iDNES.cz

Příliv cizinců působí potíže školám, Pardubice žádají firmy o pomoc

  16:14
Pardubice osloví firmy v regionu, aby přispěly na výuku českého jazyka dětí cizinců. Podniky zaměstnávají zahraniční pracovníky, jejichž děti chodí do pardubických škol. V posledních letech jich přibylo tolik, že školská zařízení začínají mít potíže.

ilustrační snímek | foto: Ota Bartovský, MAFRA

„Za posledních pět let se počet zahraničních pracovníků zvýšil a s tím souvisí i rostoucí počet dětí cizinců. V mateřských školách je za sledované období nárůst o 100 procent, ve školách dokonce o 140 procent. Tito žáci často naráží na jazykovou bariéru a neporozumění v rámci výuky, vliv zde mají i kulturní odlišnosti,“ uvedl náměstek primátora pro školství Jakub Rychtecký.

Přiblížil, že počet cizinců v mateřských školách v současné době dosahuje 124 dětí, na základních školách je to pak 293 žáků. Vzhledem k rozšiřování průmyslové zóny se dá očekávat, že lidí z Mongolska, Vietnamu, Nepálu, Ukrajiny, Bulharska či Rumunska bude přicházet stále víc.

Problém podle Rychteckého nastává také při komunikaci rodičů dětí s pedagogy. Pardubice tak chtějí s integrací pomoci od státu, který by do města mohl poslat peníze na překladatele a učitele. Ministerstvo vnitra může do Pardubic poslat až 1,8 milionu korun.

„Díky projektu, o jehož podporu žádáme na ministerstvu vnitra, budou mít školy k dispozici finanční prostředky nezbytné k tomu, aby mohly dětem cizinců poskytnout potřebnou intenzivnější výuku českého jazyka,“ uvedl Rychtecký.

Politici si od projektu slibují především to, že cizinci se lépe zapojí do fungování české společnosti, že nebudou žít na jejím okraji.

„Jde nám primárně o to, aby se cizinci, kteří ve městě pracují, i jejich rodinní příslušníci mohli zapojit do běžného života. Porozumět jazyku hostitelské země a naučit se ho je přitom naprosto primární. Otevírá se tak cesta k lepšímu vzdělání, sociálním kontaktům i porozumění kultuře a historii země,“ doplňuje primátor Pardubic Martin Charvát.

Pomoci finančně mají i firmy

Necelé dva miliony korun od ministerstva však stačit nebudou, a tak se politici rozhodli, že osloví přímo firmy, které zahraniční dělníky zaměstnávají.

„Oslovíme krajskou hospodářskou komoru, protože finanční prostředky z ministerstva vnitra jsou především na odměny pro pedagogy, kteří vyučují nad rámec svých povinností. Komora nám vytipuje významné zaměstnavatele, s kterými zahájíme jednání,“ řekl Rychtecký.

Ministerstvo školství by podle něj navíc mělo řešit výuku koncepčněji. Vláda nedávno rozhodla, že ministerstvo má připravit plán integrace dětí cizinců do škol.

„Ministerstvo školství se původně domnívalo, že v inkluzi budou začleněny děti cizinců a školy dostanou peníze, aby jim mohly zajistit větší standard péče. Bohužel se ukázalo, že inkluze je finančně náročná a na podporu dětí cizinců peníze nejsou,“ uvedla vedoucí odboru školství magistrátu Ivana Liedermanová. 

Do podpory dětí cizinců se letos jako první částkou 150 tisíc korun zapojila firma Foxconn, která v Pardubicích působí 20 let. Interaktivní tabule s výukovými programy českého jazyka dostalo pět základních škol, město jich zřizuje dohromady 17. 

„Uvědomujeme si, že městům vznikají externí náklady na školství, zdravotnictví, dopravu,“ řekl PR manažer Foxconnu Pavel Kožený. Za peníze od firmy školy nakoupily výukové tablety pro český jazyk, logopedické hry či dataprojektory s ozvučeným plátnem.

„Foxconn Česká republika má přibližně pět tisíc zaměstnanců, jedna třetina z nich je jiné než české národnosti, nejvíc má Ukrajinců a Mongolů,“ dodal Kožený.

Cizinci mají češtinu odděleně

Podle ředitelky ZŠ Štefánikova Renaty Janecké by ministerstvo školství mělo připravit učebnice českého jazyka od začátečníků pro pokročilé, aby si školy nemusely materiály shánět samy a spoléhat se na neziskové organizace. 

„Také by měly být děti zohledněné při přijímacím řízení na střední školy. Jsou chytré, ale nezvládají češtinu jako děti, které se tady narodí,“ řekla Janecká ČTK.

Na škole je 50 až 60 cizinců, zhruba desetina všech žáků. Matematiku, hudební výchovu nebo tělocvik mají dohromady s ostatními dětmi, češtinu mají odděleně. „Není dobré vytvářet komunity, dávat děti cizinců zvlášť do škol,“ dodala Janecká.

zpět na článek