VIDEO: Jeřáb vynesl do střechy šternberského kláštera devítimetrové trámy

  18:24
Devítimetrové trámy se vznášely vzduchem u bývalého augustiniánského kláštera ve Šternberku. Rozsáhlou památku totiž město postupně opravuje a součástí prací je rekonstrukce stropů a střechy včetně krovů. Ty původní napadla dřevomorka.

Dělníci museli při přesouvání trámů do konstrukce rozebrat část střechy, jinudy by totiž dlouhé trámy dovnitř nedostali.

„Nové trámy jsou potřeba při obnově povalových stropů velkého a malého freskového sálu. Předpokládáme, že tyto stropy byly zvoleny kvůli větší stabilitě stropních podhledů, aby nedošlo k narušení fresek,“ nastínila mluvčí šternberské radnice Irena Černocká.

Fotogalerie

Nosná konstrukce povalových stropů je tvořena trámy, které mají obvykle tři hraněné plochy, jsou kladené nadoraz a propojené ocelovými skobami nebo šikmo zaráženými dřevěnými klíny.

„Fresky jsou v současné době sneseny a bezpečně uloženy, do budoucna se počítá s možností jejich navrácení zpět na původní místo,“ doplnila Černocká.

Výměna trámů je součástí velkých oprav, které začaly už v roce 2018 a měly by skončit letos v červnu. Celkové náklady jsou vyčísleny na 20,7 milionu korun.

Město už do oprav rozsáhlé památky investovalo v novém tisíciletí necelých 34 milionů a dalších téměř 17 milionů získalo z dotací. Kromě současných prací chce letos začít s opravami dalších prostor kláštera za 3,5 milionu korun, které potrvají dva roky a poté zde má vzniknout komunitní centrum.

Klášter byl po staletí centrem vzdělanosti na Moravě

Klášter augustiniánů kanovníků byl založen v roce 1371 a po většinu své existence byl centrem vzdělanosti na Moravě. Vzdělávali se zde především mladí muži pro službu v různých úřadech.

Do josefínských reforem klášter postupně prodělal řadu stavebních proměn od gotiky až po klasicismus a je proto významnou barokní památkou. Na výzdobě jeho budov se podíleli vynikající umělci moravského baroka, například malíř Jan Kryštof Handke nebo sochaři Filip Sattler a Jan Kammereith.

Po zrušení kláštera v roce 1784 dekretem Josefa ll. byl objekt rozdělen. Kostel, spojovací trakt a bývalý proboštský palác připadly Arcibiskupství olomouckému, prostory bývalého kláštera postupně sloužily jako kasárna, německé gymnázium a později i jako skladiště textilu.

Autor: