Hned pod prvními skrývkami půdy objevili archeologové pardubického Východočeského muzea zahloubené linie zemních žlabů, kruhů, půlkruhů doplněné o nálezy typické keramiky.
„Bylo nám jasné, že jsme pravděpodobně narazili na raně středověké pohřebiště. Tyto žlaby, respektive původní náspy totiž tvořily jádro takzvaného mohylníku, tedy mohylového pohřebiště,“ vysvětluje vedoucí archeologického oddělení muzea Tomáš Zavoral.
Mohylník zde předci navršili pravděpodobně mezi 7. a 8. stoletím.
Poté archeologové narazili i na žárové pohřby v nádobách i jamkách. Ty už byly podstatně starší, ukládali je sem příslušníci takzvané lužické kultury popelnicových polí.
„Ta se tu objevovala v mladší době bronzové, mezi lety 1250 a 1000 před naším letopočtem,“ řekl Zavoral.
I přesto, že v nedalekých Dvakačovicích na Chrudimsku je v lesním porostu jeden obdobný mohylník zachovalý, tak na Pardubicku je podobně rozsáhlá nekropole zcela unikátní.
„Není to však tím, že by zde lidé tímto způsobem nepohřbívali, ale je to zapříčiněno především následným odlesněním krajiny spojeným s intenzivní zemědělskou činností, díky které veškeré nadzemní památky zanikly,“ upřesňuje Zavoral.
Skrčenec z doby kamenné
Zajímavostí je zejména nález zatím jediného kostrového hrobu, který pochází z pozdní doby kamenné – eneolitu.
„Zemřelý (pravděpodobně muž) byl pohřben ve skrčené poloze na levém boku s hlavou k západu. V ruce svíral kamennou čepel dlouhou asi pět centimetrů, pravděpodobně součást nože, ze kterého se nedochovala dřevěná střenka,“ popsal Zavoral.
Původně byl nad kostrovým hrobem pravděpodobně také rov či větší mohyla, která patří ke kultuře se šňůrovou keramikou, která se u nás vyskytovala zhruba od roku 2800 do roku 2500 před naším letopočtem.
„Na základě několika analogických příkladů se domníváme, že tato nekropole mohla mít kontinuitu již od pozdní doby kamenné, tedy že v minulosti zde lidé pohřbívali své zemřelé trvale více než 3 600 let a mohylník byl po tuto dobu v krajině viditelný,“ dokládá archeolog.
Nyní spolu se svými kolegy dokumentují i desítky dalších objektů, které svým charakterem připomínají spíše sídlištní nálezy.
„Zároveň zahájili přípravné práce k provedení geofyzikálního průzkumu celé lokality jejího okolí tak, aby dokázali určit přesný plošný rozsah nekropole,“ dodává ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek.
Obchvat Zminného a Dašic je pro dopravní klid na Pardubicku zásadní. Bez něj se totiž tranzitní doprava sjíždějící od příštího roku z nově postaveného úseku dálnice D35 Časy – Ostrov povalí Dašicemi i osadou Zminný do průmyslové zóny a opačným směrem.
Kvůli sporu o vyvlastnění nelze zatím odhadnout, kdy kraj silnici postaví.