Letošní zahájení dostavby D1 bude rovno zázraku, spíše hrozí roky zpoždění

  4:54
Rok 2021 je klíčový pro dostavbu posledního úseku dálnice D1 u Přerova. Pokud nezačne do konce listopadu, čeká stavbu další zhruba čtyřletý odklad, neboť vyprší platnost klíčové výjimky. V tuto chvíli přitom přípravy opět stojí poté, co u soudu na podzim uspěly s žalobou ekologické spolky.

Dálnice D1 nyní končí u přerovské místní části Předmostí. Nemusí se to změnit ještě několik let. | foto: Stanislav Heloňa, MAFRA

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) stále věří, že nezbytná povolení získá včas. A tak přestože nemá zatím stavební povolení a dokonce ani platné územní rozhodnutí, začalo hledat firmu, která obchvat Přerova a současně poslední chybějící úsek dálnice D1 postaví. Stihnout zahájení stavby za 6,7 miliardy korun v termínu však bude téměř rovno zázraku.

„Termíny jsou těsně na hraně, jakékoliv další externí vlivy, například možné žaloby a další napadání znamenající prodlužování lhůt, mohou bohužel vést k tomu, že se nepodaří stavbu včas zahájit,“ připustil zmocněnec ministerstva dopravy pro urychlení přípravy stavby David Čermák.

Nejzazší termín pro zahájení je letošní listopad, dokdy platí výjimka z posouzení vlivu na životní prostředí známé pod zkratkou EIA.

Na poslední desetikilometrový úsek D1 čekají hlavně obyvatelé Přerova, dálnice má městu ulevit od tranzitní dopravy, jež ve špičkách blokuje ulice. Vážnou trhlinu však nadějím, že se vše podaří stihnout, dalo rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, který loni v říjnu vyhověl žalobám spolků Děti Země a Krajina Dluhonice a zrušil dřívější územní rozhodnutí.

Důvodem byly chyby olomouckého stavebního úřadu, ale také ministerstva životního prostředí, které nedořešilo například způsob zimní údržby na dálnici vedoucí ochranným pásmem minerálních vod v oblasti Horní Moštěnice.

Náprava chyb ještě stále není dokončena

Úřady se teď rychle snaží pochybení napravit, ministerstvo už se vypořádalo se svými.

„Podmínka týkající se zimní údržby byla doplněna závazným stanoviskem ministra ze dne 30. 12. 2020,“ uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Charvát.

Krajský úřad, k němuž se po prohraném soudu územní řízení vrátilo, zatím nerozhodl.

„Úřad znovu rozhoduje o odvoláních podaných proti územnímu rozhodnutí Magistrátu města Olomouce ze dne 19. 11. 2019. Jakmile shromáždí všechny podklady pro vydání rozhodnutí, seznámí s nimi účastníky řízení a následně ve věci rozhodne. Kdy se tak stane, nelze v současné době sdělit,“ uvedla mluvčí úřadu Eva Knajblová.

Odpůrci mohou podat další odvolání či žaloby

Potíž je v tom, že i kdyby územní řízení znovu nabylo právní moci, ohrožují ho okolnosti kolem jiné žaloby. Tu podalo několik lidí včetně obyvatel Dluhonic – přerovské místní části, kterou má dálniční obchvat vést.

Jak potvrdila mluvčí ostravského krajského soudu Klára Krystynová, senát ji odmítl s tím, že už dříve rozhodl o žalobě, která směřovala proti témuž rozhodnutí. Vývoj událostí však odpůrcům stavby dává možnost žalovat nové územní rozhodnutí.

Rizikovým je navíc pro doplnění poslední části D1 i stavební řízení. ŘSD už o povolení ke stavbě požádalo a minimálně Děti Země se procesu chtějí účastnit.

„Zatím čekáme, až bude zahájení řízení oficiálně oznámeno, abychom nastudovali podklady. Hlavně chceme mít jistotu, že podklady jsou v pořádku a že zohledňují i vlivy dálnice na okolí,“ sdělil předseda Dětí Země Miroslav Patrik, jenž věří, že o stavební povolování se budou zajímat i další spolky a místní lidé.

Boj o posunutí dálnice trvá, byť už je prakticky nemožné

Ekologičtí aktivisté a několik obyvatel Dluhonic se svými kroky snaží docílit toho, aby ŘSD odklonilo zhruba kilometr dálnice asi o 150 metrů na východ od přerovské místní části. To by zachránilo místní hřiště a několik domů před demolicí. Spolky na tom trvají, přestože i krajský soud v loňském rozsudku konstatoval, že to není možné.

Znázornění úpravy trasy posledního úseku dálnice D1 u Přerova, o kterou se zasazuje hnutí Děti Země a také část obyvatel místní části Dluhonice.

Znázornění úpravy trasy posledního úseku dálnice D1 u Přerova, o kterou se zasazuje hnutí Děti Země a také část obyvatel místní části Dluhonice.

„Předložíme podrobnější důvody,“ argumentuje nicméně Patrik.

Paradoxem je, že posouvat dálnici už není kam. Variantě prosazované spolky už dnes stojí u Dluhonic v cestě jiné stavby.

„Trasu už nikdo nezmění, protože jsou udělané přeložky vysokého napětí, vysokotlakého plynu a je také postaven most přes železniční trať, který by byl s posunutím v kolizi,“ vysvětlil předseda komise místní části Dluhonice Oldřich Boráň.

„I kdyby se musela dělat nová EIA, což by stavbu zdrželo asi o čtyři roky, stejně se v Dluhonicích bude bourat. To už nikdo nezmění,“ je přesvědčený Boráň, jehož slova potvrdil i zmocněnec Čermák.

Dluhonice už navíc výměnou za kompenzace ve výši asi 130 milionů korun se současnou trasou dálnice souhlasily. Díky tomu se místní jen letos dočkají opravených chodníků a nových parkovacích ploch či veřejného osvětlení. Projektovat se začne i cyklostezka z Přerova do Dluhonic nebo rozvojová zóna, kde si lidé budou moci postavit nové domy.

„Všichni dělají maximum pro to, aby se letos zahájení stavby dálničního obchvatu stihlo. Je ale otázkou, zda to bude stačit. Bohužel to není v rukou dotčených orgánů, ale případných odvolání a soudů,“ obává se primátor Přerova Petr Měřínský.