Naposledy se tento pozůstatek pevnostního opevnění opravoval před 140 lety, a tak Vysokomýtští netrpělivě očekávali, co bude tubus ukrývat.
Pozornost pracovníků vysokomýtského regionálního muzea poutala zejména zelená skleněná lahvička přiložená k listinám, dokumentům a fotografiím tehdejších radních.
Tekutina v ní nebyla žádná, přesto skrývala zajímavý, trochu úsměvný vzkaz. Nikoli však poselství od tehdejšího vedení města, ale od pracovníka, který tehdy věž Pražské brány opravoval.
„Tento klempíř Zamastil nevěděl, jestli se o něm píše v materiálech, které byly do věže uloženy, tak vzal pro jistotu lahvičku a do ní napsal poznámku, že to byl právě on, kdo vyhotovil báň. A dobře udělal – o jeho jménu se jinak tehdejší radní nezmínili, takže se připomněl sám,“ řekl ředitel vysokomýtského Regionálního muzea Jiří Junek.
Klempíř také neopomněl připomenout jméno svého kolegy Antonína Brožka, který provedl pozlacení kupole.
„Nejvýznamnějším dokumentem je pamětní listina, kterou sepsal ředitel místního gymnázia Václav Hospodka. Na pěti stranách popisuje situaci ve městě i v zemi, zmiňuje tehdejšího panovníka Františka Josefa I. nebo architekta a konzervátora památek Františka Schmoranze. Hospodka také zdůraznil postupné zrovnoprávňování Čechů a Němců, například na pražské univerzitě,“ řekl historik Vojtěch Barcal.
Kovová schrána dále ukrývala tiskoviny a fotografie. „Pro nás jsou nejzajímavější a nejpřínosnější snímky místních významných mužů. Tubus skrýval fotky starosty, radních, dále také fotografii Josefa Jirečka, otce slavných bratrů Jirečkových, kteří to dotáhli poměrně vysoko, jeden z nich až na ministra ve vládě Rakouska,“ řekl Junek.
Ve schránce se také nacházela fotografie zakladatele vysokomýtského muzea Karlouše Richtery. Jeho podoba je sice známá, ovšem na nalezené fotografii je viditelně mladší, než jak jej historici doposud znali. Nález z věže rozšíří sbírky regionálního muzea. Kopie objevených dokumentů, ke kterým město připojí materiály ze současné doby, se opět uloží do makovice.
Podobnou schránu nalezli historikové také při opravě Choceňské věže v roce 2016.
„Materiály jsme ukládali na speciální flashku, která snese extrémní výkyvy tepla a chladu. Když jsme ji sháněli, zjistili jsme, že se používá také v kosmických programech,“ řekla mluvčí města Marie Lněničková s tím, že poslední z bran, Litomyšlská, ukrývala sice dvě makovice, ovšem nic se v nich nenašlo. Vysokomýtští nyní přemýšlejí, co do schrány uloží dalším generacím.