Kvůli koronavirové pandemii musejí zimní střediska nedobrovolně stát, a nemohou tak vydělávat. Jejich provozovatelé za to mohou dostat od státu 210 korun za místo na vleku, 340 za sedačku na neodpojitelné lanovce či 530 korun na odpojitelné lanovce.
Pokud nebudou chtít čerpat takzvané sedačkovné, mohou žádat padesát procent průměrných denních nákladů na provoz vypočítaných z údajů za uplynulé tři sezony. Příjemce pak dostane vždy nižší z takto vypočtených částek.
Areály z Olomouckého kraje se shodují, že ať už jde o první, či o druhou možnost, je kompenzace za období od 27. prosince do 22. ledna nedostatečná. Státní dotaci ale považují alespoň za částečnou náhradu ztrát, jež utrpí. Některé ovšem zvažují, zda dotaci vůbec využijí.
Jako například Skiareál Kopřivná v Jeseníkách.
„Budeme vážně uvažovat o tom, zda se do tohoto kompenzačního programu zapojíme, nebo půjdeme cestou uplatňování nároku na náhradu škody u soudu,“ řekl spolumajitel areálu Kopřivná Karel Ležatka.
Rakouský model je spravedlivý, míní provozovatel
Pokud totiž areál Kopřivná na státní dotaci „kývne“, zříká se dobrovolně jakékoli možné žaloby na náhradu škody za dobu, kdy nemohl být v provozu. Ve středisku je přitom jedna z nejmodernějších šestisedačkových lanovek v Česku, denně tak ztrácí velké peníze.
„Do 22. ledna bychom vydělali kolem dvaceti milionů korun. Od státu bychom dostali jen přibližně čtvrtinu, což se mi nezdá adekvátní,“ počítá Ležatka.
Podle něj je mnohem lepší rakouský model. Stát tam střediskům nahrazuje osmdesát procent ušlých tržeb.
„Ten systém je jednoduchý a spravedlivý pro všechny,“ přemítá Ležatka.
Manažer Resortu Dolní Morava Tomáš Drápal má rovněž za to, že kompenzace není dostatečná. Na druhou stranu ale kvituje, že program byl schválen velmi rychle bez dlouhého otálení.
„Samozřejmě násobně víc vygenerujeme z běžného provozu, ale bereme to tak, že to, co nabízí stát, je v dnešní době maximem možného. Alespoň víme, s čím můžeme po dobu uzavření areálu počítat,“ sdělil.
Naopak spokojenost neskrývá majitel menšího střediska Kaste v Petříkově v Jeseníkách František Kaštyl.
„Teď by měl člověk být vděčný za všechno. To, co nám stát dá, vychází stejně, jako bychom jeli zhruba na čtyřicet procent naší kapacity. Na přežití to stačí, i když bychom potřebovali určitě nejpozději koncem ledna otevřít,“ říká Kaštyl.
Některé areály kompenzace zachrání od krachu
Podobně vidí situaci majitel dalšího z menších areálů – střediska Miroslav v Jeseníkách Miloš Hladký.
„Určitě je to lepší než nic. Chci ještě podotknout, že byl nesmysl zavírat areály, když riziko nákazy je násobně nižší než třeba v obchodech,“ říká Hladký.
„Uzavřením se nic nevyřešilo, jenom stát musí zase něco platit z peněz daňových poplatníků,“ je přesvědčen Hladký.
Areálům ve vnitrozemí Olomouckého kraje ovšem vadí, že jsou „bité“ na tom, že nemohou mít tak dlouhou sezonu jako výše položená střediska v Jeseníkách.
„Při výpočtech se vychází z průměrné délky sezony 103 dnů, jenže my v našich podmínkách nemáme šanci lyžovat do Velikonoc. My jsme schopni mít sezonu někde mezi 70 a 90 dny. To nám kompenzaci hodně ponižuje,“ uvedl spolumajitel skiareálu Hlubočky Michal Stojmenov.
Většina areálů v regionu může být spokojena s tím, že dostane pokrytou část nákladů i za dobu, kdy ještě neměly sníh a nemohlo se zde lyžovat. Na vánoční svátky byla totiž připravená se vším všudy jen přibližně pětina všech středisek.
Šéf Asociace horských středisek Libor Knot zmiňuje nedostatky kompenzačního programu a jeho nedostatečnou výši.
„Požadovali jsme dotaci do výše sedmdesáti procent nákladů, ale to neprošlo. Jsme si vědomi, že pro některé provozovatele nemusí být dostatečná. V každém případě však pomůže částečně sanovat náklady a některé zachrání i od krachu,“ řekl.
Skiareály v Jeseníkách i v dalších oblastech regionu mají velký zájem na tom, aby se co nejdřív znovu rozjely. Jsou připravené zvládnout provoz i za přísných podmínek, z oslovených středisek neuvažují o předčasném ukončení sezony i přes panující nejistotu nikde.
„Schopnost zajistit na sjezdovkách řád navíc prokázaly skiareály už před Vánocemi. Jakákoli finanční podpora nemůže být přínosnější než příjmy z vlastního provozu,“ podotkl Knot.