Průběh nemoci na podzim a nyní se nedá podle vedoucích domovů pro seniory vůbec srovnat. Mutace viru je značně agresivnější.
Paradoxně to mělo i pozitivní vliv na obyvatele domovů. Motivace nechat se očkovat byla totiž po těchto zkušenostech mnohem vyšší než loni po uvedení prvních vakcín na trh.
„Nedávno se infekce dostala do bytů s pečovatelskou službou v Domažlicích. Zemřelo tam šest z deseti obyvatel. Způsob, jakým zemřeli, byl velmi zákeřný,“ říká ředitelka Městského centra sociálně-rehabilitačních služeb v Domažlicích Hana Hrušková.
Když klienti onemocněli, stonali totiž v domově pro seniory v Domažlicích, kde je pro případ dechové nedostatečnosti k dispozici i kyslík.
„Ten jsme jim také poskytovali, po deseti dnech skončila nutnost izolace, a protože se senioři cítili dobře, mohli se vrátit domů. Ale za tři týdny byli mrtví, jejich zdravotní stav se totiž zhoršil ze dne na den, u někoho z hodiny na hodinu. Nikdo z nás to vůbec nečekal,“ vylíčila Hrušková.
Ta na podzim zažila vstup nákazy do domova pro seniory, ztráty však nebyly tak velké jako letos na jaře. Tehdy v Domažlicích zemřelo deset klientů z více než šedesáti.
Agresivita britské mutace nového koronaviru má podle odborníků zhruba 1,6krát větší smrtnost.
Něco podobného jako v Domažlicích zažilo i Centrum sociálních služeb v Tachově. Jak uvedla jeho ředitelka Lucie Báčová, nejhorší situace co do počtu covid pozitivních byla loni v říjnu a v listopadu, kdy se virus dostal do dvou ze tří zařízení.
Jednalo se o dva domovy pro seniory v Tachově, kde žijí na dvě stovky klientů. Tehdy v jedné budově onemocnělo 37 lidí, v druhé 42. Z nich zemřelo šest lidí.
V lednu už byla statistika mnohem neúprosnější. Nákaza se totiž dostala do domova v Kurojedech s 66 klienty, kde zemřelo 15 lidí. To je téměř čtvrtina klientů, zatímco na podzim byly ztráty ani ne tříprocentní.
Ředitelka si to vysvětluje tím, že v lednu už byla na Tachovsku ve velkém rozsahu přítomná právě britská mutace nového koronaviru. Ředitelka si všimla i rozdílných průběhů nemoci na podzim a na začátku roku u klientů a zaměstnanců.
„Na podzim byl průběh nemoci mírnější u klientů než u zaměstnanců,“ uvedla ředitelka. U většiny seniorů prý nemoc nebyla spojena s hospitalizací v nemocnici. „Hodně klientů zůstalo v domově pro seniory v izolaci,“ popsala. Naopak zaměstnanci, kteří covidem onemocněli na podzim, měli mnohem horší průběh než klienti, kteří covid přežili. To se ale změnilo v lednu v Kurojedech, kde na tom byli hůře klienti než zaměstnanci.
Smutné číslo: Ze 66 klientů jich 15 zemřelo
Báčová uvádí, že u seniorů se vyskytovaly diagnózy jako cukrovka, nadváha či kardiovaskulární choroby. „Ale to se týkalo i klientů, kteří onemocněli na podzim, přesto ztráty nebyly tak velké. To, že v Kurojedech zemřelo 15 ze 66 lidí, je opravdu strašně vysoké číslo,“ dodává.
V souvislosti s touto statistikou prý ředitelka čekala velký zájem o očkování. Ten se ale projevil jen u seniorů, méně už u zaměstnanců. „O očkování totiž projevily v Tachově zájem na tři čtvrtiny seniorů, ale jen polovina zaměstnanců,“ sdělila Báčová. Zbytek nevyužil práva na přednostní aplikaci vakcíny.
„Překvapilo mě, že zaměstnanci byly konfrontováni s tím, co nemoc umí, a polovina se jich očkovat nenechá,“ sdělila s tím, že je to škoda i proto, že někteří z nich měli opravdu neblahý průběh choroby.
„Někteří lidé očkování odmítají kvůli nepravdivým informacím, které si přečetli na sociálních sítích. Například to, že s očkováním jim bude do těla nasazen čip,“ uvedla Báčová.
Někteří lidé si prý zaplatili test na zjištění protilátek proti viru SARS-CoV-2 a argumentovali hladinou protilátek. „Ta ale nesvědčila o tom, že byli významně chráněni. Jako důvod, proč nechtějí být očkováni, uváděli, že protilátky, které si vytvořili po prodělání covidu, jsou lepší než ty, které jim budou aplikovány vakcínou. Z toho plyne, že nechápou princip očkování,“ vysvětlila Báčová.
Nepřesvědčila je prý ani argumentem, že vlastní protilátky vyprchají za kratší dobu než po očkování.
Polovina zaměstnanců projevila zájem o očkování i v domažlickém domově pro seniory, potvrdila Hrušková. Podle ní menší zájem ovlivnila i kauza vakcíny AstraZeneca, jejíž aplikaci kvůli pochybnostem o vedlejších účincích některé státy pozastavily. V Domažlicích projevilo o očkování zájem více než 80 procent seniorů.