První zídka má vzniknout nad jezem směrem od mostu k chemickým závodům, druhá povede od lokality pod nemocnicí až k tenisovým kurtům.
„Náklady se budou pohybovat okolo 82 milionů korun. Město by se mělo podílet 15 miliony, větší část může pokrýt dotace z ministerstva zemědělství,“ shrnul primátor Petr Měřínský.
Nové zábrany navážou na dřívější protipovodňové stavby ve městě. Od roku 2017 stojí například zídka na nábřeží Edvarda Beneše mezi mosty Míru a Legií, kterou hasiči při hrozících záplavách doplňují v mezerách mobilním hrazením.
„Nemá ale jít jen o stavbu zídek, v plánu jsou samozřejmě i opatření na stokové síti, která mají při povodních zabránit zpětnému zaplavení přes kanalizační síť, kdy v ní vzniká tlakové proudění a splaškové vody jsou spolu s vodou z Bečvy vytlačovány do ulic,“ popsal radní Michal Zácha.
Stavby už jsou prakticky nachystané – je hotová projektová dokumentace, zídky mají stavební povolení a zastupitelstvo schválilo smlouvu o spolupráci mezi městem a Povodím Moravy, které je správcem řeky a bude rovněž investorem.
Dohoda obou stran je nutná pro podání žádosti o dotaci z programu ministerstva zemědělství, které by mohlo přispět částkou pokrývající až 85 procent stavebních nákladů.
Ochranu před velkou povodní přinese až nádrž Skalička
Zábrany, které kolem koryta řeky Povodí Moravy s městem postupně budují, chrání obyvatele jen před menšími záplavami. Tomu, aby se neopakovala situace z roku 1997, kdy město zasáhla stoletá voda, zabrání až klíčová stavba na Bečvě – vodní dílo Skalička, která má vzniknout nedaleko Teplic nad Bečvou.
O konkrétní podobě nádrže, jež má v Pobečví chránit zhruba sto tisíc lidí, ale stále není rozhodnuto. Existuje pouze několik studií, ze kterých vychází pět možných variant. Ve hře tak jsou suchý poldr nebo přehrada, ale také boční suché i takzvané mokré nádrže.
Poldr se přitom u Skaličky plánuje už od roku 2000, teprve v posledních pěti letech se objevila i varianta nádrže se stálou vodní hladinou. Ta by podle Povodí Moravy mohla řešit i problémy se suchem.
Plány na přehradu ale doslova vyděsily ekologické organizace. Bečva je totiž největší a poslední štěrkonosná řeka v Česku a přehrada by podle nich tuto vlastnost toku zničila.
Podle některých geologů navíc hrozí, že tlak vody z napuštěné přehrady poškodí unikátní hydrotermální systém Hranického krasu. Na to by mohly doplatit Zbrašovské aragonitové jeskyně nebo lázně v Teplicích nad Bečvou, jež by tak přišly o prameny léčivé minerální vody.
Rozhodnutí o Skaličce padne letos, slibuje ministr
Ekologické organizace proto prosazují na stejném místě boční poldr. Suchá nádrž, jež by stála na levém břehu Bečvy, by se plnila jen při povodních, jinak by řeku podle odborníků nijak neomezila.
Jak moc jsou obavy ohledně podzemních vod v Hranickém krasu oprávněné, má ukázat hydrogeologická studie, jejíž součástí jsou inženýrskogeologické průzkumy v oblasti. Ani ta ale není zatím hotová.
S tím, které řešení bude nejvhodnější, má poradit nezávislá analýza expertů z několika institucí.
„V letošním roce rozhodneme, zda bude nejvhodnější vybudovat suchý poldr, nebo víceúčelovou nádrž,“ slíbil ministr zemědělství Miroslav Toman.