V kraji se nejdůkladněji dbá na prevenci u dětí. „Loni absolvovalo takovou prohlídku u pediatra 56 procent z nich a předloni to bylo o jedno procento více,“ vyčíslila Jana Sixtová z tiskového oddělení Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Pojišťovny i mnozí lékaři se domnívají, že se na zájmu, či nyní spíše nezájmu o prevenci podepsala především pandemie koronaviru. Počet prohlídek se v regionu totiž od začátku letošního roku mírně zvedl, což naznačuje, že se lidé k prevenci začínají pomalu vracet.
Stále však k lékaři často chodí až ve chvíli, kdy je začnou trápit nějaké zdravotní potíže. Nemoc je tak odhalena v pokročilejším stadiu, tudíž je pak léčba komplikovanější, statisticky méně úspěšná a pro systém veřejného zdravotního pojištění dražší.
„Prevence by měla v ideálním případě zachytit onemocnění ještě ve stadiu bez příznaků. Včas zachycená nemoc má větší úspěch na úplné vyléčení,“ potvrzuje zástupkyně Sdružení praktických lékařů ČR za Olomoucký kraj Jarmila Ševčíková. Ukázkovým příkladem jsou podle ní třeba srdeční arytmie.
„Stává se, a ne zřídka, že při prevenci zachytíme srdeční arytmii, o které samotný pacient vůbec neví. Ihned ho pak posíláme do nemocnice na další potřebná vyšetření. Není proto radno to podceňovat,“ podotkla Ševčíková.
Podobně lze podle ní včas odhalit též například skryté krvácení do stolice, což může znamenat rakovinu tlustého střeva, nebo podchytit počínající demenci.
Ministerstvo chystá motivační bonusy
Mnozí lékaři se sami snaží své pacienty k pravidelným prohlídkám motivovat a na prevenci je upozorňují.
„Na prohlídky lidi cíleně zvu, pokud se mi v ordinaci sami objeví, nebo případně upozorním jejich příbuzné. Díky prevenci pak máme v ordinaci včasné záchyty i závažnějších diagnóz, jako je například karcinom prostaty u mužů, karcinom tlustého střeva nebo fibrilace síní. To jsou věci, které bychom třeba běžně nepoznali,“ popsal praktický lékař z Prostějova Tomáš Blechta.
V budoucnu by mohly pacienty k častější prevenci motivovat také bonusy pro ty, kteří na prohlídky pravidelně chodí. Nyní je připravuje ministerstvo zdravotnictví. Takoví lidé by pak měli běžně hrazená vyšetření zdarma.
Mohlo by se typově jednat o prohlídku, kterou musí od určitého věku podstoupit senioři, kteří chtějí nadále řídit auto, nebo takzvané komplexní manažerské prohlídky, jež by byly zdarma jednou za pět let.
„Benefity, které namotivují lidi k pravidelným preventivním prohlídkám, mají vést k tomu, abychom zachytili nemoci v časných stadiích, efektivně je léčili, nebo jim úplně předešli. Je to podobné jako servis aut,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Prohlídky jsou hrazené z pojištění či programů
Mnozí praktici z regionu motivování pacientů k prohlídkám podporují. „Já bych však také uvítala, kdyby i na preventivní prohlídky u praktiků posílaly pojišťovny pozvánky zvacím dopisem. Kvůli covidu totiž mnoho lidí přestalo na prohlídky chodit,“ upozornila praktická lékařka pro dospělé ze Šumperka Eva Kaňová.
„Do ordinace se už však někteří začali postupně vracet, tak teď dělám prevenci hojně,“ dodala.
V rámci veřejného zdravotního pojištění mohou lidé přijít na hrazenou preventivní prohlídku u praktického lékaře jednou za dva roky, u zubního lékaře nebo gynekologa pak dvakrát ročně.
Na prohlídce praktik s pacientem doplní anamnézu, zkontroluje platnost očkování a kompletně jej vyšetří včetně měření krevního tlaku, vyšetření moči a kontroly zraku i sluchu. Další vyšetření pak provádí v závislosti na věku nebo možných rizicích.
U žen starších 25 let se například vyšetřují prsa kvůli rakovině, lidem po třicítce se také kontroluje hladina krevních tuků nebo cukrů, po čtyřicítce přibývá vyšetření srdce EKG. Od padesáti let si pak mohou pacienti nechat udělat vyšetření skrytého krvácení ve stolici, které signalizuje rakovinu tlustého střeva či konečníku, a od 55 let kolonoskopické vyšetření.
Zdravotní pojišťovny kromě toho také hradí další tři programy pravidelných kontrol pro odhalení zhoubných nádorů prsu při vyšetření na mamografu, děložního hrdla u gynekologa a tlustého střeva či konečníku.