„Po mnoha letech jsme po zimě měli tak dobrý stav, jaký jsem znával před desítkami let. Ztrátu jsem měl asi jen tři až čtyři procenta, což je výborné. Normální úhyny se totiž pohybují až do deseti procent,“ popsal včelař Jan Kubeš, jehož asi 400 včelstev se nachází v krajině Nízkého Jeseníku a Litovelského Pomoraví.
Aby včely přežily zimu bez komplikací, je nutné je na to připravovat celou sezonu.
„Velký vliv na úhyn včel má kvalitní zakrmení, musí mít totiž takovou rezervu, aby měly dostatečný start do další sezony. Kromě toho ale už i celou sezonu před zimou musím bojovat s varoázou, což je nejrozšířenější infekční onemocnění včel, které napadá hlavně jejich plody. Já to řeším tak, že likviduju trubčí plody, které varoáza preferuje. To jsou takové plody, které mají neoplozené vajíčko. Díky tomu jsem velké úhyny neměl ani minulý rok,“ řekl včelař ze Supíkovic u Jeseníku Pavel Šafář.
Průměrná ztráta včel v Olomouckém kraji se podle monitoringu úspěšnosti zimování včelstev, který vedou vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, pohybuje kolem celorepublikového průměru.
„Ztráty v Olomouckém kraji činily v zimě 8,8 procenta. Celorepublikově byly ztráty vyčísleny na 8,4 procenta,“ okomentoval Jiří Danihlík z katedry biochemie.
V předchozím ročníku, jenž byl zaměřen na zimu 2020/21, nepřežilo zimní měsíce třináct procent produkčních včelstev v regionu. Rok předtím byla ztráta dokonce 29,8 procenta.
Mezi hlavní příčiny patří podle Danihlíka paraziti, vyhladovění včelstev, ale také zootechnické chyby.
Jedna věc, jež ovlivní množství medu, je tedy přezimování včelstev, druhá jarní počasí. Letos se včelařům vydařilo obojí.
„Nejdůležitější je počasí ve snůškovém období, to bývá zhruba v květnu. V minulých letech bylo velmi rozbouřené počasí, nebylo delší období teplých slunečních dní bez výrazných větrů. Každopádně letos to bylo ideální, nebylo ani vedro, ani hodně nefoukalo, prostě skvělé podmínky,“ pochvaluje si Kubeš. Za sebou má už i stáčení prvního medu.
První stočený med má i včelař z Prostějova Leoš Jurásek. „Pravděpodobně budeme mít více medu než minulý rok, ale sezona ještě není u konce, proto bych to nerad zakřiknul,“ sdělil.
Dvakrát tolik medu po prvním stáčení
Minulý rok měli včelaři tak málo medu, že jim vystačil jen pro jejich potřebu, případně přebytek prodávali až za 250 korun za kilo. Letos je však situace naprosto odlišná.
„Za letošní první stáčení máme dvakrát tolik medu co za celý minulý rok, to si myslím, že vypovídá o tom, jak špatný ten rok byl,“ řekl Šafář, jenž se stará o 60 včelstev.
„Celkově jsme loni měli asi osm kilo medu na včelstvo, což je velmi podprůměrné. Byla totiž na jaře pořád zima. Pamatuji si, že jsem se věčně od včel vracel zmrzlý a zmoklý. Kdežto letos to vyšlo nádherně, včely mají v přírodě bohatou pastvu. Díky tomu, že byly na Jesenicku pěkné srážky a je tedy dost nektaru, mají s čím pracovat,“ poznamenal.
Cena medu se tak bude pohybovat jako v roce 2020, kdy se kilo prodávalo podle Českého statistického úřadu v průměru za 190 korun.
Šafář nyní kilo sladké hmoty z nektaru květin prodává asi za 170 korun. Jurásek ho bude mít o něco dražší. „Cena se liší podle druhu, ale kilo medu u nás stojí zhruba 200 až 210 korun,“ upřesnil.
Včelaři teď netrpělivě čekají, zda se i další část včelařského roku vydaří tak jako ta první a zda budou mít i tmavé nebo lipové medy, jež včely produkují později.
„O ten první med není až takový zájem, záleží na odběrateli, ale většina zájemců preferuje med tmavý, ten lesní, který bývá později. To je otázka přírody, jestli ta včelám umožní nějaký lesní med přinést,“ uzavřel Šafář.