Míst s tak silným odkazem na minulost v Pardubicích mnoho není. Památník Zámeček, kde Němci v létě 1942 zavraždili 194 českých vlastenců, se však v posledních měsících z gruntu mění.
Stavbaři už mají hotovou hrubou stavbu budoucího muzea a nyní je čeká dokončit vstupní rampu. Pak jsou na řadě práce specializovaných profesí ve vnitřní části objektu. Na jaře se upraví okolí nového památníku a vše by mělo skončit v polovině příštího roku.
„Stavba pokračuje podle harmonogramu, a to i navzdory deštivému počasí, které zkomplikovalo práce spojené především se založením spodní části projektu. Počítáme ale s tím, že se nám podaří modernizaci této národní kulturní památky dokončit v plánovaném termínu, zatím nic nenaznačuje tomu, že by se stavba měla zpozdit,“ řekl primátor města Pardubic Martin Charvát z hnutí ANO.
Podzemní expozice, která vznikla podle návrhu architektů Žalského a Podráského ve spolupráci s historikem Vojtěchem Kynclem, přinese podle zástupců města památníku zcela novou podobu. V jeho okolí například dělníci vysází celkem 58 nových stromů zahrnujících borovici, dub, třešeň a lípu a keře zimolezu pýřitého.
„Část stávající vegetace, především keře za pomníkem, budou odstraněny, čímž se zároveň odkryje původní val, před kterým byly v roce 1942 vykonávány popravy,“ uvedl náměstek primátora Jakub Rychtecký z ČSSD, který má projekt na starosti.
Místo se tak podle něj vrací do původní podoby. V celém areálu budou navíc obnoveny cesty a vznikne vlastně nový park.
„Zásadním prvkem je vybudování nové osy památníku, která se stane novým přístupem do území a propojí ulici Průmyslová se stávajícím pomníkem a novým památníkem. Cestní síť bude doplněna mobiliářem, veřejným osvětlením a kamerovým systémem,“ doplnil náměstek.
Problémy s hledáním provozovatele
Ovšem ne vše je ohledně projektu zalité sluncem. Radní města mají například problém s tím, kdo bude vzniklý areál za zhruba 40 milionů korun provozovat.
„Myslím, že v této těžké době není vhodné utratit desítky milionů korun za něco, co bude polykat další a další peníze, a ani nevíme, kdo se o to bude starat. A to tím spíše, že o 300 metrů dál vyroste další podobná expozice,“ uvedl pardubický historik Jiří Kotyk s odkazem na chystaný projekt Československé obce legionářské na oživení Larischovy vily, v jejímž sklepení trávili vězni poslední hodiny před popravou.
Nicméně podle Jakuba Rychteckého se řešení rýsuje. „Na hledání provozovatele intenzivně pracujeme, myslím, že se blížíme k řešení situace,“ uvedl na nedávném zasedání zastupitelstva města Pardubic.
Památník stojí na místě bývalé cvičné střelnice záložního policejního pluku Böhmen, kterou nacisté v létě roku 1942 proměnili na popraviště gestapa. Od 3. června do 9. července 1942 zde bylo popraveno 194 českých vlastenců, jejich těla byla zpopelněna a popel vysypán do Labe.
V roce 1949 vznikl na místě popraviště památník. Ten chce nyní město zrekonstruovat a vybudovat z něj místo, které nebude pouze pietním územím, ale také mementem pro budoucí generace.
„Město do jeho výstavby investuje zhruba 40 milionů korun, s pokrytím nákladů městu pomáhají dotace Evropské unie a příspěvek státního rozpočtu. Tuto částku, která by měla dosáhnout výše přes 21 milionů korun, Pardubice čerpají prostřednictvím ITI Hradecko-pardubické aglomerace,“ uvedla tisková mluvčí radnice Iveta Koubková.
