Firma se 700 zaměstnanci by byla mezi prvními, komu by dodávky plynu byly omezeny. S roční spotřebou 15 milionů kubíků patří mezi velké odběratele plynu.

„Uzavření plynu by byl náš konec. Nevratné škody by se vyšplhaly do miliard korun,“ říká generální ředitel společnosti Jiří Kyncl, který ve svitavském závodě Dinas pracuje od roku 1987.

Doslechl jsem se, že se u vás pece v těchto dnech nezastaví.
Je to pravda. Na trhu nastala úplná panika, obrovský boom, kdy se lidé v Evropě v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu odklánějí od zemního plynu k tuhým palivům. Velká poptávka je nejen po šamotech do kotlů, kamnech a komínových vložkách, ale i po dinasu z našeho svitavského závodu, který slouží k vyzdívce vysokých a sklářských pecí používaných v metalurgii a sklářském průmyslu. Nestíháme vyrábět ani ostatní sortiment výrobků.

Nemáte obavy, že je to jakási špička před velkou krizí?
Obavy samozřejmě mám. Válka na Ukrajině i to, co se poslední dobou děje kolem Tchaj-wanu, normálního člověka musí znepokojovat. Drahé energie neuvěřitelně roztáčejí inflační spirálu, ale pozor, ne všude. Byznys s dinasem je velice specifický. Hlavním konkurentem je pro nás Čína, která je největším exportérem dinasu na světě. Každý tuší, že Putin dřív nebo později plyn prodá levněji do Číny nebo Indie. Kvůli dražšímu plynu se výroba u nás prodražuje a brzy se můžeme stát nekonkurenceschopnými.

Patříte k významným odběratelům zemního plynu. Jedna vaše tunelová pec spotřebuje za den tolik plynu, co spotřebuje kotel ve větším rodinném domě za dva roky. Co by pro vás znamenalo omezení dodávek plynu, byť třeba jen o pětinu?
Vyhláška definuje deset odběrových stupňů. Pokud se budeme pohybovat v rámci omezení dodávek, což je stupeň 1 až 5, máme už nastavenou strategii, že budeme muset omezit výrobu a vypnout některé agregáty, a to nás bude stát spoustu zakázek. Pořád jsme však schopni fungovat, omezení by se dotklo asi 20 až 25 procent výrobní produkce. S distributorem plynu jsme při omezení dodávek domluveni na denní spotřebě svitavského závodu ve výši 10 225 m³ za den při postupném snižování spotřeby pecí po dobu zhruba 240 hodin.

V případě okamžitého přerušení plynu by nastal problém?
Stupeň 6 a více pro nás znamená obrovský problém. Myslím si, že by nás to položilo. Tunelové pece dlouhé 200 metrů mají klenbu z dinasu, což je silikát na bázi křemence. Po okamžitém vypnutí plynu by se klenba pravděpodobně zcela rozpadla. V peci je 1 450 stupňů Celsia, není možné ji hned odstavit. Pokud budeme snižovat její teplotu dva až tři týdny, tak dojde k postupné odstávce a nic se nestane.

Máte spočítáno, jak velké škody by nastaly?
Ve Svitavách by došlo až ke stamilionové škodě, v Opatovicích jsme to vyčíslili na 1,5 miliardy. V zimě by tam nejspíš došlo k destrukci obrovské haly, jejíž střecha není dimenzovaná na sněhovou zátěž. Odpadní teplo ze čtyř pecí totiž vyhřívá halu natolik, že sníh se na lehké konstrukci střechy nikdy neudrží. Už při stavbě haly s tím bylo takto počítáno. O možných škodách jsem informoval ministerstvo průmyslu.

A jaká vám došla odpověď?
Žádná. Větší odezva přišla jen z Hospodářské komory, která nás zařadila do skupiny firem, které mají podobný problém.

Dělá podle vás vláda v tomto ohledu pro průmysl dost?
Myslím si, a nejen já, že ne. Ale je to možná naše neznalost. Slyšíme pouze o podpoře a zbraních pro Ukrajinu, ale že by někdo z vrcholných představitelů zmínil, co v energetické krizi s průmyslem, to nepozoruji. Slyšíme proslovy spíše pro voliče než aktivitu pro firmy.

Už víte, jak by měla vypadat nová vyhláška regulující plyn?
Nová vyhláška se připravuje. Staré regulační stupně se vztahují na odběrná místa, v nové vyhlášce se mají vztahovat na IČ firmy, což znamená, že podle potřeby můžeme dát upřednostnit Svitavy nebo Velké Opatovice. To v minulosti nešlo. V tom jediném je oproti staré vyhlášce významnější pokrok.

Kde byste ještě v podpoře pro firmy přidal?
Určitě bych vyhlásil vhodnou výzvu pro podporu firem na řešení závislosti technologie výroby na plynu. Tady dotace pro solární panely nepomohou. Plyn nepotřebujeme jenom my. Pokud dojde k jeho zastavení, okamžitě by lehlo 15 až 20 procent firem. A nejde jenom o plyn, ale i o emisní povolenky, které by se měly řešit. Jejich cenu spekulanti nesmyslně šroubují. Je to nepochopitelné, trpí tím nejen firmy ale v podstatě my všichni.

Jaký je nejčernější scénář?
Že by nám někdo řekl: hned vám to vypneme. Máme skoro 700 lidí, výplatu pro ně bychom měli maximálně na tři až šest měsíců.

Problematická není jen budoucnost, ale i současnost. Firmy se kvůli drahým energiím dostávají do provozních ztrát. Drtí už i vás vysoká cena plynu?
Z hlediska ceny plynu jsme na tom zatím velmi dobře. Za první pololetí jsme dali za plyn 74 milionů korun. V minulých letech jsme měli dost finančních prostředků na to, abychom si mohli nakoupit plyn za staré ceny až do roku 2024. Vyplatilo se to. V dnešních cenách by to byl asi trojnásobek.

Jsou na tom sesterské závody v Německu stejně dobře?
Bohužel ne. Plyn nakupovaly na spotovém trhu, proto třeba výroba dinasu byla z Německa přesunuta do svitavského závodu, což je pro nás velice výhodné, neboť se jedná o ziskové zakázky. Ve Svitavách jedeme na hraně výrobních kapacit.

Šetřit plynem je ve vašem případě asi nereálné, že?
Stručně řečeno bych náš byznys přirovnal k pečení buchet. Když potřebují péct na 180, nemůžete je upéct na 120. Ale máme určité projekty, kde se zaměřujeme na úsporu. Na technologiích chceme ušetřit zhruba 10 procent, na vytápění 20 procent, plánujeme více home office atd. Máme i výzkumný projekt s evropskou podporou, že bychom část sortimentu vyráběli bez nutnosti výpalu. Ten by proběhl až v agregátu u zákazníka. V žádném případě však nesmí utrpět jakost výrobků, která patří ke světové špičce.