V rozsáhlé územní studii rozvoje větrných a fotovoltaických elektráren v regionu, kterou nedávno zveřejnil Plzeňský kraj, je navíc Bor místem, kde jsou pro větrné elektrárny vhodné podmínky. Krajskou studii hodlá Ministerstvo pro místní rozvoj ČR vzít jako podklad pro stanovení takzvaných akceleračních zón, kde by se obnovitelné zdroje schvalovaly rychleji.
Martin Abel, který je součástí týmu pracujícího na vymezení akceleračních zón, pro web Ekonews nedávno uvedl, že podle dřívější analýzy Akademie věd jsou v Česku technické a právní podmínky pro větrné elektrárny na 30 procentech území. Dodává, že akcelerační zóny vybere vláda teprve po veřejných konzultacích. „Území označené jako AZ nebude celé pokryto obnovitelnými zdroji, ale jen tam ubude byrokracie. Bez souhlasu obcí to tam stejně nepůjde,“ doplňuje expert.
Němci chtějí u CHKO Český les větrníky. Zneužili svůj vlastní zákon, říká Hladík |
Starosta Boru Rudolf Kodalík uvedl, že při určitém směru větru jsou větrníky slyšet víc, ale když to srovná s dálnicí, hlučí méně. „Když to shrnu, s elektrárnou nemáme žádné negativní zkušenosti,“ popsal Kodalík. Je to podle něj dáno i tím, že větrník je více než 800 metrů od nejbližšího domu.
Z jednoho větrníku inkasovalo město jednorázovou částku do rozpočtu, z druhého stožáru mu po určitou dobu poplyne zhruba 150 tisíc korun ročně.
Z elektráren, o kterých nyní vyjednává s různými firmami, by mohlo mít město mnohem větší příjem. Ten by podle odhadu starosty mohl tvořit třeba desetinu městského rozpočtu. „Podnikatelé za námi chodí už tak tři roky. S některými jsme ve vyjednávání dál, s některými na počátku. Nikoho neupřednostňujeme, mají zájem stavět elektrárny hlavně na pozemcích města,“ uvedl s tím, že stávající elektrárny jsou na soukromých pozemcích.
„Tam, kde bychom je mohli postavit, to zatím neumožňuje územní plán, ale pokud vzniknou akcelerační zóny, bylo by jednodušší je tam postavit,“ říká starosta.
Město už vede debaty s osadními výbory a jak říká starosta, zatím k záměru moc velký odpor není. „Ale odpůrci se určitě najdou,“ tuší.
Mrzí ho, že se málo upozorňuje na to, že větrníky sníží závislost státu na fosilních zdrojích energie. „Málokdo také zohledňuje to, že se Česká republika zavázala mít určité procento energie z větru a ze slunce. Tyto naše závazky bychom měli plnit, my na sebe chceme vzít určitý díl zodpovědnosti,“ uvedl.
Kde mohou podle studie stát větrníky1) Kurojedy-západ, 2) Málkovice-Ošelín 3) Lom u Stříbra-západ, 4) Holostřevy-sever, 5) Borovany-Kosov, 6) Zhoř-Milevo, 7) Kostelec-Nezdražice, 8) Heřmanova Huť-východ, 9) Stříbro-Kšice, 10) Kšice-Cebiv, 11) Horní KozolupySlavice, 12) Světec-Čestětín, 13) Křelovice-Úněšov, 14) Úněšov-Líšťany, 15) Pernarec-Čerňovice, 16) Luhov-Újezd n. Mží, 17) Pňovany-západ, 18) Nýřany-Doubrava, 19) Tlučná-Kozolupy, 20) Třemošná-Horní Bříza, 21) Štichovice-jih, 22) Žihle-sever, 23) Hedčany-Chříč, 24) Chlub-Sebečice, 25) Holoubkov-Těškov, 26) Kornatice-Lipnice, 27) Hořehledy-Vísky, 28) Čížkov-jih, 29) Blovice-východ, 30) Zdemyslice-Žákava, 31) Netunice-Střížovice, 32) Osek-Háje, 33) Příchovice-východ, 34) Řenče-Libákovice, 35) Horšice-Týniště, 36) Žinkovy-sever, 37) Měčín-Osobovy, 38) Bíluky-Petrovice, 39) Kbel-východ, 40) Bukovec-Puclice 41) Věvrov-Borovice, 42) Hostouň-Mířkov, 43) Hostouň-východ, 44) Domažlice-jih, 45) Mrákov-jihozápad, 46) Mrákov-Kout na Šumavě, 47) Domažlice-východ, 48) Milavče-Zahořany, 49) Blížejov-Malovice, 50) Osvračín-Hradiště, 51) Osvračín-Koloveč, 52) Poděvousy-jih, 53) Ptenín-Biřkov, 54) Křenice-Ježovy, 55) Plánice-východ, 56) Hnačov, 57) Hliněný Újezd-západ, 58) Pražovice-Kadešice |
Z krajské studie vyplývá, že například na Plzeňsku v okolí Blovic jsou čtyři akcelerační zóny. Jedná se o Blovice-východ, Netunice-Střížovice, Osek-Háje a Řenče-Libákovice. Šéf Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje (SMOPK) a starosta Klatov Rudolf Salvetr bere studii pro obce jako návod, jak postupovat v případě zájmu investorů. „Tyto stavby výrazně zasáhnou do života a vzhledu obcí a šíří se okolo nich i spousta fám,“ řekl.
„Lidé, aniž by se do míst, kde elektrárny jsou, jeli podívat, tvrdí věci, které nejsou pravda. Třeba o mnoha mrtvých ptácích, což se u našich dvou elektráren nepotvrdilo,“ popsal starosta Boru. „Straší se i zdravotními problémy lidí, což také není nikde doloženo,“ dodal.
Haly v okolí dálnice nejsou nic hezkého, takže stavět tam větrníky je podle starosty vhodné. „Fouká tu, proto naše elektrárny energii vyrábějí, takže se jedná o vhodnou lokalitu,“ nastínil. Obává se ale toho, že nové elektrárny nebudou možná připojené kvůli nedostatečné kapacitě přenosové soustavy.
Kodalík je přesvědčený, že větrníky jsou menším zlem než fotovoltaické elektrárny na zemědělské půdě. „Při dálnici D5 máme hodně průmyslových hal, na jejich střechy soláry patří, ale spousta střech je nevyužitých,“ podotkl.
Zničí to, co vzniká už od neolitu. Lidé z jižního Plzeňska bojují proti větrníkům |
Starostové měst a obcí na nedávném jednání vedení SMOPK kvitovali, že studie vznikla, protože tak získali první podklad pro jednání s investory a majiteli pozemků.
Mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj ČR Veronika Lukášová uvedla, že studie je pro ministerstvo relevantním odborným podkladem zejména proto, že pracuje s detailní znalostí území a hodnotí možné střety s ochranou přírody, krajinou, sídly a dalšími veřejnými zájmy. „Ministerstvo má zájem takové podklady při přípravě návrhu využívat jako jeden ze vstupů. Sama studie zároveň uvádí, že před jejím promítnutím do Zásad územního rozvoje (ZÚR) ještě bude nutné ověřit soulad s nařízením vlády č. 507/2025 Sb. To stanoví území, kde nelze akcelerační oblasti vymezovat,“ vysvětlila mluvčí.
