Rozdělení východních Čech na dvě části před dvaceti lety odřízlo pacienty z Pardubického kraje od Fakultní nemocnice Hradec Králové. Roli krajského zdravotnického zařízení převzala investičně zanedbaná nemocnice v Pardubicích.
Tento handicap se nepodařilo překonat dodnes. Chybí moderní budovy, přístroje, není dost špičkových lékařů.
Projevilo se to i v anketě MF DNES mezi lídry jednotlivých stran, která přinesla řadu stížností na nevyřešené problémy. Špatnou pověstí Pardubické nemocnice počínaje, přes staré přístroje, bídné parkování, nenaplněnou koncepci změn v nemocnicích, po absenci urgentních příjmů. Takový je pohled stran, které kraj neřídí.
Nejvíce si politici stěžují na špatnou pověst Pardubické nemocnice, která utrpěla kvůli sporným případům, z nichž nejznámější je příběh chlapce z Pardubic, který upadl do kómatu po komplikacích spojených s operací mandlí. Policie nemocnici před rokem dokonce obvinila ze zanedbání péče.
„Rozhodně je potřeba zlepšit pověst Pardubické nemocnice. Po sérii nešťastných případů se její pověst propadla až kamsi k zemi. Já věřím, že to je jen dočasná záležitost a že to bude díky dobré práci personálu zapomenuto. Jako příčinu vidím nedostatek zdravotnického personálu. Tady je třeba pokračovat ve stávajících podpůrných programech a v mnohém je ještě vylepšit,“ uvedl například lídr Pirátů Daniel Lebduška.
„Je třeba změnit komunikaci, a to mezi nadřízenými a podřízenými v nemocnici, vůči kraji a také vůči pacientům, kterým mnohdy stačí situaci racionálně vysvětlit, než je tvrdě odmítnout,“ uvedla pak Michaela Matoušková za STAN pro zdravý kraj. Starostové přitom poslední čtyři roky byli v krajské koalici.
Zelení: Potíže by měl pomoci vyřešit ombudsman
Zelení chtějí, aby nemocnice zřídila funkci ombudsmana. „Kraj by měl využít své zřizovatelské funkce a urgentně řešit situaci s nedostatkem personálu, jeho přetížením a nedostatečným ohodnocením,“ uvedl lídr Zelených Robert Hrdina.
Náměstek hejtmana Roman Línek (Koalice pro Pardubický kraj) by akcentoval program Přátelská nemocnice. „Nemůže být formální, jen do počtu,“ uvedl Línek.
Nemocnice i po dvaceti letech v péči kraje stále čekají na zásadní investice. Na to hejtman Pardubického kraje a lídr 3PK Martin Netolický odpovídá, že se už dějí.
„V Orlickoústecké nemocnici se již staví centrální příjem za téměř 500 milionů korun, v Pardubické nemocnici hledáme dodavatele na stavbu za 1,8 miliardy korun, k čemuž je nutné přičíst ještě technologickou část za přibližně půl miliardy korun,“ uvedl.
Nemocní nesmí bloudit po chodbách
Podle lídra ANO Martina Kolovratníka příprava staveb trvá příliš dlouho.
„Není možné, aby člověk s horečkou a podezřením na koronavirus chodil po chodbách a narazil náhodně na nějakého lékaře, jak se stalo naposledy v Pardubicích. Každá krajská nemocnice musí mít jeden jediný ‚centrální příjem‘, jakousi profesionální recepci – jediné místo, kde bude o pacienta v prvním kontaktu postaráno a dostane veškeré informace a potřebný servis,“ uvedl.
Jednoznačně špatné je podle něj i přístrojové a další vybavení. „Například na centrálních operačních sálech v Pardubicích nejdou ani pořádně zavřít okna,“ zmínil.
ODS by se nyní soustředila na boj s koronavirem, mluví o posilování kapacit laboratoří, hygienické restrikci, ale také o zásazích do struktury lůžek.
Důležitým tématem je rozdělení role pěti nemocnic s akutními lůžky, které jsou sloučené do jedné společnosti Nemocnice Pardubického kraje. Každá by měla mít jinou roli, menší by se měly soustředit na plánovanou péči a vybrané obory, což by mělo ušetřit chybějící lidi i přístroje.
Když už ale vznikl plán na to, aby všichni všude nedělali vše, nikdo nenašel sílu ho uvést do života. „Hlavním problémem je, že nám chybějí zdravotníci. Kdyby jich bylo dost, tak změny už přijdou,“ uvedl lídr ODS Michal Kortyš, který by proto volil opatrný postup, aby se péče pro lidi nezhoršila.
Podle Východočechů kraj vůbec nereaguje na demografické změny a drží při životě oddělení, která už roky nemají dostatek personálu. Jako příklad uvádějí neurologii Litomyšl, interní oddělení všech nemocnic, dětské Chrudim a Ústí nad Orlicí, psychiatrii Svitavy, chirurgii Litomyšl, Svitavy a Chrudim.
„Od doby vzniku krajů a průměrném dotování nemoderního a neefektivního provozu mnoha oddělení cca 300 miliony korun ročně od devadesátých let stál současný zakonzervovaný stav bez racionální dlouhodobé koncepce přibližně pět miliard z daňových příjmů kraje,“ napsal MF DNES lídr Východočechů František Brendl.
„Chybou bylo, že se nepodařilo dotáhnout do konce sloučení nemocnic. Stále pokulhává vzájemná spolupráce ve smyslu medicínském, ekonomickém i personálním,“ uvedl lídr koaliční kandidátky Trikolóra Soukromníci Petr Bajer.
O místo na parkování bojují zdravotníci i místní
Pokusy kraje zlepšit parkování v jednotlivých nemocnicích se dají označit za kosmetické změny. Nejvíce kritická situace je v Pardubicích, kde kraj původně plánoval stavbu parkovacího domu, ale nakonec od toho ustoupil.
„Řešit, a to urychleně, by se měla otázka parkování zejména v Pardubické nemocnici, ale i jinde,“ uvedl lídr komunistů Jan Foldyna.
Podle Brendla je dopravní dostupnost všech nemocnic tragická a odehrává se před nimi každodenní boj personálu, starousedlíků a návštěv pacientů o parkovací místa.
„Pohyb, doprava a zásobování v areálech je jak z dob polních lazaretů,“ uvedl pardubický zastupitel.
