iDNES.cz

Na obchvat Chrudimi se vrátí archeologové, prozkoumají silnici u Slatiňan

  10:18
Záchranný archeologický průzkum na trase budoucího obchvatu Chrudimi ještě neskončil. Odborníci budou po zimě hledat pozůstatky původního osídlení pod silnicí, která spojuje Slatiňany a Vlčnov. Jsou si jisti, že něco objeví. Po obou stranách komunikace totiž nálezy zaznamenali.

ilustrační snímek | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Komunikaci ze Slatiňan do Vlčnova Ředitelství silnic a dálnic přestaví. Povede nad novým obchvatem, stavbaři již na poli budují pilíře pro přemostění. To otevře prostor pro průzkum podloží pod stávající komunikací.

„Ta cesta je poměrně stará, ze čtyřicátých či padesátých let a protíná námi zkoumanou lokalitu. Dříve se tolik nedbalo na strhávání ornice, většinou položili na ornici násep a na něj komunikaci. Čekáme proto, že obdobně jako ve Vestci v roce 2013 tam bude zachovaná archeologická situace,“ uvedl archeolog Regionálního muzea v Chrudimi Jan Musil. Dodal, že harmonogram stavby chystaný průzkum v žádném případě neohrozí. 

Čtyři a půl kilometru dlouhá silnice navazující na první část obchvatu Chrudimi by měla být hotova ještě letos. Stavbaři již vybudovali přemostění nové komunikace na silnicí z Vlčnova do Chrudimi a nad železnicí ve Slatiňanech. Nyní staví pilíře pro most nad silnicí ze Slatiňan do Orle. Podle informačního letáku Ředitelství silnic a dálnic počítá s uvedením obchvatu do provozu v prosinci letošního roku. 

Výzkum pod druhou částí obchvatu Chrudimi, který vede od křižovatky nedaleko Kauflandu až za Slatiňany, přinesl nová zjištění. Pod trasou budoucí silnice archeologové objevili nálezy, které zdejší osídlení datují až do mladší doby kamenné, tedy do období asi sedm tisíc let starého. 

Podle Musila nálezy patří do období kultury s lineární keramikou, kultury s vypíchanou keramikou a kultury lengyelské, je tam osídlení z eneolitu, kultura s nálevkovitými poháry, silné osídlení doby bronzové, únětická kultura, věteřovská kultura, kultury popelnicových polí, jsou tam stopy i po historických Keltech a Germánech. 

Archeologové původně předpokládali, že staré osídlení končí u Vlčnova a dál k Železným horám, které byly v pravěku neosídlené, už nepokračuje. 

„Na celém návrší od Chrudimi přes Vlčnov až ke Slatiňanům je souvislá plocha nálezů. Jakmile se ale blížíme ke Slatiňanům, pak archeologických situací ubývá,“ uvedl. 

Vysvětlení je podle něj evidentní, za Slatiňany končí hranice úrodné půdy, zvedá se terén, je tam vyšší nadmořská výška, a tedy i větší zima „Pochopitelně nebyli vázáni na konkrétní pozemky jako my dnes. Mohli se posunout v podstatě, kam chtěli,“ uvedl Musil.

zpět na článek