Je to je jen pár let, co byli oba dva nejvlivnějšími politiky na radnici. Primátor Martin Charvát a jeho náměstkyně Helena Dvořáčková. Oba zakládající členové hnutí ANO v Pardubicích roky patřili mezi hlavní tváře komunální politiky. Jenže to už neplatí.
Nejprve kvůli možnému ovlivnění zakázky na stavbu parkovacího domu skončili na podzim 2023 ve vazbě a nyní kvůli tomu usedli na lavici obžalovaných před soudem.
Společně s nimi také Otakar Janecký, Jaroslav Menšík, Pavel Nevečeřal a Michal Drenko. Všichni obžalovaní v jednací síni odmítli dohodu o vině a trestu. Kromě projektové manažerky Dvořáčkové jde o kompletní představenstvo Rozvojového fondu. Jediný, kdo z nich nadále působí v politice, je bývalý hokejista Janecký. Ostatní kvůli kauze na své posty rezignovali.
Právní kvalifikace není u všech stejná. Obžalovaní se podle dřívějších informací snažili z výběrového řízení vyřadit stavební společnost Porr, která zakázku za 340 milionů korun získala. Kauza se však netýká pouze výběru dodavatele stavby, ale také technického dozoru.
Právní zástupci Dvořáčkové a Charváta obžalobu odmítli. Podle nich jejich klienti rozhodně nijak nepochybili a postupovali s péčí řádného hospodáře. „Můj klient bral odměnu osm tisíc korun měsíčně a za to na sebe vzal velkou odpovědnost,“ podotkla Charvátova obhájkyně Dana Libochowitzová.
Ta svého klienta před soudem hájila velmi důkladně. Obhajobu četla déle než hodinu. Podle ní stojí obžaloba pouze na spekulacích a nepochopení principu fungování vedení akciové společnosti. V žádném případě prý nešlo z Charvátovy strany o manipulaci, nýbrž o projev znalosti a zkušenosti stavaře.
Chtěli, aby vyhrála jiná firma, tvrdí obžaloba
Podle obžaloby se Charvát, Dvořáčková, Drenko a Nevečeřal snažili vyloučit ze soutěže na stavbu domu společnost Porr, která podala nejvýhodnější nabídku.
Podle státní zástupkyně Adély Rosůlek chtěli, aby vyhrála firma na druhém místě - tedy pardubická společnost Chládek a Tintěra. Aby zastřeli svůj úmysl, oslovili podle obžaloby znalce, který měl potvrdit, že vítěz soutěže nabídl nereálně krátký termín zhotovení stavby. Posudek za 242 tisíc korun bez DPH to však nepotvrdil. Skupina se snažila výběrové řízení zrušit, nakonec ale byla smlouva stejně podepsána se společností Porr.
„V tomto jednání spatřuji sjednání výhody při zadání veřejné zakázky a porušení povinnosti při správě cizího majetku,“ uvedla Rosůlek. V případě odsouzení hrozí obžalovaným dva roky až osm let za mřížemi.
Všech šest obžalovaných viní také ze sjednání výhody při zadání další veřejné zakázky, která se týkala soutěže na technický dozor investora. Fond oslovil pět subjektů, navíc se přihlásili další neoslovení účastníci s výhodnými nabídkami.
Členové představenstva chtěli zvýhodnit některé přihlášené, kvůli tomu soutěž zrušili a oslovili napřímo dva účastníky, z nichž nakonec vybrali nejlepší nabídku, i když nepatřila mezi jimi preferované.
Čtyři obžalované pak státní zástupkyně viní z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Spatřuje je v tom, že odhlasovali, že osloví jen dva účastníky a uzavřeli s jedním z nich smlouvu.
„Záměrem nebylo zasahovat do soutěže ke škodě kteréhokoliv z účastníků. Charvát měl obavy z rizika, že se nepodaří dodržet vítěznou nabídku, vzniknou problémy, bude obtížné splnit technologické lhůty a uplatňovat případné sankce. Hrozilo také, že vše zdrží podání námitek k antimonopolnímu úřadu,“ uvedla mimo jiné obhájkyně Libochowitzová.
V praxi se pak termín stavby podle ní skutečně prodloužil asi o měsíc, u zeleně a terénních úprav bylo zpoždění ještě větší.
Advokát Dvořáčkové Petr Papež zase uvedl, že obžaloba není popisem trestné činnosti, pouze se interpretují manažerská rozhodnutí.
„Nabídka firmy Porr měla velmi krátký termín a náklady na posudek byly ve srovnání s cenou stavby nízké. O všech krocích se rozhodovalo společně, nejsou důkazy o snaze způsobit škodu, o manipulaci nebo o osobním prospěchu. Dvořáčková také měla obavy, zda technický dozor bude při vysoké intenzitě stavebních prací zvládat své úkoly, proto souhlasila se zrušením soutěže a novým výběrem za upravených podmínek,“ uvedl Papež.
Helena Dvořáčková ve své výpovědi uvedla, že těžko mohla být v organizované skupině s Charvátem, protože s ním měla těžké neshody.
„Právě on stál v roce 2019 zcela jistě za mým koncem v pozici náměstkyně primátora, a mohl tak vlastně za můj osobní kolaps. Z tohoto důvodu bych s ním nechtěla spolupracovat ani na cvrnkání kuliček. A kdybych věděla, že přijde do vedení fondu a bude řešit tuto zakázku, tak bych od toho odešla sama,“ řekla na svou obhajobu.
Soud vrátil případ parkovacího domu v Pardubicích, musí padnout nová obžaloba |
Jak dříve uvedl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej, obvinění se snažili neoprávněně vyloučit dva uchazeče, kteří byli levnější než později vybraný technický dozor. Městskou společnost Rozvojový fond Pardubice to mohlo poškodit téměř o 630 tisíc korun.
V listopadu 2023 obvinila policie v souvislosti se zakázkou na stavbu parkovacího domu a dalšími zakázkami Služeb města Pardubic 19 lidí a několik firem.
Tehdy již bývalý primátor Charvát, Dvořáčková a předseda Krajské hospodářské komory Jozef Koprivňanský strávili několik měsíců ve vazbě. Charvát se všech svých funkcí vzdal, byl radním, zastupitelem a měl funkce například v pardubických vodárnách či fondu. Hnutí ANO ho vyloučilo.
