Členové spolku zorganizovali sázení stromů na obnovené polňačce. V obci už toho má spolek za sebou víc, v říjnu bude pokračovat výsadbou dalších stromů na sousedním katastru.
Janě Látalové, předsedkyni spolku, kdysi místní stařenka Pospíšilová vyprávěla, jak se u nich za stodolou před více než sto padesáti lety scházeli lidé, kteří s koňmi a vozy vyráželi do rakouského poutního města Mariazell. Jejich první kroky k jedné z nejvýznamnějších mariánských svatyní střední Evropy, vzdálené přes tři sta kilometrů, vedly z Vojnic, dnes části Těšetic, cestou za humny.
Cesta zmizela při takzvaném scelování polí a v sedmdesátých letech zanikla úplně. Nezůstalo nic kromě sochy Panny Marie Cellenské, postavené v roce 1879 manželi Vitáskovými na památku poutí, které iniciovali, v místě u dnešní silnice mezi Ústínem a Těšeticemi.
„To jediné spolu s pár fotkami v místní kronice zbylo. Informace od pamětníků by brzy zmizely. V roce 2019 jsem přišla s myšlenkou sem alej a historickou informaci vrátit. Oslovila jsem sousedy, požádali jsme obec o povolení a s finanční podporou místních obyvatel jsme vysadili 38 dubů a lip,“ popisuje Látalová. Aleji říkají Poutní.
Trhová cesta
Minulý rok se zemědělskou společností ZD Těšetice, která má pronajatá obecní pole, vyjednali obnovení kilometr a půl dlouhé původní cesty z Vojnic směrem k Olomouci.
Sázelo se v listopadu, osmdesát stromů různých druhů. I tentokrát spolek jejich skladbu vybral tak, aby vydržela podmínky uprostřed obdělávané krajiny. Z ovocných stromů je tu několik hrušní pro kolemjdoucí.
Také tady stojí mezi stromy lavička a informační tabule, historické fotografie ukazují život na vesnici v průběhu celého století.
„Držíme se původního názvu, a tím je Trhová cesta. Většina obyvatel na vsi se původně živila zemědělstvím a přebytky vozili do města na trh,“ připomíná předsedkyně spolku založeného letos na jaře.
Bez právní formy by se hůř jednalo s úřady nebo hospodařilo s penězi ze sbírek a darů sponzorů. Výsadbu platili lidé, kteří si tak mohli strom osvojit. Minulý rok se zapojilo osmdesát rodin.
Péče o stromy
Polovina z ceny příspěvku byla hodnota stromu, druhá pokrývá zaměření pozemku, údržbu dřevin, sekání trávy, zavlažování.
„Když se sází v krajině stromy přes dotace, není k nim potřebný vztah. Jde to často mimo lidi a jejich pozornost. Záměrem spolku je lidi vtáhnout do společné práce a péče o krajinu, která je naším společným domovem,“ říká Látalová, včelařka z Vojnic.
„Pokud se srdce vzdálí od přírody, zatvrdí se. Nedostatek úcty k tomu, co roste a je živé, rychle povede také k nedostatku úcty k lidem,“ domnívá se.
Živé cesty alejí mají také sponzora. Majitel těšetické destilerky Tosh přispívá z výtěžku prodeje sudového ginu. Spolupráce s ním už usnadnila jednání o další plánované aleji, jejíž obnova se připravuje na tento měsíc.
Padesát dubů a lip vytvoří stromořadí U Lipek. Růst bude podél trasy současné cyklostezky mezi olomouckým Neředínem a Náměští na Hané.
„Máme domluvený kilometrový úsek v katastru sousední obce Ústín. Zemědělské družstvo Unčovice nám slíbilo připravit svou technikou pole. Náš cíl je směrovat aleje až do Olomouce. Na trase budou postupně umístěny nové svatojakubské značky,“ ukazuje spoluzakladatelka spolku na obrázek žluté mušle v modrém poli.
O značení se stará spolek Ultreia. „Spolupracujeme s nimi a chceme společně přivádět lidi více do krajiny. Poutníkovi se půjde lépe pod stromy než po vyprahlé cestě.“
Letecké snímky cesty odhalí
Zajímavé je, že i když jsou staré cesty dávno pryč, na leteckých mapách jsou v lánech pořád patrné a při obnově je čeho se držet. Někdy však není možné kvůli prodaným pozemkům vrátit se k původní trase.
Spolek se nevěnuje jen vysazovaní stromů. U cesty za vojnickými humny díky němu roste několik druhů jedlých keřů, chystá se také prořezat a dosadit zapomenutou třešňovou alej za vesnicí.
„I obnova zanedbaného místa je důležitá. Stromy poskytují stín, útočiště zvěři, kořeny vytahují vodu nahoru mezi obrovskými lány polí. Krajinu harmonizují a léčí,“ dodává Látalová.
