Vodu pro jesenické lázně i samotné město zadrží také „podzemní hráze“

  16:08
Osm kilometrů čtverečních na Jesenicku zkoumali experti kvůli zachování zdrojů vody pro město Jeseník a Priessnitzovy lázně. Pomohou tu nové rybníčky i příkopy pro lepší vsakování srážek.

Priessnitzovy léčebné lázně v Jeseníku. | foto: J.A.Talskýpro iDNES.cz

Studniční vrch v Jeseníku, který je bohatý na nejkvalitnější pitnou vodu a slouží jako její zdroj jak pro slavné Priessnitzovy léčebné lázně, tak pro část města, čekají úpravy. Cílem je při nynějších změnách klimatu, častém suchu a nedostatku srážek zadržet ve zdejší krajině více vody.

„Znamená to vícero aktivit, jednou z nich je péče o zdroje vody. A Studniční vrch je jejím zásadním zdrojem pro významnou část Jeseníku,“ uvedl technický ředitel společnosti Vodovody a kanalizace Jesenicka Robert Černý.

Jaký je stav 15 pramenů, bude jasné v příštích měsících

Konkrétně má Černý na mysli přírodě blízká opatření, jež na Jesenicku zvýší schopnost lesních pozemků zadržet vodu. Jen tak se na Studničním vrchu podaří zachovat vydatnost důležitých pramenů.

„Investicím, jež se uskuteční v příštích letech, předcházel rozsáhlý průzkum asi osmi kilometrů čtverečních na Sokolském hřbetu. V první etapě šlo o průzkum jedenácti pramenů – například Finského, Večerního či Slovanského – a sedmi povrchových toků, jako je mimo jiné Kalvodka, Vidnávka anebo Lubina,“ vypočetl Černý.

Ve druhé, navazující etapě se odborníci podrobně věnovali stavu čtyř pramenů, a to Jitřního, Vilémova, Rumunského a také Priessnitzova. Podrobné vyhodnocení průzkumu a všech dat z terénu je naplánované na následující měsíce.

„Přímo na Studničním vrchu jsme se zaměřili na povodí Priessnitzova potoka a Pekelného potoka. U obou chceme udělat přírodě blízká opatření, která poslouží ke snížení rychlosti odtoku srážkových vod, zadržení vody v krajině a následně k pozvolnému vsakování do země,“ vypočetl Černý.

Průzkum na Studničním vrchu, jehož součástí byly i kopané sondy, pak podle něj potvrdil, že v oblasti Pekelného potoka dává smysl vybudovat takzvané podzemní přehrážky.

„Jde o to ve vytipovaných místech udělat hluboké příkopy, ty vyplnit přírodním materiálem, jako je dřevo, kamení anebo jíl, a vytvořit tím jakési podzemní hráze, které pomohou vodě vsáknout se i do větších hloubek,“ vysvětlil Černý.

Voda ze srážek za poslední dobu už téměř odtekla pryč

Stavba těchto přehrážek je už naplánovaná na roky 2021 a 2022. Na vhodných místech Studničního vrchu se pak objeví také nové tůňky, rybníčky či malá jezírka.

„Letos je dostatek vody. Bohužel, Studniční vrch je už tak nasáklý, že srážková voda za poslední dobu už téměř všechna odtekla pryč. Jinak by z letošních bohatých srážek tato oblast mohla takzvaně žít ještě několik let. I tak budou mít plánovaná opatření do budoucna velký význam,“ poznamenal Černý.

Plány vodohospodářů se přitom zamlouvají také jesenické radnici. „Do budoucna musíme co nejvíce předcházet následkům v období sucha a tohle je určitě dobrá cesta,“ ohodnotil místostarosta Jeseníku Václav Urban.

Podle něj mají opatření na Studničním vrchu význam nejenom pro zdejší ložiska, která lidé využívají jako zdroj pitné vody, ale zároveň mohou pomoci také cenným lázeňským pramenům, kterých je v oblasti Studničního vrchu velké množství.

„V minulosti řada pramenů vyschla. Snad se do nich podaří vodu díky navrhovaným opatřením vrátit,“ dodal místostarosta.

S postupem vodohospodářů souhlasí i ochránci přírody. „Zadržení vody v krajině pomocí ekologických metod přispěje ke zvýšení biodiverzity. Pokud se to u Studničního vrchu podaří, může tato oblast sloužit jako modelová i pro jiná místa,“ sdělil Marcel Minář z Českého svazu ochránců přírody.