínově ulici pro sdílené bydlení pro seniory a lidi pracující v sociálních službách.

Radní pro bytovou problematiku David Šlouf z ODS řekl, že změna v přístupu radnice k využití městských bytů začala v roce 2015. 

„Tehdy jsem zjistil, že město má přes tři sta nevyužívaných bytů. Byly prázdné zejména proto, že nebyly odpravené,“ sdělil.

Šlouf pak prosadil prodej nevyužitým městských domů, aby město získalo peníze na rekonstrukce ostatních bytů. „A dnes máme nevyužitých bytů asi dvacet. Jsou to ty, kde by byla oprava technicky a finančně extrémně náročná a hledáme, jak je využít,“ vysvětlil.

Radní tvrdí, že město má nyní téměř tři tisíce bytů. Celkem jich je ve městě zhruba 85 tisíc. „Město se musí zaměřit na skupiny nejvíc ohrožené bytovou nouzí. To znamená na seniory, zdravotně postižené, samoživitelky nebo děti z dětských domovů nebo pěstounské péče,“ sdělil.

Podle Šloufa se město dokáže vlastními silami postarat asi o padesátku sociálních bytů pokud jejich uživatelé potřebují pomoc. „Takže chceme spolupracovat s neziskovými organizacemi, které se zaměřují na pomoc určitým skupinám lidí a aby mohly získat dotace na některé projekty, potřebují mít pro klienty byt,“ popsal radní.

David Šlouf zdůrazňuje, že z dlouhodobého hlediska se vyplácí lidem z ohrožených skupin s bydlením pomoci. Tvrdí, že město si už vyzkoušelo, že to lidi ohrožené bezdomovectvím vrací do běžného života společnosti, kdy si najdou práci a děti se zlepšují ve školách. 

„Prostě to funguje. Jenom už to ve větší míře nezvládneme sami. Proto chceme spolupracovat s neziskovými organizacemi. Je to model, který se už osvědčil v Holandsku nebo v Německu,“ konstatoval.

zpět na článek