Jen jednou za poslední roky pardubické mezinárodní letiště odbavilo méně pasažérů než loni. Pandemie koronaviru, která letectví na celé planetě zle zasáhla loni v březnu, může za to, že společnost East Bohemian Airport počítá ztráty. A to se dá vlastně říct, že ty nejsou vzhledem k okolnostem tak vysoké, jak by se dalo čekat.

„Létali jsme pravidelnou linku do Alicante, šlo ji provozovat od května do konce října. Wizz Air provozoval linky Lvov a Kyjev a chvíli fungoval také charter do Bulharska. Lety nebyly v plném rozsahu, byly kvůli opatřením omezeny na všech linkách,“ řekl ČTK předseda představenstva East Bohemian Airport (EBA) Petr Juchelka.

Linky na Ukrajinu jsou celoroční, létají i teď v lednu. Naplněnost letů se podle Juchelky odvíjí a bude odvíjet od podmínek, které státy požadují, což jsou povinná karanténa, negativní testy na covid-19 a případně už i očkování proti koronaviru. Politik dosazený do funkce za ODS tak doufá, že letošní rok bude přece jen lepší než ten minulý.

„Linka Alicante je sezonní, uvidí se, jaké budou podmínky pro cestu tam a zpět. Všechno se mění strašně rychle, nedá se určit, co bude za dva měsíce,“ řekl Juchelka.

Předloni letiště odbavilo 102 045 cestujících. Rekordní rok mělo letiště v roce 2013, kdy mělo 184 140 pasažérů. Loňské hospodaření společnosti EBA bude podle očekávání ztrátové, firma skončí odhadem na částce minus 40 milionů korun.

„Jednu dobu byly všechny lety přesměrovány na pražské letiště, samozřejmě jsme skončili ve ztrátě, ale na to, co se v loňském roce stalo, to není ještě taková katastrofa,“ dodal Juchelka.

Akcionáři pomohli

Letiště loni žádalo o pomoc akcionáře, což jsou město Pardubice a Pardubický kraj. Jednou ze základního kapitálu přesunulo 16 milionů korun na provozní výdaje, podruhé stejnou částku dostalo na provoz a na drobné investice.

Naopak politici odmítli na letišti nějaké masové propouštění. Například podle náměstka primátora Jana Mazucha by totiž byl problém se sháněním lidí zpět. „Musíme být připraveni na to, že se brzy zase začne více létat. Nechceme se dostat do situace, že nám pak najednou budou chybět odborně vzdělaní lidé,“ uvedl Jan Mazuch.

Otázka je, jestli je tato strategie správná. Všude ve světě se totiž v oboru masově propouští a volných lidí na trhu práce tak bude z letectví evidentně dost a dost. 

Například pražská Ruzyně propustila již stovky lidí. Generální ředitel letiště Václava Havla Václav Řehoř už v září uvedl, že propad za rok 2020 bude výrazně vyšší než 200 milionů korun a měsíčně letiště prodělává zhruba sto milionů korun.

Navíc se podle odborníků nedá čekat, že se celý segment vrátí na původní čísla z roku 2019 v relativně krátké době. I kdyby se totiž nakrásně podařilo třeba během půl roku naočkovat proti koronaviru maximum lidí, většina z nich nebude mít na časté výlety a dovolené peníze. Ekonomická krize některé obory už nyní zasáhla drtivě a u dalších se to dá očekávat. Navíc firmy si navykly na pořádání online konferencí, a tak se dá čekat i úbytek pracovních cest a stáží.

„Úplný návrat do normálu nastane nejdříve na přelomu let 2024 a 2025,“ uvedl výkonný ředitel provozního útvaru Řízení letového provozu Petr Fajtl. Ostatně i jeho instituce si proto naplánovala úspory, propouštění a škrtání investic.