K tomu, aby se vody místní už nemuseli bát, urazila obec velký kus cesty, ale pořád není na konci. K vykoupení posledních pozemků pod šestikilometrovým systémem bytelných hrází jí stále chybí změna územního plánu.
„Co se dalo, to už jsme vykoupili, řešíme teď jen výměnu pozemků se zemědělskými společnostmi. Spousta lidí nám ale přislíbila pozemky prodat až pod umístěnou stavbou, proto musíme čekat na vydání změny územního plánu,“ zrekapituloval současnou situaci starosta Troubek Radek Brázda.
Důmyslný systém hrází kolem vesnice je dílem projektantů Povodí Moravy. Změnu územního plánu obec potřebuje, protože trasa ohrázování je s tím stávajícím v rozporu.
Ničivá povodeň roku 1997 v Troubkách |
„Teprve až s novým plánem můžeme uzavírat smlouvy o budoucích smlouvách kupních s ostatními vlastníky,“ vysvětlil Brázda.
Plán, který má za sebou první veřejné projednání, nyní posuzuje přerovský magistrát. Starosta věří, že v září, kdy se uskuteční opakované projednání uplatněných námitek s veřejností, úřad plán posvětí a obec jej bude moci vydat.
Bez územního plánu přípravy stojí
Tento administrativní krok je podmínkou i pro to, aby Povodí Moravy mohlo pokračovat s přípravou stavby.
„Zajistili jsme aktualizaci technické části projektové dokumentace pro územní rozhodnutí, která vychází vstříc obci a zohledňuje připomínky a podněty. Návrh protipovodňové ochrany Troubek však nemůžeme dále projekčně připravovat, dokud Troubky nezajistí změnu územního plánu obce a pozemky, na kterých se bude protipovodňová ochrana stavět,“ potvrdil mluvčí podniku Petr Chmelař.
Stát podle něj v současnosti financuje protipovodňová opatření hlavně ze čtvrté etapy programu ministerstva zemědělství Podpora prevence před povodněmi. Ta ale končí v roce 2024. Neohrozí tedy průtahy kolem územního plánu Troubek hráze kolem obce?
„Pevně věříme, že financování protipovodňových opatření z národních či evropských zdrojů bude pokračovat i po roce 2024 a prostředky na prioritní akce, jakou bezesporu jsou Troubky, se podaří zajistit,“ odpověděl Chmelař.
Ze svépomocí postavených hrází mohla zůstat jedna
V červenci 1997 velká voda v Troubkách zbořila polovinu domů a zabila devět místních obyvatel. Škody na majetku se vyšplhaly na půl miliardy korun. Další povodeň v roce 2010 pak nadělala škody za 400 milionů.
18. května 2010 |
Právě po ní se místní rozhodli vzít ochranu do svých rukou a v místě, jemuž se říká Závalí, postavili val dimenzovaný na dvaceti- až padesátiletou povodeň. Vznikal narychlo bez stavebního povolení, ale úřady jej dodatečně schválily jako stavbu dočasnou. U dalšího, rovněž svépomocí stavěného valu na Panské louce se to obci už nepodařilo. Loni jej proto musela zbourat.
Na podobě „oficiálního“ ohrázování se obec a Povodí Moravy dlouho nemohly dohodnout. Troubečtí původně odmítali podle nich příliš technický hrázový systém navržený státním podnikem a hledali vlastní, přírodě bližší podobu hrází. V roce 2015 ale Troubky na projekt Povodí Moravy kývly. Rozhodl fakt, že pouze na tento způsob ochrany bude možné získat peníze z dotací.
Povodí Moravy počítá s prstencovým ohrázováním celé obce. Kolem Troubek chce postavit dva až tři metry vysoké hráze se čtyřiceti odlehčovacími studnami a přečerpávacími bazény, s jejichž pomocí se obec během povodní vypořádá s prosakující spodní vodou. Stavba přijde zhruba na stovky milionů korun.
