Kraskov se zhruba dvěma stovkami obyvatel se nachází asi tři kilometry na severozápad od Seče, pod kterou už řadu let spadá.
V obci nefunguje škola, pošta ani hospoda. Jediné, co se drží při životě, je malý obchod s potravinami, který je otevřen čtyřikrát týdně dopoledne. Přesto i tady musejí místní starousedlíci za letošní rok místo původně dvojnásobku částky základní daně zaplatit čtyřnásobně víc.
Miloslav Hájek bydlí v Kraskově 52 let. Život v obci s převažujícím obyvatelstvem v důchodovém věku podle něho pomalu, ale jistě upadá.
„Zajímalo by mě, co radu města a celé zastupitelstvo vedlo k několikanásobnému navýšení daně z nemovitosti. V okolních obcích se platí řády stokorun. Občanská vybavenost naší obce je na nule, ale musíme platit několik tisíc korun,“ říká Miloslav Hájek, jeden z více než 650 obyvatel Seče, kteří podepsali petici proti navýšení daně z nemovitosti, loni schválenému všemi třinácti zastupiteli Seče.
Své podpisy pod petici nepřidali jen obyvatelé Kraskova, na špatnou občanskou vybavenost v kontrastu s navýšeným koeficientem daně si stěžují také lidé z Počátek, Žďárce, Hoješína, Proseče, Prosíčky, Ústupek i Přemilova.
Vedení města argumentuje, že navýšení místního koeficientu na hodnotu 4 bylo nezbytné.
Celkovou rozlohou patří Seč s deseti místními částmi patří k největším sídlům v Pardubickém kraji. Co do počtu rekreačních chat a chalup v okolí sečské přehrady drží s 1 500 objekty primát. Čtyřnásobně vyšší daní z nemovitosti chce vedení města kompenzovat hlavně náklady na svoz odpadu z rekreačně vytížených chatových oblastí.
„Skutečné náklady na svoz odpadu má Seč enormní. Odpadové hospodářství nás ročně stojí šest milionů korun a na poplatcích vybereme 1,3 milionu korun. Navíc se staráme o 35 kilometrů místních komunikací. V současné době nám nic jiného nezbylo. Kdyby to jen trochu šlo, věřte tomu, že místním lidem bychom dali koeficient jedna a chataři by platili pětinásobně vyšší daň,“ říká starosta Seče Marcel Vojtěch.
Řada lidí nemá v Seči trvalý pobyt
Vyšším koeficientem však nelze zatížit zvlášť rekreační objekty a zvlášť domy určené pro trvalé bydlení. Problém je podle Vojtěcha v tom, že řada rekreantů chaty užívá celoročně, aniž by měli v Seči nahlášen trvalý pobyt.
„Za rekreační objekt v Seči zaplatí člověk na odpadech bez ohledu na počet osob 800 korun. Ten, kdo má dům k trvalému bydlení, platí za popelnice podle počtu přihlášených osob,“ vysvětlil nepoměr starosta Seče.
Město před osmi lety při prvním navýšení koeficientu začalo starousedlíkům kompenzovat vyšší daň úlevami na školném v mateřské škole nebo na poplatcích za svoz odpadu. Trvale žijící do 18 a nad 60 let neplatí za svoz odpadu nic. Od 19 do 59 let obec každému jedinci s trvalým pobytem na Seči odečítá z osmisetkorunového poplatku 500 korun. Podle petičního výboru jde však o slabou náplast za několikanásobně vyšší daň.
„Úleva na poplatku za svoz odpadu není v takové výši, aby kompenzovala tak velké navýšení daně z nemovitosti. Klidně zaplatím za popelnici 500 korun navíc místo toho, abych platil o pět nebo šest tisíc korun víc na dani,“ říká jeden z autorů petice Petr Veselý, který za nedostatkem peněz v městské pokladně vidí špatné hospodaření radnice.
Vedení obce si za navýšením daně i přes nesouhlas velké části lidí stojí a další úlevy neplánuje.
„Nám toto rozhodnutí do budoucna přinese do rozpočtu ročně deset milionů korun. Bez koeficientu bychom měli tři miliony korun. Petici jsme vzali na vědomí a petičnímu výboru jsme odpověděli. Tím to pro nás končí. Pokud bychom koeficient nezvyšovali, Seč přijde na buben,“ dodal starosta Seče.
Město Seč u stejnojmenné vodní nádrže má katastrální území o rozloze téměř 37 kilometrů čtverečních a na něm stovky chat.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz