Paradoxně nejmenší radost z loňského sčítání dopravy budou mít v Žamberku, kde dlouhodobě odkládaná stavba obchvatu je častým obsahem sloupku místostarosty šestitisícového městečka v místním zpravodaji.

„Obchvat Žamberka je věčné téma. Vždyť jeho první studie letos slaví 80. narozeniny. Pardubický kraj už dávno schválil obchvat Žamberka jako veřejně prospěšnou stavbu strategického významu, takže ŘSD (tedy stát) na jeho přípravě bude pokračovat tak dlouho, dokud obchvat nebude stát. Jenže nepatří mezi priority, proto se vše sune tempem ospalého šneka,“ napsal na začátku roku místostarosta Žamberka Ondřej Jireš. A jak ukazují nejnovější čísla ze sčítání dopravy, ještě dlouho se šnečím tempem sunout bude.

Přes Masarykovo náměstí v roce 2020 jezdilo 9 888 vozidel, doprava za pět let narostla o 10 procent na 10 907 aut. Je to velká zátěž. Klikatá silnice přetínající třetinu náměstí je ve špičce plná aut. Výjezd od Nádražní ulice je obtížný, mnohdy se neobejde bez skřípění gum a ani dopravní zrcadlo to nezachrání..

Jenže ve srovnání například s Lanškrounem, kde doprava narostla o 18 procent a denně tu projede 14 tisíc aut, to není tolik. Provoz na výpadovce do Vamberka navíc stoupl o pouhé procento, na Jablonné doprava dokonce poklesla. V případě obchvatu Žamberka jde přitom o zásadní věc.

Před dvěma lety zpracovaná studie obchvatu neprošla ekonomickým posouzením návratnosti, takže nebylo možné projekt posunout do další fáze.

„Kalkulace tehdy nevyšla jen o kousíček, proto se ŘSD rozhodlo vytvořit novou studii, která zachová stejnou trasu obchvatu a náklady na výstavbu se sníží zkrácením vedlejších komunikací a mostů,“ říká Jireš.

Ani odstraněním drahých stavebních objektů však nedošlo ke kýženému výsledku. Kalkulace návratnosti opět nevyšla, a to o zanedbatelných 0,13 procenta. Podle odhadů by obchvat převzal jen zhruba 3 tisíce vozidel. „Příprava stavby je v tuto chvíli pozastavena, minimálně do doby dopracování doplňujících skutečností, jako je například dokončení sčítání dopravy či převedení dopravy na novou D35,“ sdělila investiční referentka Bohdana Skokanová z oddělení koncepce Ředitelství silnic a dálnic.

Větší bezpečnost dopravy

Do karet Žamberku postupné zprovozňování dálnice D35 moc nehraje. Do roku 2029 má propojit severní části republiky, což by znamenalo pokles dopravy i na spojnici I/11, která historicky propojovala Prahu a východní Čechy se Slezskem.

Data z loňského sčítání potvrzují, že na nových úsecích dálnice intenzity dopravy narůstají mnohem více než na silnicích I. tříd. „Tento trend lze považovat za pozitivní z hlediska bezpečnosti dopravy, neboť dálnice jsou výrazně bezpečnější než silnice. Zároveň je to pro nás závazek do budoucna dostavět v co nejkratší možné době základní dálniční síť,“ uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Obchvaty si tak budou těžce obhajovat i další města v Pardubickém kraji, která ve střednědobém až dlouhodobém výhledu čekala na nové přeložky. Nejkřiklavějším příkladem je Česká Třebová, kde doprava na hlavním průtahu městem oproti minulému sčítání překvapivě klesla o 15 procent. Nijak významně nenarostla ani doprava na silnici I/17 na Bylany, kterou chce ŘSD do budoucna nahradit severním obchvatem Chrudimi. Doprava v Bylanech stoupla ze 7 593 aut na 8 258 aut, což je narůst o necelých devět procent. Blíž k Chrudimi je nárůst ještě nižší (přes 6,5 procenta).

Obchvat by byl neefektivní

Podobně je na tom i Polička na silnici I/34, kde před několika lety v obyvatelích města vzbudila mírný optimismus studie ministerstva dopravy ve věci severního obchvatu Poličky. Nedlouho poté přišla z ministerstva dopravy studená sprcha.

Čísla ukázala, že tranzitní doprava Poličku nezatěžuje tolik, aby se stavba obchvatu vyplatila. Výsledky směrového průzkumu potvrdily předpoklady ministerstva dopravy o nízké efektivitě plánovaného obchvatu.

Situaci na silnicích ovlivňuje výstavba D35, dálnice vysála dopravu z řady obcí

Největší dopravní zátěže z okresních měst v Pardubickém kraji dosáhly Svitavy, které se sice v roce 2023 dočkaly severojižního obchvatu, ale přeložka silnice I/34 by třetímu největšímu městu v kraji prospěla.

„V územním plánu ji máme zakreslenou. Od Vendoláku by šla po polích za Vodárenským lesem kolem větrolamu do Lán, kde by se napojila na novou mimoúrovňovou křižovatku na obchvatu,“ řekl starosta Svitav David Šimek k přeložení hlavního tahu na Vysočinu a jih Čech. Máchovou alejí, která je hlavním průtahem města, projede denně nyní 16 201 aut, před pěti lety to bylo 15 479.

Nejvýše umístěným kandidátem na obchvat je silnice I/36 mezi Holicemi a Česticemi. Plánovaný dálniční přivaděč v režii státu by odvedl veškerou dopravu, která dnes od dálnice D35 jezdí do Orlických hor přes holickou místní část Veliny a Borohrádek.

„Po výstavbě dálnice a obchvatu Rokytna vidíme, jak si přes nás auta zkracují cestu, ačkoli řidičům slouží nový krajský přivaděč. Od nové přeložky Holice – Čestice si slibujeme odliv dopravy,“ řekla starostka Chvojence Jaroslava Píšová.

Nejdřív za pět let

I tato stavba se však neustále odkládá. Před třemi lety se měla více než čtrnáctikilometrová silnice, která obkrouží Holice a nedaleký Borohrádek, začít stavět v roce 2028. Loni se termín o rok posunul a podle nejnovějšího informačního letáku ŘSD stavba nezačne dříve než v roce 2031. Stavba loni získala závazné stanovisko EIA.

Daleko lepší výchozí situaci má již zmíněný Lanškroun. Loni byl na šestikilometrové trase dokončen předběžný geotechnický průzkum, následovat má proces EIA a samotná stavba by pak mohla začít v roce 2031.