Dělníci museli při přesouvání trámů do konstrukce rozebrat část střechy, jinudy by totiž dlouhé trámy dovnitř nedostali.
„Nové trámy jsou potřeba při obnově povalových stropů velkého a malého freskového sálu. Předpokládáme, že tyto stropy byly zvoleny kvůli větší stabilitě stropních podhledů, aby nedošlo k narušení fresek,“ nastínila mluvčí šternberské radnice Irena Černocká.
Nosná konstrukce povalových stropů je tvořena trámy, které mají obvykle tři hraněné plochy, jsou kladené nadoraz a propojené ocelovými skobami nebo šikmo zaráženými dřevěnými klíny.
„Fresky jsou v současné době sneseny a bezpečně uloženy, do budoucna se počítá s možností jejich navrácení zpět na původní místo,“ doplnila Černocká.
Výměna trámů je součástí velkých oprav, které začaly už v roce 2018 a měly by skončit letos v červnu. Celkové náklady jsou vyčísleny na 20,7 milionu korun.
Město už do oprav rozsáhlé památky investovalo v novém tisíciletí necelých 34 milionů a dalších téměř 17 milionů získalo z dotací. Kromě současných prací chce letos začít s opravami dalších prostor kláštera za 3,5 milionu korun, které potrvají dva roky a poté zde má vzniknout komunitní centrum.
Klášter byl po staletí centrem vzdělanosti na Moravě
Klášter augustiniánů kanovníků byl založen v roce 1371 a po většinu své existence byl centrem vzdělanosti na Moravě. Vzdělávali se zde především mladí muži pro službu v různých úřadech.
Do josefínských reforem klášter postupně prodělal řadu stavebních proměn od gotiky až po klasicismus a je proto významnou barokní památkou. Na výzdobě jeho budov se podíleli vynikající umělci moravského baroka, například malíř Jan Kryštof Handke nebo sochaři Filip Sattler a Jan Kammereith.
Po zrušení kláštera v roce 1784 dekretem Josefa ll. byl objekt rozdělen. Kostel, spojovací trakt a bývalý proboštský palác připadly Arcibiskupství olomouckému, prostory bývalého kláštera postupně sloužily jako kasárna, německé gymnázium a později i jako skladiště textilu.
