Důvody, pro které ostravský krajský soud před měsícem zrušil územní rozhodnutí na stavbu posledního úseku dálnice D1 u Přerova, nejsou podle odborníků fatální, ale ani banální.

Jedna z chyb, na něž soud poukázal, ovšem míří za ministerstvem životního prostředí (MŽP). To se podle senátu v pro stavbu klíčovém stanovisku EIA (posouzení vlivu na životní prostředí) dostatečně nevypořádalo s otázkou zimní údržby dálnice.

Přestože EIA je tak neplatná, zástupci resortu tvrdí, že se věc dá snadno napravit. Za závažnější naopak považují pochybení, jež jdou na vrub olomouckého magistrátu.

Krajský soud se dokumentací k D1 zabýval kvůli žalobám spolků Děti Země a Krajina Dluhonice. Bránily se proti dřívějšímu rozhodnutí krajského úřadu v Olomouci. Ten zamítl jejich odvolání proti změně územního rozhodnutí vydané letos v květnu olomouckým stavebním úřadem.

Ochrana minerálních vod

Zúčastněné strany nechtěly rozsudek hodnotit, dokud nebude k dispozici jeho písemné odůvodnění. To přišlo minulý pátek.

„Je to pár hodin, co jsme si jej přečetli, ale podle mě je to napravitelné. Nevím však, jak snadno půjde vše doplnit, protože to bude znamenat nějaké dopisování mezi úřady,“ řekl David Fiala, ředitel brněnského závodu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), který má stavbu na starosti.

Na to, že MŽP zanedbalo zimní údržbu, upozornila přerovská senátorka Jitka Seitlová, která odůvodnění prostudovala o den dřív.

„Úsek dálnice prochází ochranným pásmem II. stupně přírodních minerálních vod Horní Moštěnice, nelze proto vyloučit nepříznivý dopad chemických údržbových materiálů na místní prameny, ale i na řeku Bečvu. Soud považuje za nedostatek, že se otázka posypového materiálu bude řešit až při kolaudaci. Jestliže se bude muset používat jiná posypová směs než chemická látka, musí se už při stavbě myslet na nějaké úložiště,“ shrnula Seitlová.

Sama zatím nebyla schopna odhadnout, jak vážný problém to je. „Obrátila jsem se na právníky, zatím nemám odpověď. Považuji to ale za zbytečnou chybu, která zbrzdí proces přípravy stavby,“ podotkla.

Právníci MŽP to odmítli. „Soud zrušil rozhodnutí krajského úřadu v první řadě ze čtyř podstatných důvodů, které se postupu MŽP netýkají, ale týkají se rozhodování stavebního úřadu Magistrátu města Olomouce. Rozhodnutí krajského úřadu by bylo pro tyto vady zrušeno nehledě na stanovisko EIA,“ tlumočila jejich námitku mluvčí resortu Petra Roubíčková a dodala: „Chybějící podmínka k údržbě silnice v zimním období bude jednoduše napravena doplněním stanoviska EIA v době, kdy olomoucký stavební úřad bude opravovat svá rozhodnutí. Rozhodně nehrozí, že by MŽP způsobilo oddálení výstavby.“

ŘSD hraje o čas

Olomouckému magistrátu krajský soud vytýká, že do svého rozhodnutí nezahrnul některé podmínky, jež vyplývají ze závazných stanovisek.

„Soud uznal, že všechny požadavky tří závazných stanovisek na ochranu vod, významných krajinných prvků a krajinného rázu měly být zahrnuté do podmínek územního rozhodnutí, neboť ukládat jen některé požadavky je nepřípustné,“ uvedl k tomu předseda Dětí Země Miroslav Patrik a dodal:

„Bylo nepochopitelné, když si olomoucký magistrát z uložených požadavků závazných stanovisek jakoby na trhu vybral jen některé a ty pak zahrnul do územního rozhodnutí.“

Další absurditou podle Patrika bylo, když Krajský úřad v Olomouci ani po upozornění jeho spolku tuto nezákonnost neopravil. „Jde o důkaz systémové podjatosti krajského úřadu,“ podotkl Patrik.

Vedoucí stavebního odboru magistrátu Eva Hyravá v pátek nechtěla nic komentovat:

„Zatím jsem neměla čas rozsudek prostudovat, takže se nemůžu vyjádřit. Teď je ale na tahu krajský úřad. Jeho rozhodnutí soud zrušil, bude tedy záležet, jestli nám vše vrátí k novému projednání, nebo to nějak doplní či změní.“

Magistrát dostal spis pro územní rozhodnutí poté, co si spolek Děti Země stěžoval u krajského úřadu, že přerovský stavební odbor – jenž měl záležitost původně na stole – je takzvaně systémově podjatý. Kraj námitce vyhověl, celý proces to pak zdrželo o 18 měsíců.

ŘSD přitom hraje o čas. Desetikilometrový úsek D1 mezi Přerovem a Říkovicemi se musí začít stavět nejpozději v listopadu 2021, jinak mu vyprší platnost EIA. ŘSD už v létě podalo žádost o stavební povolení.
Řízení ale nemůže pokračovat, dokud nebude územní rozhodnutí opět pravomocné.

Pokud bude zrušeno definitivně, přípravy stavby se vrátí téměř na začátek a dálnice se nezačne stavět dřív než za několik let. Žaloby ze strany spolků proto kritizuje i vedení Přerova.

„Zájmy hrstky jedinců, kteří ani nejsou výstavbou dálnice dotčeni, zatím vítězí nad zájmy absolutní většiny,“ řekl již dříve přerovský radní pro dopravu Tomáš Navrátil.