„Jde o majetek za sedm miliard korun, ale v jeho obnově přitom jen za roky 2017 až 2020 vznikl deficit minimálně 170 milionů korun. V tomto období město použilo z peněz určených na obnovu sítí 386 milionů jinak, což je v rozporu se smlouvou uzavřenou s Moravskou vodárenskou i s legislativou. Za dvacet let trvání nájemní smlouvy je deficit v obnově infrastruktury obrovský,“ upozornil zastupitel Tomáš Pejpek (ProOlomouc).

Nedostatečné výdaje kritizoval i při schvalování rozpočtu na letošní rok na prosincovém zasedání zastupitelstva.

„Se stárnutím sítí, kdy nejstarší úseky mají více než sto let, se skrytý dluh kumuluje. V horizontu deseti až dvaceti let můžeme čekat, že vzniknou požadavky na rychlou obnovu částí sítí, na které město nebude umět v krátkém čase vyčlenit stovky milionů. Ani Olomoučanům nebude příjemné žít v trvale rozkopané Olomouci,“ varoval Pejpek.

Výdaje téměř všude

Radnice si nechala zpracovat analýzy ke stavu cest, mostů, budov nebo škol. Výsledky podle ní ukazují, že masivní investice jsou potřeba téměř všude.

„Když se do nich podíváte, je tam vždy třicet procent majetku v dobrém stavu, třicet procent na hranici a třicet procent v havarijním stavu. Pak jsou tam určeny položky, na cesty dávat ročně nejlépe sto milionů, na budovy tolik a tak dále. A my jsme nuceni, bohužel, pak vykrádat položky jiné a transformovat je, protože prioritu samozřejmě bude mít vždycky havarijní stav,“ vysvětloval při představování rozpočtu ekonomický náměstek primátora Otakar Bačák (spOLečně).

Olomouc dá letos do obnovy vodovodů a kanalizací přibližně 87 milionů korun. Chce za ně také začít s výstavbou moderní nízkoteplotní sušárny kalů za celkem 185 milionů v čistírně odpadních vod na Nových Sadech, kde se dnes kaly překládají.

Město bude muset vynaložit z vlastního tři čtvrtiny, protože dotace pokryje přibližně jen 38 milionů korun. Primátor Miroslav Žbánek (ANO) označil příspěvek za žalostně nízký.

„Považuji za chybu státu, že takto důležité ekologizující infrastrukturní stavby financuje pouze z pětadvaceti procent,“ kritizoval.

„Po uvedení nového zařízení do provozu nás konečně přestane obtěžovat každoroční zápach z polí. Zemědělci nebudou zaorávat kaly z čističky na polích v okolí města jako hnojivo, ale nově budou využity k výrobě tepla. Díky investici tak zajistíme ochranu životního prostředí, vody i zdraví lidí a splníme požadavky nové legislativy,“ dodal primátor.

Je nutné zvyšovat výdaje na obnovu sítí

Opozice nicméně upozorňuje, že legislativním závazkem jsou i peníze vynaložené na obnovu. ProOlomouc uvádí, že letos jde do rozpočtu města na jiné využití přibližně 111 milionů korun.

„Je proto nutné, i navzdory špatné finanční situaci města, přestat ‚projídat‘ peníze určené na infrastrukturu a výdaje na obnovu sítí začít zvyšovat. Zkusili jsme přesvědčit politické partnery v zastupitelstvu, aby se k tomu zavázali. To se nestalo,“ sdělil Pejpek.

Primátor ale odmítá, že by koalice na údržbu sítí nemyslela. „Opozice říká, co my víme a ani to nezakrýváme. Problém je, že naplňování předepsaného plánu obnovy vodohospodářské infrastruktury se nepotkává s kapitálovými výdaji, které městu zůstávají po odečtení provozních nákladů. Je to strukturální problém rozpočtu nejen Olomouce, ale dalších velkých měst,“ dotkl se Žbánek pro město bolavého tématu, kterým je z jeho pohledu nespravedlivé rozdělování daní.

„Plán obnovy naplňujeme zhruba z šedesáti procent a snažíme se částku postupně zvyšovat. Není to ale jen o samotných trubkách, součástí jsou různé vpusti, kanalizační šachty, další technická zařízení. Vyzkoušeli jsme si to teď při stavbě tramvajové trati, kdy se výměna sběračů pohybovala v řádech desítek milionů korun,“ vyčíslil primátor.

Moravská vodárenská, člen skupiny Veolia, která má vodohospodářskou infrastrukturu v Olomouci pronajatou do roku 2030, údržbu sítě vlastníkem nekomentovala.

„Využití nájmu jako zdroje pro obnovu a nové investice vlastníky podléhá rovněž regulaci vydané ministerstvem financí a je v pravomoci každého vlastníka,“ sdělila mluvčí firmy Markéta Bártová.