„Zájem odpovídá tomu, že v České republice není jiné ložisko křišťálu, který by bylo možné těžit,“ uvedl starosta Velké Kraše Zdeněk Zátopek.

Obec se na obnovení těžby připravovala patnáct let. Teprve v roce 2017 báňský úřad stanovil dobývací prostor k těžbě, a protože jde o obecní pozemky, je oprávněnou organizací obec.

Podle starosty vypíše radnice výběrové řízení na těžbu, jež chce vyhodnotit na jaře. Zatímco bývalé vedení radnice si představovalo, že těžbu bude zajišťovat obec, současné vedení prosazuje prodej těžebních práv.

Otázka je, kolik peněz obec může z těžby mít, ať už se rozhodne těžit ve své režii, nebo prodat práva. Pronájmu ložiska není podle starosty nakloněna obec ani firmy, které se o těžbu zajímají.

„Máme před sebou výstavbu kanalizace za zhruba sto milionů korun a do příprav těžby bychom museli investovat další miliony. Velká Kraš je obec s rozpočtem kolem šestnácti milionů a investovat vedle kanalizace ještě do těžby křišťálu by ekonomiku obce ještě víc zatížilo,“ vysvětlil Zátopek.

V zemi je podle odhadů geologů zhruba 335 tun polodrahokamů

Vesnice by prodejem těžebních práv mohla podle starosty získat zhruba deset milionů korun.

„Myslím, že pro obec je to po všech stránkách výhodnější. Navíc se tím zbavíme veškerých starostí o ložisko, které teď musíme hlídat,“ argumentuje Zátopek.

Podle zpracované dokumentace se odhaduje, že těžba potrvá třináct let. Každý rok by se zde vytěžilo kolem pěti tisíc tun horniny a pětadvaceti tun křišťálu a záhnědy. Celkem je podle odhadů geologů v zemi přibližně 335 tun polodrahokamů.

Případnou těžbu schvaluje Český báňský úřad. „Je věcí oprávněné organizace, kterou je v tomto případě obec, zda právo těžby převede na jinou organizaci. Pokud budou splněny všechny podmínky, bude těžba povolena,“ sdělil mluvčí Českého báňského úřadu Bohuslav Machek.

Oprávněná těžební organizace musí zpracovat plán otvírky, přípravy a dobývání, musí mít kladné stanovisko orgánů životního prostředí, vyřešenou ochranu zemědělského a lesního půdního fondu, potřebuje stanovisko od vodohospodářů, že neohrozí spodní vodu.

U Velké Kraše se křišťál dobýval už v 16. století

Problém může mít celý projekt především s ochranou přírody. „Je tady hlášen výskyt zvláště chráněných druhů, například čolek horský a čolek obecný nebo užovka obojková,“ sdělil šéf šumperské a jesenické pobočky Českého svazu ochránců přírody Marcel Minář.

„Budeme celý proces sledovat, a pokud bude v rozporu se zájmy ochrany přírody, budeme podnikat všechny zákonné kroky, abychom přírodu v těchto místech ochránili,“ dodal.

Křišťál je bezbarvý křemen. Vedle šperkařství má využití při výrobě osvětlení, velkou spotřebu křišťálu mají výrobci optických přístrojů a radiotechniky.

Záhněda je polodrahokam s příměsí kovů jako hliníku, lithia a sodíku, které jí dávají neopakovatelné zbarvení. Využívá se hlavně ve šperkařství.

Křišťál se ve Velké Kraši těžil už ve středověku. První zprávy pocházejí ze 16. století, největší boom těžby ovšem nastal až po roce 1877, kdy se rozjela ve velkém.

Těžilo se zde do konce druhé světové války, potom vše skončilo. V padesátých letech minulého století proběhl podrobný průzkum, ale skončil v šuplíku, protože těžba obnovena nebyla.