Bagry na Sněžníku: Poláci zahájili stavbu rozhledny, která rozděluje

  9:34
Roky trvající úsilí Poláků obnovit na Králickém Sněžníku rozhlednu spěje do finále. Za necelých 80 milionů korun začala na česko-polské hranici růst stavba 33 metrů vysoké vyhlídkové věže. To se však nelíbí ekologickým organizacím.

Na česko-polské hranici začala stavba rozhledny. Bagr pro ni hloubí základy na Králickém Sněžníku. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Stavební práce na česko-polské hoře jsou už v plném proudu. Od konce srpna se na vrchu pohybuje stavební technika, která hloubí základy pro budoucí ocelovou konstrukci nové rozhledny. 

Proti výstavbě rozhledny s krytou vyhlídkovou plošinou a vestibulem, který poskytne provizorní úkryt před nepříznivými povětrnostními podmínkami, jsou však ekologičtí aktivisté jak z Česka, tak z Polska.

Současný starosta polského města Stronie Śląskie Dariusz Chromiec ekology ujišťuje, že stavba dotovaná z 85 procent z evropského programu Interreg V-A Česká republika – Polsko má všechna potřebná razítka k ochraně přírody. Nová věž podle něj česko-polské hoře spíše prospěje.

„Lidé se dnes rozlézají po celém vrcholu. Po dostavbě rozhledny se budou turisté pohybovat po vytyčených trasách,“ uvedl starosta Chromiec.

Zda půjde o usměrnění turistů v podobě plotů podobně jako na Sněžce, bude jasné pořádně až v roce 2021 nebo 2022, kdy má být v závislosti na klimatických podmínkách rozhledna dokončena.

Před nedávnem se však Hnutí Duha s dalšími ekologickými organizacemi obrátilo otevřeným dopisem na ministra životního prostředí Richarda Brabce. 

Jejich zástupci kritizovali zejména fakt, že polská strana chtěla v rozporu s projektem vybudovat na vrchol komunikaci pro dopravu stavebního materiálu, přestože CHKO Jeseníky, pod niž Národní přírodní rezervace Králický Sněžník spadá, vydala v roce 2014 souhlasné stanovisko s podmínkou, že přeprava materiálu bude probíhat vrtulníkem.

Ministerstvo se na polskou stranu obrátilo s dotazem, zda došlo k nějaké změně oproti verzi posuzované v procesu vlivu záměru na životní prostředí (EIA). 

„Podle odpovědi k žádné takové změně nedošlo, a proto je platné i vydané rozhodnutí včetně podmínek stanovených českou stranou,“ ujistil mluvčí ministerstva životního prostředí Ondřej Charvát s tím, že stavba na hranici probíhá podle dohodnutých pravidel.

Českým i polským ekologům nedá rozhledna spát

Ochranářské organizace však dál rozhlednu odmítají. Podle ekologů vybudováním rozhledny dojde k výraznému nárůstu počtu turistů na vrcholu hory s mnoha negativními dopady v prostředí unikátního ekosystému alpínského bezlesí.

Historie původní rozhledny

Rozhledna Viléma II. dominovala Králickému Sněžníku do doby, než ji v roce 1973 strhli polští vojáci.

Rozhledna na Králickém Sněžníku byla dokončena v roce 1899. Byla vysoká třiatřicet metrů

Po zdolání 145 schodů se turistům naskytl výhled nejen na Jeseníky, Rychlebské a Orlické hory, ale rovněž Krkonoše či Beskydy.

Kvůli špatnému technickému stavu ji v roce 1973 polští ženisté strhli.

„Stavět rozhlednu na místě, které již nyní poskytuje daleké výhledy do krajiny, je prachsprosté mrhání veřejnými penězi. Pro třetí nejvyšší pohoří u nás je to po výstavbě lyžařského areálu a stezky v oblacích v Dolní Moravě další těžká rána. Ještě před pár lety málo navštěvované místo a unikátní ostrov divočiny plíživě devastuje masový turismus,“ sdělil Jiří Beneš z Hnutí Duha. Proti stavbě jsou i polští Zelení. Rozhledna má ale i své zastánce. 

Ti oceňují, že z vyhlídkové plošiny bude stejně jako z její předchůdkyně vidět kromě dálav i na úpatí kopce, což teď není kvůli rozlehlosti vrcholu možné.

O obnově v roce 1973 odstřelené kamenné věže, pojmenované po německém císaři Vilémovi I., se na polské straně mluví přes čtyřicet let. Ani před sedmi lety, kdy Poláci začali vyvíjet daleko větší úsilí, nic nenasvědčovalo tomu, že by vize 33 metrů vysoké věže v nadmořské výšce 1 423 metrů mohla být proměněna ve skutečnost. 

„Strašně dlouho se to táhlo. Už to vypadalo, že žádná rozhledna na Králickém Sněžníku nikdy postavena nebude,“ řekl starosta Králík Václav Kubín.

Diskuse se točily nejen kolem ochrany přírody v přírodní rezervaci a finanční náročnosti, ale i podoby věže. Už když investor, město Stronie Śląskie v roce 2015 představilo její design, mezi Poláky se pro ni vžila nelichotivá přezdívka mixér.

Jak pro polský server Dkl24.pl uvedl bývalý starosta Stronie Śląskie Zbigniew Łopusiewicz, který město vedl v letech 1994 až 2018, o peníze na rozhlednu žádal dvě desetiletí. 

„Eiffelovu věž lidé také odmítali“

„Podařilo se nám získat finanční prostředky a musíme je použít, protože žádná další taková příležitost se už opakovat nebude. To, že se některým lidem nelíbí budoucí vzhled věže, se nemůže promítnout do zvelebování regionu Kladska, které získá další turistickou atrakci. Když v Paříži postavili Eiffelovu věž, také zaznívaly hlasy nesouhlasu. Dnes je magnetem pro turisty,“ sdělil Łopusiewicz.

Ještě před pěti lety se náklady na stavbu v náročných klimatických podmínkách pohybovaly okolo 8 milionů polských zlotých, dnes je to podstatně víc.

Z výsledků výběrového řízení, které se muselo třikrát opakovat, neboť se do něj nikdo nepřihlásil, vyplývá, že z osmi společností nejnižší nabídku podala stavební firma z Vratislavi, která rozhlednu postaví za 13 milionů zlotých, což je po přepočtu na českou měnu zhruba 78 milionů korun.

Na peníze z česko-polského projektu si sáhne i město Králíky. U vojenského muzea začne příští rok stavba informačního centra za 12 milionů korun.

„Informační centrum bude mít určitě svůj přínos jako výchozí bod na dálkovou Hřebenovku, vrch Klepáč a Králický Sněžník nebo na druhou stranu k Tvrzi Bouda a dál po hřebenu Orlických hor. Návštěvnické centrum nabídne občerstvení, sociální zařízení a prodej propagačních předmětů,“ řekl starosta Králík.