O pardubické Dynamo bych měl zájem i po sestupu, říká miliardář Dědek

„Jde o časovou posloupnost. Politici si myslí, že 6. března skončí extraliga, v klubu se na dva měsíce zhasne, udělá se soutěž na vstup nového partnera a nový spolumajitel si organizaci převezme 1. května. Jenže tím bychom promarnili nejdůležitější období, ve kterém se skládá tým i připravují smlouvy s partnery na příští sezonu,“ uvedl Petr Dědek, který v minulosti pozvedl hokej ve Vrchlabí.

Měl byste zájem o Dynamo Pardubice, i kdyby klub sestoupil?
Je to jedna z variant. I na tuto možnost jsme připraveni. Určitě nám není jedno, jak by to s klubem bylo dál, kdyby sestoupil.

Ale vidím na vás, že si tuto možnost moc nepřipouštíte...
Tak ta situace není vůbec jednoduchá. Neříkám, že jsme přišli úplně pozdě, ale toho času moc nebylo a setrvačnost je ve sportovním klubu vždy poměrně dlouhá. Čas na záchranu je prostě krátký.

Zůstáváte optimistou?
Jsem optimista. Věřím, že doma 3. března zvládneme zápas se Spartou a v posledním kole v Brně už nebudeme hrát o život. Potřebujeme nyní zvládnout vyhrát tři zápasy v řadě, aby si kluci začali více věřit. Kvalitu rozhodně mají, ale třeba při domácím zápase s Litvínovem všichni viděli, jak se báli hrát, jak moc je svazovala nervozita. Spadlo to z nich až po vstřelení branky, ale to už bylo pozdě.

Jak se dá popsat vaše pozice v současném Dynamu?
Jsem sponzor. Peníze jsem dal do klubu s tím, aby šly na hráče, a od té doby mě zajímá, jak to v klubu vypadá. Zajímám se tedy asi více než normální sponzor, plus nebudu zastírat, že mám o klub zájem. Proto si i sháním informace, abych případně věděl, do čeho jdu. Toho času na možné převzetí totiž bude hodně málo.

Jak můžete týmu pomoci mimo sponzoring? Motivujete třeba hráče?
Myslím si, že sport není firma. Tam dáte úkoly a něco se začne dít. V klubu je daleko více třeba o věcech mluvit, hledat ideální cesty. My nyní hrajeme vlastně každý zápas úplně o všechno, je to jako sedmé finále play off. Je proto třeba na to adekvátně reagovat.

Jak reagovali hráči, když jste jim přišel děkovat do kabiny po vítězném derby v Hradci Králové?
S mnoha kluky se znám. Hodně jich hrálo za Vrchlabí, takže většinou asi moc překvapení nebyli. Byli rádi, že se o to někdo zajímá, že se někdo raduje s nimi. V tomto si myslím, že udělal hodně práce nový člen představenstva Ondřej Heřman, který kabinu maximálně namotivoval. Navíc je jim neustále za zády, takže nemají prostor, aby někam z nastolené cesty uhnuli. A to je za mě správné. Vždy musí být někdo ve vedení v té roli zlého.

Toho hodného pak představuje zřejmě Dušan Salfický...
Dušanovi hodně lidi nasazuje psí hlavu, a já si myslím, že částečně neprávem. V poslední době dostal do sebe ohromnou energii a je součástí týmu, který pracuje na záchraně. I jemu se ulevilo, že nad ním už nejsou jen politici, ale že tam jsou další lidé z představenstva. Dostal velkou chuť do práce, hodně nám pomáhá. S Ondrou Heřmanem jsou spojenci a posílají svou energii směrem do kabiny.

Ondřej Heřman v minulosti v klubu dlouho působil. Předpokládám, že právě on vás do Dynama přivedl.
Je to tak. Známe se dlouhá léta z golfu, spolupracujeme spolu. Vzal mě sem na konci prosince na hokej, a když jsem viděl i přes špatný výkon a výsledek ty plné tribuny oddaných fanoušků, tak jsem mu řekl, že se zkusím zapojit, a přihlásili jsme se do soutěže radnice na vstup nového spolumajitele. Už na první schůzce jsem politikům řekl, že pokud do toho mám jít, tak jedině s ním a hned jsem ho navrhl jako krizového manažera. V tu chvíli nebyl žádný čas na kompromis. Muselo se hned začít pracovat.

Pravda je, že vy jste ve středu společně předložili nabídku městu a už v úterý byl Ondřej Heřman zvolen do představenstva. Jak jste rozuměl tomuto vstřícnému a hlavně rychlému rozhodnutí radnice?
Na začátku ledna jsem na té schůzce s politiky řekl, že je krásné prodávat Dynamo, ale že pokud se nezačne rychle pracovat, tak za dva měsíce není prodávat co. A Ondřej Heřman byl v tu chvíli ideální krizový manažer. Musel to totiž začít dělat někdo, kdo hokej v Pardubicích dobře zná. Nebyl čas brát sem někoho nového, kdo se bude s klubem seznamovat. I proto jsme chtěli, aby zůstal Dušan Salfický. Není možné všechny vyházet. Abyste byl v záchraně extraligy úspěšný, musíte postupovat citlivě. A zatím bych řekl, že se tento krok podařil. Když se podíváte na bodovou bilanci od provedení zmíněných změn, tak je jednoznačně pozitivní.

Jak vůbec zápasy prožíváte?
Jsou to ohromné emoce.

Jak vám bylo v Karlových Varech, kde Dynamo inkasovalo v posledních sekundách?
Bolelo to. Stálo nás to bod, další dva jsme podobně ztratili doma s Boleslaví. Mohli jsme mít o tři body více a naše pozice by byla lepší. Je to celé o odpovědnosti a disciplíně, hráči v těchto chvílích musí ukázat maximální kázeň, třeba jako naposledy v Hradci. Jistě, někdy pomůže i trocha štěstí. Kdyby platil čtvrtý gól Hradce, tak jsme byli jednou nohou v první lize, ale to se nestalo, a tak bojujeme dál. Takhle to stále máme ve své moci. Čeká nás důležitý zápas ve Vítkovicích, které už mají stejně zápasů jako my a o pět bodů více. Pokud tam vyhrajeme, máme reálnou šanci na záchranu a nemusíme se ohlížet na ostatní.

V jakém stavu jste vůbec Dynamo Pardubice našli?
Nemám úplně detailní informace, ale mám trochu strach z ekonomiky. Už z veřejně dostupných zdrojů je patrné, že společnost je předlužená. Klub má obrovské záporné jmění, což značně ztěžuje i vstup možného partnera. Vše je o to horší, že po 6. březnu, kdy skončí extraliga, bude na všechno najednou hrozně málo času. Nebude lehké sehnat hráče ani sponzory. Proto politikům jasně říkám - tady jsou moje podmínky, dejte mi šanci a pojďme Dynamo zvednout. Na dlouhé soutěže a licitování není bohužel čas. To časové vakuum by klub strašně poškodilo, politici musí rozhodnout co nejrychleji.

Jak vůbec vypadá vaše spolupráce s radnicí, které hokej patří?
Zatím vlastně nijak. Jen se zastupitelům snažím vysvětlit, že jimi nastolená cesta k cíli nevede. Jasné ale je, že klubu šéfuje představenstvo, za kterým je hlavně z politiků složená dozorčí rada. Ovšem právě v posledních týdnech se přesně ukázalo, proč politici nemohou vést sportovní klub. Často je třeba reagovat velmi rychle, obměnit kádr, vyměnit trenéra, udělat klíčová rozhodnutí v managementu, jenže to všechno zastupitelům trvá příliš dlouho, a firmě tak vlastně chybí přímé vedení. Není to flexibilní. Taky jsem zvědavý, co najdeme ve smlouvách, jestli náhodou neplatíme pět trenérů, jak jsou řešená odstupná a podobné věci. Z čísel v rejstříku je však zjevné, že politici klub dobře nevedou.

Jaká je vaše nabídka městu?
Nabízím, že vezmu Dynamo na 15 let pod svou správu. Od města bych potřeboval, aby se staralo a platilo za halu a zanechalo dotace a sponzoring ve stávající výši. Vše ostatní půjde za mnou s tím, že se zavazuji nežádat mimořádné dotace či půjčky od města. Rozpočet tedy budu plnit z větší části já a moji partneři. Podle mě je to solidní nabídka, která zaručí stabilitu. Pokud to pardubičtí zastupitelé myslí s hokejem dobře, tak na ni budou slyšet.

Proč jste se vůbec rozhodl spojit s pardubickým hokejem?
Hokej mám rád, baví mě, jsou to emoce. Pardubice jsou pak speciální svou historií, zázemím a fanouškovskou podporou. Značka má stále zvuk. Nedávno jsem měl tři důležitá obchodní jednání a všechna začínala otázkou: Tak co Pardubice? Lidi to zajímá, ptají se. Samotného mě překvapilo, jak je Dynamo populární. Podporují mě i fanoušci dopisy. Navíc nebudu zastírat, že mně to dává smysl i ekonomicky, můžu na hokej pozvat své partnery a tak dále. V každém případě si neumím představit, že budeme slavit stoleté výročí v klubu v první lize, to by byla strašná ostuda.

Umíte si představit, že Dynamo zachráníte, ale politici klub prodají někomu jinému?
To si umím představit. Stát se to může. Pokud to tak bude, tak si odškrtneme splněný úkol a půjdeme dál. Ovšem když si ale vezmu, že jsem byl jediný ze zájemců ochoten hned pomoci k záchraně extraligy a jediný se v tom angažuji, tak si moc nedokážu představit, že by to udělali. To by musel přijít někdo a dát na stůl sto milionů s tím, že to chce a že to tedy kupuje. To ale nečekám, takové věci se tady nedějí.