Místní nádraží v Prostějově sloužilo odedávna jako výchozí bod pro cestování a výlety po severozápadní části regionu.

Malebná budova uzavírá jednu z nejreprezentativnějších ulic města, Rejskovu třídu, a řada místních si bez starobylé železniční stanice nedokáže tuto část města vůbec představit.

9 fotografií

„Místní nádraží dotváří charakteristický lokální kolorit a genia loci. Má nezastupitelnou urbanistickou hodnotu z hlediska pohledu z Rejskovy třídy, nejvýpravnější a nejkrásnější prostějovské ulice,“ vysvětloval již v minulosti vedoucí oddělení památkové péče místního magistrátu Marek Perůtka.

Když Správa železnic, které nádraží patří, před časem potvrdila, že uvažuje o demolici, ve městě to vzbudilo pozdvižení. Lidem totiž budova přirostla k srdci.

Do celé věci se následně vložila prostějovská radnice a nádraží dala novou šanci. Primátor František Jura na posledním jednání zastupitelstva potvrdil, že město uvažuje o odkupu budovy.

„Správa železnic si nechala udělat odhad a ten je ve výši deset milionů korun. Cena se musí dodržet. Pokud bychom tuto cenu neakceptovali, správa by musela dát budovu do veřejné dražby. Existuje několik variant a my jasně říkáme, že nechceme bourání nádraží jako celku a hledáme možnosti, jak problém řešit,“ prohlásil primátor.

Nádraží čeká prodej, zbourání části budovy, či úplná demolice

Mluvčí Správy železnic Marek Illiaš vysvětlil, že na stole jsou tři varianty. Buď celá železniční stanice zůstane stát a město si ji koupí, nebo Správa železnic zbourá polovinu výpravní budovy s poštou a opraví zbylé části, které by mohla pronajmout městu či například policii.

„Třetí varianta je demolice celé výpravní budovy. Správa železnic vypracuje jednoduchou studii všech tří variant včetně návrhu výstavby nové výpravní budovy a předloží je magistrátu. Magistrát a zastupitelé města rozhodnou, ve které variantě pokračovat,“ uvedl mluvčí.

Nedávno do celé věci vstoupil také bohatý olomoucký podnikatel Richard Benýšek. Spolupracovník Petra Kellnera a někdejší majitel hokejové Slavie nyní podniká hlavně v lesnictví a na Moravě mu patří přes 1 500 hektarů zemědělské půdy. U Prostějova miliardář vlastní například Bělecký Mlýn nebo zámek v Přemyslovicích.

Jak upozornil Deník, v případě, že se Správa železnic s městem nedomluví, Benýšek by budovu rád koupil a zachránil.

„Mám k ní emoční vztah. Dřív na místním nádraží nastupovali výletníci, kteří pokračovali dál moravskou západní dráhou, a díky tomu se poznala celá západní část Prostějovska včetně Běleckého mlýna,“ řekl.

Podnikatel rovněž připomněl, že kamenem ze Stražiska a Běleckého Mlýna je vydlážděna celá přilehlá Rejskova třída. Přímo na místním nádraží se tento kámen vykládal. Benýšek, který je poměrně aktivní v západní části Prostějovska, uvažuje o nádraží jako o určitém zázemí pro turistické aktivity.

Z nádraží by mohly jezdit výletní parní vlaky

„Jde třeba o výletní parní vlaky, mohlo by zde být komunitní centrum, kavárna, ale i malometrážní byty,“ nastínil Benýšek. O ceně kolem deseti milionů korun nechtěl spekulovat.

„Záleželo by například na tom, jaký by k tomu byl pozemek. Nemám také tušení, jak by si Správa železnic představovala další provoz nádraží,“ vysvětlil.

Podle Správy železnic je současný stav budovy nevyhovující, místy až havarijní. Před deseti lety se místní památkáři snažili budovu prohlásit za kulturní památku, ministerstvo kultury však žádost zamítlo.

„Jsou města, která si podobnou architekturu hýčkají a opravují. Pro Prostějov je to nenahraditelná budova, je to doklad průmyslového rozvoje města,“ připomíná autor několika knih o prostějovské architektuře Miroslav Chytil. Unikátní je například vnější plášť budovy, ale především nádherný peron.

Jeden z velkých kritiků demolice, výtvarník a spoluautor knih a filmů o prostějovské architektuře Tomáš Vincenec doufá, že se budovu podaří zachránit.

„V Prostějově už se toho zbouralo zbytečně moc, takže zbourat ještě místní nádraží, to už by byl opravdu zločin. Jakákoliv forma záchrany by byla pozitivní,“ řekl umělec.