iDNES.cz

Koloběžky a kola v Olomouci nemají kde parkovat. Jejich obliba roste

  4:40
V Olomouci si lidé oblíbili sdílená kola i elektrické koloběžky. Strážníci upozorňují, že lidé na nich jezdí i na chodníku. Potíže jsou také s přeplněnými stojany, kam si cyklisté nemohou zamknout své bicykly.

Mnozí obyvatelé Olomouce využívají sdílené elektrokoloběžky a kola. Další si ale stěžují na přeplněné stojany, koloběžky mnohdy jezdci odloží, kam je napadne. | foto: Stanislav Heloňa, MAFRA

Přes 400 jízdních kol a 250 elektrických koloběžek si mohli minulý rok půjčovat lidé v ulicích Olomouce. Letos jich bude ještě víc.

Město chce předejít přeplněným stojanům a špatnému parkování. Pomoci by mohla novela silničního zákona.

Na elektrokoloběžce se dá jet až rychlostí 25 kilometrů v hodině. Podle zkušeností olomouckých strážníků přitom někteří lidé křižují město bezohledně.

“Říkáme jim, že e-koloběžka nezastaví tak rychle, a připomínáme, že se nesmějí pohybovat po chodníku,” řekl mluvčí městské policie Petr Čunderle.

Parkování vedle stojanů

V Olomouci mají své stroje dvě společnosti, letos se chce přidat třetí se stovkou elektrokoloběžek. I kdyby už radnice měla pocit, že do města se další nevejdou, zakázat to nikomu nemůže.

Snaží se tak s provozovateli dohodnout. “Naše přání je, aby elektrokoloběžky parkovaly vedle stojanů a lidé ji nemohli odstavit kdekoli. Jedna společnost to respektuje, druhá tvrdí, že si uživatel může zastavit, kde chce. Ale teď zavádí nový software, tak by to mohli respektovat už všichni,“ shrnul náměstek primátora pro oblast Smart City Matouš Pelikán.

Nevhodně zaparkované elektrokoloběžky stojí například na chodnících, v trávě, u dopravních značek nebo v místech, kde brání pohybu.

Olomouc se radí s dalšími městy a hledá řešení.

“Hodně komunikujeme s Pardubicemi, Prostějovem, Opavou, s Prahou, kde mají nejdelší zkušenost. Elektrokoloběžky se šíří v celé Evropě. Jsou fajn, ale musí se to dobře pojmout. Novinkou je úprava silničního zákona, která prošla Sněmovnou. Týká se definice odloženého kola nebo koloběžky, podle které by město bylo oprávněno je někam odvézt, když někde překáží,“ dodal náměstek. Novela teď zamířila do Senátu.

Za špatné parkování následuje smazání účtu

Elektrokoloběžky v Olomouci provozují značky Bolt a Eagle Scoots.

“Obyvatelé si jízdu oblíbili a využívají je, i když není zrovna nejlepší počasí. Trend sdílené dopravy tu byl dost silný už před pandemií, která ho nejspíš ještě posílila. V ulicích máme přes 150 koloběžek na více než 130 místech,“ uvedl Martin Zajíc za společnost Bolt, která ve městě působí zhruba rok.

Pravidla pro e-koloběžky

Podle zákona mohou být elektrokoloběžky považovány nejen za jízdní kola, ale také za motorová vozidla. 

Pro provoz elektrických koloběžek v Česku platí různá pravidla. Ministerstvo dopravy uvádí, že rozhodující jsou zejména jejich maximální rychlost a výkon.

Aby byly koloběžky považovány za jízdní kola a mohly jezdit na cyklostezkách nebo v pěších zónách, nesmí jejich maximální rychlost přesáhnout 25 km/h. Výkon by neměl být vyšší než 1 000 wattů. S elektrokoloběžkou se nesmí na chodník.

Pokud tyto podmínky koloběžky nesplňují, zákon na ně podle ministerstva pohlíží jako na motorová vozidla. Pak nesmí ani do pěších zón, jejich uživatelé by měli mít řidičské oprávnění. 

Její aplikace pro chytré telefony podle Zajíce vede uživatele k bezpečné jízdě a správnému parkování. “Je pro nás důležité, aby kolem koloběžky mohl projet invalidní vozík nebo kočárek. Pokud se špatné parkování opakuje, nastane zablokování uživatelského profilu. Tam, kde je větší hustota chodců, je limit koloběžky automaticky snížen na 10 kilometrů v hodině,“ ujistil.

První sdílená kola se v Olomouci objevila už v roce 2014. Jejich počet se z několika desítek mezitím znásobil. Cyklisté s vlastními koly upozorňují, že kvůli soukromým společnostem nezbývají v cyklostojanech volná místa.

“Normálně, i bez sdílených prostředků, je k dispozici velmi málo stojanů a vhodných míst pro parkování kol. Provoz komerčních služeb situaci ještě zhoršil. Stojany vybudované z daní občanů nemohou lidé mnohdy využívat, neboť je zdarma zaplnil komerční provozovatel,“ stojí například v zápisu komise městské části Nové Sady, která se tématu věnovala.

Radnice má s provozovateli kol dohodu, kdy jim dává k dispozici polovinu míst v každém stojanu. K vidění jsou nicméně i stání, kam už se jiné kolo nevejde.

“Přeplněnost stojanů je oprávněná výtka. Aplikace cyklistům umožní tam jízdu ukončit, protože nemá přehled o jejich naplněnosti. Pak je otázka času, za jak dlouho jsou firmy schopné kola distribuovat jinam. Jde o ochotu provozovatelů i Olomoučanů, kteří mohou sdílené kolo třeba posunout o půl metru, protože některá nejsou ve stojanech zamčená,“ řekl Pelikán.

Z Prostějova do Olomouc

Společnost Nextbike přišla v roce 2019 do Prostějova, loni se stala druhým provozovatelem v Olomouci. Od minulého jara napočítala asi 7 tisíc uživatelů.

Nyní se chce soustředit na rozšíření do městských částí. “Pokud jde o plné stojany, usilujeme o to maximálně jim předcházet, náš tým servisních techniků se snaží kola každý den optimalizovat, aby jich na stanicích nebylo příliš mnoho. Primárně je rovnají vedle stanice, aby nezabírala prostor pro běžné cyklisty,“ podotkl obchodní ředitel Nextbike Lukáš Luňák.

Dopad pandemie koronaviru hodnotí nakonec pozitivně i společnost Rekola. Po přechodu velké části společnosti na home office sice přišel výrazný propad, se snahou vyhnout se hromadné dopravě pak ovšem čísla opět rostla.

“Kola pravidelně převážíme, aby je lidé měli do 250 metrů od bydliště,“ sdělil za Rekola Daniel Orlík.

zpět na článek