Ke změně nakládání s odpadem nutí Přerov stejně jako ostatní obce blížící se zákaz ukládání odpadů na skládky, který začne platit za pět let. Přerovští zastupitelé po dlouhé diskusi nakonec odsouhlasili, že se dají cestou, kterou rýsuje hejtmanství – stanou se akcionářem Servisní společnosti odpady Olomouckého kraje. Nákup akcií město přijde na 650 tisíc korun.
„Servisní organizace Olomouckého kraje bude mít sdružením odpadů od více původců silnou vyjednávací pozici na trhu,“ je přesvědčený přerovský radní a náměstek hejtmana Petr Vrána (ANO).
Ještě nedávno přitom město zvažovalo jinou variantu. Vytříděná, spalitelná část odpadu z domácností měla sloužit jako takzvané tuhé alternativní palivo (TAP) pro nové kotle v místní teplárně provozované koncernem Veolia. Dodnes se ale nepodařilo vyjasnit, kdo a kde by vybudoval úpravnu, kde by se z vytříděného odpadu vyráběly brikety TAP.
„Město Přerov se všemi integrovanými obcemi vyprodukuje ročně asi 12 tisíc tun odpadu. Aby se investice do úpravny vyplatila, muselo by mít zařízení roční kapacitu minimálně 60 tisíc tun. Do Přerova by se další odpad musel ještě dovážet,“ prohlásil Bohumír Střelec, jednatel technických služeb a radní za ANO.
Plán ztroskotal i na faktu, že město by se takto zbavilo jen asi 60 procent odpadu, o zbytek by se muselo postarat samo.
Opozice: Je to vzkříšení plánu na megaspalovnu
Na plánech Veolie neúčast Přerova nic nemění. Staré kotle na uhlí v teplárně už příští rok začne vyměňovat za multipalivové, v nichž bude kromě TAP spalovat i biomasu. Jen bude TAP nakupovat na trhu jako komoditu a do Přerova dovážet.
V takovém případě tedy nastane paradoxní situace, kdy se přerovské odpady budou z města odvážet pryč, ale jiné odpady (TAP) nakoupené jako palivo do teplárny se budou naopak vozit do Přerova.
„Aby mohla dodat požadované množství tepelné energie, má Veolia v plánu dovézt asi 100 tisíc tun TAP ročně. My přitom svůj odpad, který by byl energeticky využitelný, odvezeme jinam a ještě zaplatíme za likvidaci,“ upozornil opoziční zastupitel Libor Slováček (Za prosperitu Přerova).
Krajský odpadový plán totiž počítá s tím, že servisní společnost bude provozovat překladiště a obce se zavážou po dobu 15 až 30 let dodávat tam odpad. Ten bude dál putovat do spalovny provozované soukromou firmou, která za likvidaci dostane zaplaceno. Servisní společnost se zároveň zaváže k dodávkám minimálního množství odpadu, jinak jí budou hrozit sankce.
„Podle mě jde o tlak na to, aby se v kraji obnovil záměr megaspalovny, kterou už však nebude spravovat samospráva, ale soukromá společnost,“ kritizuje plány kraje Helena Netopilová z opozičního hnutí Společně pro Přerov (SpP).
Na slovo spalovna jsou Přerované citliví. V době, kdy se o tomto městě uvažovalo pro stavbu krajského zařízení ZEVO, tedy zařízení pro energetické využití odpadů, se tam pořádaly protestní pochody. Radnice se proto zavázala, že v případě rozhodování o stavbě vypíše referendum.
I proto podle Střelce tato varianta nepřichází v úvahu: „Je to politicky nereálné,“ uvedl.
Navzdory nejasnostem už do akciovky vstoupila řada měst
Nejbližší spalovna je v Brně, podle Střelce však další zájemce o likvidaci odpadu už nepřijímá. I po uvažovaném rozšíření chce kapacity nabídnout přednostně obcím z Jihomoravského kraje a části Vysočiny. Otázkou tak zůstává, kde vlastně odpady ze střední Moravy skončí. Hejtmanství chce řešení nechat na budoucím vysoutěženém partnerovi.
„Ano, bude to byznys, proto i my jsme uvažovali, že bychom takové koncové zařízení postavili. Ale máme jako obce na to zadlužit se na částku dvě až tři miliardy? To je nemyslitelné, zvlášť když na takovou investici už nepůjde čerpat dotace,“ pronesl na přerovském zastupitelstvu Jiří Pospíšil, místopředseda správní rady spolku Odpady Olomouckého kraje, který má koncepci budoucího nakládání k odpady v regionu na starosti.
„Proto budeme soutěžit službu, a kdo nabídne nejlepší podmínky, ten ať od nás odpad odebírá a zlikviduje,“ dodal.
Opozice před hlasováním o nákupu akcií kritizovala i to, že zastupitelé nedostali kompletní materiály.
„Studii proveditelnosti jako celek jsme si museli obstarat sami, i tak je tam spousta anonymizovaných stránek, údajně kvůli obchodnímu tajemství,“ podotkla Netopilová.
Na nejasnosti okolo působení měst v krajské akciovce nedávno upozorňovali i prostějovští zastupitelé. I toto město ale nakonec do servisní společnosti vstoupilo. Jejími akcionáři jsou kromě Olomouce také Uničov, Mohelnice nebo Konice.