Mládenecký apartmán navržený architektem Loosem bude k vidění od podzimu

  8:24,  aktualizováno  16:10
Plzeň na podzim zpřístupní další interiér navržený Adolfem Loosem. Mládenecký apartmán Richarda Hirsche v Plachého ulici je podle odborníka vrcholným dílem slavného architekta. Proměnu prvního patra novorenesančního domu, kde bydleli Hirschovi rodiče, údajně Loos načrtnul během patnácti minut na sáček od mouky.

Plzeň zpřístupní další apartmán navržený slavným architektem Adolfem Loosem. Nachází se v Plachého ulici. | foto: Martin Pecuch

Apartmán v Plachého ulici objevil přední český galerista Vladimír Lekeš.

V roce 1987 pátral po stopách bytu Viléma a Marty Hirschových. Právě oni Loose do Plzně pozvali a zadali mu první zakázku. Lekeš se proto vydal do krajské metropole, kde zazvonil na tehdejší nájemníky činžovního domu. Při návštěvě nečekaně narazil na jiný unikát – dochovaný mládenecký apartmán syna Richarda Hirsche.

„O něm jsem nevěděl. Upozornila mě na něj až žena, se kterou jsem mluvil. Obývací pokoj byl poškozený, solitérní nábytek chyběl. Zachované byly vestavěné díly a obklady ze slavonského dubu. Na půdě jsem našel původní kruhový lustr, který tam někdo odložil,“ popsal.

Zařízení vzácného interiéru později odkoupil. Majitelé plánovali prostory opravovat a chtěli se tehdejšího vybavení zbavit. „Poté jsem kontaktoval největšího znalce Loosovy práce profesora Burkhardta Rukschcia. Ten dlouhá léta pracoval jako šéfkurátor sbírky architektury ve vídeňské galerii Albertina. Jeho kancelář dělala rekonstrukce všech významných objektů v Rakousku, pod nimiž je světoznámý brněnský rodák podepsaný. Ukazoval jsem mu fotky, které jsem v Plzni pořídil. Určil, že se jedná o vrcholné Loosovo dílo, které vznikalo téměř ve stejnou dobu jako Müllerova vila v Praze,“ přiblížil Lekeš, který se znalcem konzultoval, jak nalezený plzeňský klenot obnovit.

Vybavení přesunul do podobně koncipovaného bytu v Praze u starého židovského hřbitova a pořídil další cenné kousky. Mezi ně patří i mahagonový stůl s mramorovou deskou, takzvaný Elefantenrüsseltisch, jehož nohy připomínají sloní chobot, nebo židle z majetku Loosova advokáta Valentina Rosenfelda, na nichž sedával mimo jiné psychoanalytik Sigmund Freud i malíř Egon Schiele.

Teď do prostoru míří milovníci umění a designu ze všech koutů světa. Loni se dokonce dostal do seznamu 150 domů, které musíte navštívit, než zemřete, od dvojice belgických odborníků.

Zatím jsou přístupné tři byty

Český galerista a sběratel ocenil péči, kterou v poslední době město Loosovým interiérům věnuje. „Je potěšující, že se Plzeňané začali starat o svoje architektonické skvosty. Je to zásluhou spousty lidí. Město to zviditelňuje velkou měrou i v zahraničí,“ uzavřel.

V současnosti jsou přístupné tři byty, Semlerova rezidence se opravuje. Na podzim k nim přibude apartmán v Plachého ulici. Loos nejdříve navrhl proměnu prvního patra novorenesančního domu, kterou si u něj objednali židovští podnikatelé Hirschovi v r. 1907. Údajně řešení načtrnul během patnácti minut na sáček od mouky.

Po stopách Adolfa Loose

  • slavný architekt v Plzni navrhl pravděpodobně třináct interiérů, to je vůbec nejvíc v České republice
  • v současnosti jsou pravidelně přístupné byty Voglových (Klatovská 12) a Krausových (Bendova 10) a Brummelův dům (Husova 58)
  • kompletní rekonstrukcí v současnosti prochází Semlerova rezidence (Klatovská 110), její obnova bude hotová na konci příštího roku
  • dosud pouze příležitostně jsou otevřené prostory v Klatovské 19, ty budou postupně obnoveny, uvnitř vznikne centrální informační centrum pro všechny expozice, přestěhuje se sem také Muzeum generála Pattona
  • letos uplyne 150 let od narození Adolfa Loose, Plzeň se připojí k oslavám, na jaře připravila například purimový koncert (purim je nejveselejší židovský svátek, připomíná záchranu Židů žijících v Perské říši v 6. stol. př. n. l., pozn. red.) nebo vyprávění o dobové módě s Milenou Hasalovou
  • hlavní program vypukne na podzim, kdy se bude konat řada tematických přednášek a rovněž dvě výstavy

O dvacet let později přišlo na řadu zázemí pro syna Richarda Hirsche, které vzniklo o poschodí výš. Zajímavostí je, že ve dvoupokojovém bytě s koupelnou scházela kuchyně. Servis totiž zajišťoval personál rodičů.

Rodině se ještě před vypuknutím druhé světové války podařilo utéct do Austrálie. „Některý nábytek si odvezli s sebou, zbytek se asi rozprodal,“ nastínila Magdalena Soukupová, která má v organizaci Plzeň-Turismus Loosovy interiéry na starosti. Většina z nich byla díky historičce Věře Běhalové v 60. letech 20. století zdokumentována a památkově chráněna, mládenecký byt ale na soupisu chyběl. Ten se využíval k pronájmu a jeho existenci potvrdil až sběratel Lekeš.

V roce 2012 pak přišel na světlo další objev. Vedoucí odboru památkové péče plzeňského magistrátu Karel Zoch našel původní ložnici s vestavěnými skříněmi. Nábytek nechalo město, které dům v Plachého ulici vlastní, obnovit. Dveřní křídla opět dostala exotickou tapetu podobnou dobové.

„Jinak se dochovaly pouze jednotlivosti, jako třeba travertin v chodbě nebo obložení dlaždiček v koupelně. Rádi bychom objekt letos v říjnu, na oslavy republiky, otevřeli,“ uvedla Soukupová.

Do prázdného salonu s relaxačním koutem a ložnice umístili vysokoškoláci z Technické univerzity ve Stuttgartu nápodoby nábytku i světel, které vyrobili z kartonů. Jejich práce teď nahradí díla plzeňských studentů z Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara.

„Zatím není jasné, zda se inspirují Loosovým tvaroslovím, uvidíme. Zázemí by mimo jiné mohlo sloužit k představení různých českých i zahraničních studentských projektů. V budoucnu se začne pracovat na studii, která počítá s pevnou instalací vybavení,“ doplnila.