Turismus v kraji ožil, ale ne díky cizincům. Olomouci chybějí Asijci

  5:28
Vyšší počty turistů než loni hlásí na sklonku sezony navzdory chybějícím cizincům města Olomouckého kraje. Lidé kromě hradů a zámků vyráželi hojněji také za regionálními atrakcemi. Návštěvníků měst také přibylo, k předcovidovým číslům je však ještě daleko.

Budova olomoucké radnice na tamním Horním náměstí. | foto: Stanislav Heloňa, MAFRA

Končící turistická sezona byla oproti loňsku lepší například v Olomouci. Návštěvníci jezdí do zoo na Svatém Kopečku, ale také do centra obdivovat barokní Sloup Nejsvětější Trojice, který je zařazen na seznam památek UNESCO.

„Díky tomu je v řadě katalogů a průvodců. Ti, kteří po takových památkách jezdí, určitě Olomouc nevynechají,“ podotkla vedoucí městského informačního centra Jitka Lučanová. Ke zvýšení zájmu podle ní přispěla i opravená radnice s věží a vyhlídkou.

„Letos se objevovalo víc cizinců než loni, ale hlavně ti z Asie chybí. Nepořádají se totiž velké zájezdy nebo cesty ze zahraničí, jak tomu bylo předtím, kdy byly v Olomouci cizinců davy,“ dodala Lučanová.

„Výpadek je obrovský, hodně přes devadesát procent. V předcovidových letech jezdilo do Olomouce přes šest tisíc návštěvníků z Asie ročně. Šlo o Číňany, Japonce a dobré výsledky zaznamenávala také Jižní Korea. Teď ti turisté zkrátka nejsou,“ potvrdila vedoucí odboru cestovního ruchu olomouckého magistrátu Karin Vykydalová s tím, že teď navíc nemá smysl dělat kampaně, které by turisty na Hanou opět nalákaly.

13. května 2020

„Oni si ve směru do Evropy zavádí velmi přísné restrikce, takže jakákoli kampaň by se v současné době míjela účinkem,“ vysvětlila. Odhaduje, že návrat návštěvnosti z Asie do předcovidových čísel potrvá nejméně několik let.

Průvodci zadarmo

V Prostějově ještě pocítili doznívající proticovidová opatření a také obavy turistů z nošení roušek nebo případného doložení certifikátu o testování či očkování, proto zaznamenali nižší návštěvnost než v předešlých letech.

„I přesto ale průvodcovské služby, které jsme nabízeli zdarma, využilo téměř osm stovek turistů. Největší zájem byl o prohlídky interiérů radnice a o výstup na radniční věž,“ sdělila mediální referentka magistrátu Anna Kajlíková.

Velký zájem byl podle ní také o Skryté příběhy, kdy účastníci poznávali historii a řešili úkoly, které jsou spjaté s objevením měkkých kontaktních čoček akademikem Ottou Wichterlem. Trasu vedoucí od hlavního vlakového nádraží od poloviny května do půlky září absolvovalo 735 lidí. Turisty mají přilákat k návratu i marketingové kampaně.

Stopovací hra

Poměrně úspěšnou sezonu mají za sebou i turistická lákadla nabízená v Šumperku.

„Do konce září je navštívilo 13 029 lidí, což je o 1 241 více než za celý loňský rok. A to i navzdory mimořádným opatřením, která limitovala počet návštěvníků zejména v Expozici čarodějnických procesů, jež je dlouhodobě u turistů nejoblíbenější. Vzrostla i návštěvnost vyhlídkového ochozu radniční věže, opět i díky romantickým večerním rozhledům, které se konaly každý pátek během prázdninových měsíců,“ sdělila vedoucí oddělení kultury a vnějších vztahů šumperské radnice Martina Plesníková.

Zájem nicméně klesl o prohlídkové okruhy, dokonce významněji než v minulém roce. Nejčastěji je totiž využívají školy či členové klubů seniorů z celého Česka.

„Distanční způsob výuky v červnu znemožnil využití této možnosti školami a obavy z nejistého vývoje situace měly vliv na organizované zájezdy. I proto pracovnice informačního centra společně s grafičkou Hanou Maulerovou vytvořily během jarního lockdownu komiksového průvodce městem, který je k dispozici individuálním návštěvníkům, ale i školním kolektivům,“ popsala Plesníková s tím, že stopovací hru s názvem Šumperkem v příbězích si během letních měsíců vyzvedlo přes 1 800 návštěvníků a téměř pět stovek z nich si pak přišlo pro odměnu za splnění úkolů.

Také Přerov zaznamenal celkově oproti minulému roku větší počet návštěvníků, ale s předchozími lety se to podle Martiny Tomkové z městského informačního centra pořád srovnávat nedá.

„Největším lákadlem je rozhodně Památník lovců mamutů v Předmostí a pak také historické jádro města se zámkem a muzeem, kde jsou stálé expozice,“ uvedla Tomková.

Nejdůležitější složkou cestovního ruchu je v současnosti marketingová propagace. Prostějov se například zapojil do projektu #Prostějov baví, jehož cílem bylo podpořit ubytovací služby.

„Zapojení poskytovatelé ubytování obdrželi kartičky, které hostům umožnily využít vybrané služby zdarma. Snažili jsme se tak zatraktivnit Prostějov pro turisty a přesvědčit je k ubytování v našem městě. Lidé mohli bezplatně navštívit akvapark, minigolf, kino Metro včetně letního, prostějovské muzeum s galerií Špalíček a Červeným domkem v Kostelci na Hané, zábavní centrum Šmoulíkov nebo laser arénu,“ shrnula náměstkyně primátora Milada Sokolová. Do marketingové podpory byla zapojena tištěná a elektronická média, sociální sítě a turistické weby.

Obyčejné expozice nestačí

Podobný projekt přichystal i Olomoucký kraj - pokud se turisté ubytovali minimálně na dvě noci v zapojených ubytovacích zařízeních, obdrželi Olomouc region card. Díky ní mohli zdarma navštívit více než 90 míst, bezplatně cestovat po krajském městě hromadnou dopravou a měli třeba i slevu u Českých drah.

I přes tuto snahu se ale v regionu za první pololetí podle výsledků analýzy CzechTourismu ubytovalo necelých 85 tisíc lidí, přičemž minulý rok to za stejné období bylo o sto tisíc víc.

Ředitelka středomoravského Sdružení cestovního ruchu Djamila Bekhedda chválí řadu měst a obcí z regionu za velký pokrok v propagaci a strategii cestovního ruchu.

„Snaží se zaujmout návštěvníky atraktivními produkty, což se projevuje ve vyšším zájmu,“ říká.

Doporučuje víc zapojovat nejmodernější technologie. „Dnes už nenalákáte na obyčejné expozice, to je na dnešní dobu nudné, statické. Je potřeba využít v daleko větším měřítku digitální technologie a virtuální realitu. Je to sice finančně velmi náročné, ale jsou na to dotace a určitě se to do budoucna vyplatí,“ radí Bekhedda.

22. června 2020