Nejdříve poměrně vyhrocená debata, jakou technikou vlastně Zelenou bránu opravit. Pak dokonce referendum, jakou by měla mít pardubická památka po rekonstrukci podobu. A nakonec poměrně komplikovaný projekt, který se proti původním záměrům docela výrazně prodražil.
„Ty zásahy budou velmi radikální,“ uvedl už na začátku oprav Jan Vinař, autorizovaný inženýr pro pozemní stavby.
Podle něj jsou na věži k nalezení kameny různé kvality, některé pravděpodobně pocházejí z Kunětické hory. Konstrukce je navíc výrazně zatížena povětrnostními vlivy. Trpí hlavně severní a jižní strana.
„Už při první obhlídce jsme zaznamenali, že některé části zdiva byly zřejmě problematické už při výstavbě. Spárování nebylo vždy provedeno precizně a některé úseky působí spíše jako nouzové řešení,“ dodal Vinař.
Z dominanty Pardubic mizí lešení. Zelená brána je teď světlejší než dříve |
Generální oprava Zelené brány míří ke svému konci. Stavební práce by měly být hotové do konce dubna, kdy zároveň kompletně zmizí lešení i další dočasná omezení v jejím bezprostředním okolí. „Dominanta historického centra se tak po náročných pracích znovu představí veřejnosti v plné kráse,“ uvedla mluvčí magistrátu Ivana Dolanová.
V těchto dnech se dokončují především omítky v prostoru mezi věží a předbraním. „Práce se teď dostávají do finále. Už od začátku bylo jasné, že nepůjde o jednoduchou opravu, ale o náročnou a citlivou rekonstrukci historické památky. Na obnově se proto po celou dobu podílel tým odborníků – statiků, restaurátorů i památkářů,“ uvedl primátor Jan Nadrchal z ANO.
Opravovalo se samotné zdivo, doplňovaly se spáry, zpevňovaly poškozené části konstrukce a péče se dostala i na historické detaily, jako jsou městské znaky nebo erbovní výzdoba. „Vše se přitom dělalo tak, aby zůstal co nejvíc zachovaný původní charakter brány,“ doplnil.
Na fasádě předbraní byla použita tradiční historická technika zvaná intonako. Jde o velmi tenkou vrstvu vápenné omítky, která se nanáší na ještě čerstvý podklad tak, aby spodní vrstva lehce prosvítala. Díky tomu nevzniká jednolitá nová bílá plocha, ale povrch s přirozenou hloubkou a jemnou strukturou, který může připomínat například mramor.
„Tato technika se používala už od středověku, a to jak v interiérech, tak na fasádách. Jejím cílem nebylo vytvořit dokonale hladký a jednobarevný povrch, ale naopak živý a výtvarně pojatý vzhled, který lépe odpovídá historickým stavbám. Právě proto může výsledná podoba působit jinak, než jsme zvyklí u nových domů,“ řekl městek primátora Jan Hrabal z ANO.
Oprava za téměř 42 milionů
Lidé by tak mohli lehce získat dojem, že jde o nedokončenou práci, ale tak to není. „Je to záměr, který respektuje původní charakter památky. Intonako bylo navrženo v projektové dokumentaci a schváleno dotčeným orgánem státní památkové péče pro jeho barevnou odstínovou rozmanitost. Na předbraní ještě dojde k drobným retuším výraznějších přechodů, v průchodech je rozmanitost výraznější, proto budou jemně přetaženy vápennou barvou, která se bude muset průběžně obnovovat,“ doplnil Hrabal.
Původní cena zakázky měla být 28 milionů korun, ovšem nakonec to bude podstatně více. Město totiž muselo dát další peníze na průzkumy, projektové změny a restaurátorské práce.
„Investici uhradilo z naprosté většiny město ze svého rozpočtu. Zároveň se nám podařilo získat dotaci ve výši 1,030 milionu korun z ministerstva kultury v rámci programu obnovy památek v městských památkových rezervacích. Celkové náklady na rekonstrukci tak dosáhly téměř 42 milionů korun. Po zhruba roce a půl budeme mít Zelenou bránu opravenou a připravenou sloužit dalším generacím,“ řekl náměstek primátora pro rozpočet Jakub Rychtecký ze Žijeme Pardubice.
