Nová jedenáctka je daleko lepším pivem než kdysi, říká o Svitavákovi jeho sládek

  8:32,  aktualizováno  8:32
Velkou reinkarnací po čtvrt století prošla legendární značka svitavského piva, která skončila s původním pivovarem ve Svitavách. Za staronovým pivem stojí společně s kolegy někdejší zaměstnanec pivovaru Jiří Karlík, který před 15 lety navázal na přerušenou tradici pivovarnictví a postavil minipivovar Na Kopečku. Dnes tam vaří i Svitaváka.

„Základní receptury ctíme. Používáme výhradně tuzemské suroviny a tradiční výrobní postupy, ale zároveň doplňujeme modernější druhy českého chmele, které v době zániku Svitaváka ještě nebyly. Pivo je klasický 11° ležák s mírně vyšší, ale vyrovnanou hořkostí. A jsme přesvědčeni, že všem zachutná,“ přibližuje nové pivo hlavní sládek minipivovaru Jiří Karlík, který dodává minipivovarům a nabízí služby v pivovarnictví.

První sud Svitaváka jste narazili o minulém víkendu při zahájení krajské turistické sezony. Jaký byl o pivo zájem?
Obrovský, až nás to překvapilo. Všechno, co jsme nastáčeli do sudů, lahví a plechovek, se za první víkend prodalo. Deset sudů jsme vytočili na náměstí a čtyři nebo pět sudů u nás v minipivovaru. Doufáme, že zbytek první várky v tancích nám bude stačit do chvíle, než bude hotová druhá várka. Ale to už jsou takové příjemné starosti.

Z prvních ohlasů se zdá, že lidem pivo chutná.
Někteří pamětníci říkají, že současný Svitavák je mírně hořčejší, než byl původní. S tím souhlasíme, takový byl i záměr. Zachovali jsme přesný obsah hořkých látek, ale doplněním některých chmelů, jako je kupříkladu Rubín, dochází k jemné kořenitosti.

Všemohoucí Bože, žehnej nejen pivu. V Chocni po 37 letech otevřeli pivovar

Původní receptury jste se drželi?
Jelikož jsme v původním pivovaru pracovali, máme Svitaváka v živé paměti. Nesnažili jsme se ale o přesnou repliku původní receptury, vše se postupem mění. Ono se to hezky vypráví, že je pivo podle původních receptů, ale já vždycky říkám pravdu. Nic nejde udělat úplně přesně, jak bylo původně. To, jaké máme technologické možnosti dnes a jaké byly v tehdejším pivovaru, je naprosto odlišné. Jsem přesvědčený, že pivo dnes dokážeme udělat ještě lepší. Ne, že bych se nějak chlubil, ale tenkrát měl pivovar určité technické limity a za ty už dále jít nemohl včetně sanitačních podmínek. Zachováváme surovinovou skladbu. Používáme český klasický ječmen včetně českého žateckého chmele, ale jak už jsem říkal, odrůda je trochu jiná.

Jiná je i etiketa se siluetami věží.
Ano, těch věží je tam víc, než Svitavy skutečně mají. Ale když jsme to zjistili, už s tím nešlo nic udělat (smích). Bereme to jako sympatický detail, který k oživení legendy patří. Nechtěli jsme navracet původní etiketu. Požádali jsme město, zda by pivo mohlo nést znak města, jelikož to podtrhuje ještě větší důraz na identitu s městem.

Proč jste se vlastně rozhodli začít vařit Svitaváka?
Já a kolegové, kteří se mnou pracují, jsme společně pracovali ve svitavském pivovaru. Měli jsme k němu dlouholetou vazbu. To bylo také jedním z důvodů, proč jsme se vrátili ke Svitavákovi. My jsme tu značku používat nemohli, protože značka s malým zbytkem výroby přešla po roce 2002 do pivovaru v Havlíčkově Brodě. Ten sice pivo nějaký čas vařil, ale za pár let skončilo úplně.

Pivovar Havlíčkův Brod značku v podstatě nepoužíval, a tak jsme si řekli, že by byla škoda, aby značka úplně zanikla. Už dlouho jsme měli v zásobníku nápadů, že ji vrátíme zpátky. Jelikož město letos slaví 770 let od založení a náš pivovárek jsme založili před 15 lety, řekli jsme si, že do toho půjdeme a značku oživíme. Jméno piva se identifikuje s někým, kdo ve městě žije a má k němu vztah. Svitavák proto sluší Svitavám daleko víc než Havlíčkovu Brodu.

Svitavské pivo

Tradice pivovarnictví ve Svitavách, která započala již v 17. století, skončila neslavně v roce 2002, kdy se pivovar nedokázal vymanit z ekonomických potíží, které byly umocněny častým střídáním managementu a celkovou nekoncepčností postupu na trhu. V té době tradiční značky Svitavák a Doktor převzal havlíčkobrodský pivovar. Ten sice pivo ještě nějaký čas vařil, za pár let ovšem zanikla značka úplně. V roce 2011 společnost Czech Brewmasters navázala na přerušenou tradici pivovarnictví a postavila minipivovar Na Kopečku. Letos přidala do sortimentu značku Svitavák.

Proč jste se rozhodli zrovna pro jedenáctku?
Svitavák se vyráběl jako desítka, jedenáctka a dvanáctka. Vycházeli jsme z našeho portfolia v minipivovaru Na Kopečku, kde nabízíme piva, která jsou zažitá a naši zákazníci je mají dlouhodobě oblíbená. Nebylo by úplně správné, abychom dělali dvě podobné dvanáctky nebo desítky. Přišlo nám nejlogičtější vklínit mezi ně novou jedenáctku, která koneckonců byla hodně oblíbená, a když se to vezme průřezem pitelnosti piv na celém světě, tak má nejlepší pitelnost. Plzeňská dvanáctka je vlastně také jedenáctka. Jsme někde na pomezí. K jedenáctce se váže jedna zajímavost.

Povězte ji.
Jedenáctistupňové pivo vzniklo v sedmdesátých letech z nedostatku surovin. Jedenáctky se v podstatě dřív nedělaly. Ukazuje se, že spousta dobrých věcí vzniká náhodně. My jsme dřív jedenáctku nechtěli dělat, přišlo nám hloupé, že budeme mít vedle sebe tři světlá piva, ale teď jsme si řekli, že ji musíme udělat. Vychází z piv, která byla ve svitavském pivovaru hodně oblíbená. Pevně věřím, že jdeme dobrým směrem. Navazujeme na původní věci, ale s novou myšlenkou.

Kde bude pivo k dostání?
Primárně v našem minipivovaru a na akcích města samozřejmě včetně pivních slavností. Když bude mít Svitavák pozitivní rating v prodeji, počítáme s ním v portfoliu i v dalších letech. Pro naše fanoušky máme se Svitavákem trika, mikiny, chystáme se dělat kšiltovky. Máme také pěkné sklenice a keramické podtácky. Některé věci budou v prodeji v informačním centru ve Svitavách.

Odborníci říkají, že dnes mladí lidé pijí méně alkoholu. Pociťují to i pivovarníci?
Spotřeba piva dlouhodobě stagnuje či mírně klesá. Proto se snažíme dělat nové věci, protože pivo jako takové v poslední době trochu strádá a pije se ho méně, než se pilo dřív. Dnešní mladá generace pije piva podstatně méně než dřív. Musíme proto vymýšlet, jak zákazníky zaujmout. Právě vaříme velikonoční kopřivový speciál. Kopřivy a smetanka lékařská působí očistně na organismus. Pivo je zelené ve své podstatě, ale ne ve své barvě.

Svitavy 770 let oslaví operou, stříbrným pokladem
i novou kronikou

Svitavy si letos budou připomínat kulaté jubileum po celý rok. Oslavy zahájí světová premiéra speciálně zkomponované Opery Svitavy. Představení se spoustou svitavských účinkujících se odehraje ve Fabrice již 25. a 26. dubna, a to jak při Festivalu amatérských pěveckých sborů, tak v abonentním cyklu.

Velké hudební těleso s více než stovkou zpěváků bude složené ze čtyř pěveckých sborů – místního pěveckého sdružení Dalibor, smíšeného sboru Imbus z Prahy, ženského sboru Vox Novus z Českých Budějovic a sboru Musica Da Camera z Brna. Nejznámějším sólistou bude Svitavák František Černý, známý to frontman a zakladatel skupiny Čechomor, společně s Ivou Táborskou.

Režie se ujal svitavský rodák Jiří Ressler. Libreto opery napsal Martin Franze, který bude dílo dirigovat. Pod hudbou bude podepsaný známý brněnský skladatel Zdeněk Král. Pohybovou část a scénografii budou mít na starosti žáci ZUŠ pod vedením svých pedagogů.

Do města se po 70 letech vrátí také stříbrný poklad, který byl 10. prosince 1955 nalezen v jednom z domů na tehdejším Stalinově náměstí při instalaci potrubí nad klenbou zdiva. Podle Kroniky města Svitav se původně našly tři dřevěné soudky, ale dva se rozpadly a zbyl jediný. Našlo se 23 kilogramů stříbrných mincí z druhé poloviny 18. a z prvních 30. let 19. století. Poklad byl vystaven asi dva roky, poté si ho převzalo numismatické oddělení Moravského zemského muzea.

Vrcholem oslav bude pouť ke svatému Jiljí o prvním zářijovém víkendu. Na náměstí vystoupí početný Police Symphony Orchestra, který se zaměřuje na populární a filmovou hudbu, rock, swing, soul a klasiku. Do Svitav přijede také slavný Cirk La Putyka.

Dotisku se společně s novým vydáním dočká také městská kronika, kterou před dvaceti lety vydali historici Radoslav Fikejz a Vladimír Velešík.